Manifestace

Jan Caha

Maturitě v r. 1961 předcházela tzv. politická angažovanost. Tento příspěvek pojednává o tom, jak se onen záměr (asi proti vůli těch, kteří tu angažovanost studentům presentovali) kouzlem nechtěného převrátil v humornou scénku za účasti několika set diváků.

Jako studující "Jedenáctileté střední školy" v Bruntále jsem dne 17.dubna 1961 byl účastníkem manifestace na bruntálském Náměstí Míru (dnes Masarykovo).

Měli jsme podpořit kubánskou (Castrovu) vládu proti invazi organizované jejich odpůrci - vesměs emigranty - za účasti tajných služeb USA. Z balkonu MNV Bruntál byly čteny a přenášeny místním rozhlasem rezoluce na podporu Castra a spol. Na závěr vystoupil soudruh J.K., ředitel naší školy, s patetickým prohlášením (citováno doslova):

"Jsme solidární s bojem hrdinného kubánského lidu a voláme: Ruce pryč OD KOREJE!" (Vzpomínka na heslo komunistů z časů korejské války, 1950 - 1953)

Tento geograficko historický lapsus byl odměněn vskutku bouřlivým potleskem, zřejmě míněným jako odměna za neplánovanou zábavu. V daném okamžiku jsem se ohlédl, co tomu říkají naši učitelé. Dívali se k zemi a zakrývali si ústa...