Život mého táty jako studenta v 80. a 90. letech 20. století

Žáci se museli od páté třídy učit rusky. Byl to povinný jazyk, něco jako v dnešní době výuka
anglického jazyka. Tu studenti v dřívější době mohli studovat též, ale až později a méně
efektivně. Ruština se povinně vyučovala od roku 1948 do roku 1990, protože Československo
bylo součástí Východního bloku, kterému dominoval Sovětský svaz. Mého tátu ale ruština
bavila a byl v ní dobrý, protože rád četl...když zrovna netrávil čas s kamarády, seděl doma s
nosem zabořeným v knihách, jako třeba Na západní frontě klid či Osudy dobrého vojáka
Švejka.

Táta chodil na základní školu do Želešic. Tam byl od první do osmé třídy a líbilo se mu tam.
Kromě učení škola pořádala i různé projekty a akce, například maškarní bál, kam šel táta v
kostýmu indiána. Po škole trávil většinu času podnikáním všelijakých dobrodružství se svými
přáteli. Jezdili na kolech, lezli po stromech a často se motali v různých průšvizích.
Když mu bylo 14, nastoupil na Střední průmyslovou školu železniční v České Třebové. Tam ho
to taky bavilo, ale škola byla těžší, učení náročnější, takže i známky se zhoršily. Obecně byl
velmi pilný student a zajímal se o různé stroje a v roce 1991 poprvé použil počítač. Telefon
však dostal až později.