Vzpomínky mého dědy na základní vojenskou službu

Jak probýhal nástup na na vojenskou službu?
"Dostal jsem povolávací rozkaz od vojensého útvaru v Mostě, kam jsem musel narukovat 29.9.1984. Do Mostu jsem jel ve speciálním vojenském vlaku, kde jsem musel stát 11 hodin ve stoje. Po příchodu do kasáren proběhlo krátké administrativní řízení a poté jsme byli vybaveni vojenskou výstrojí. Bohužel mi byla většina nafasovaného oblečení malá. V průběhu přímače, což je první měsíc ZVS (základní vojenské služby) jsem byl převelen do Kadaně, kde jsem se učil řídit tanky a nákladní auta. Taky jsme se tam učili zacházet s osobní zbraní a pochodovat."

Jaké bylo tvoje vojenské zařazení?
"Zpočátku jsem dělal řidiče vojenského tahače T-813 na útvaru v Mostě. Převáželi jsme poškozenou techniku z VÚ Doupov do opravny vojenkých vozidel v Žatci. Bohužel mě po 8 měsících za trest převeleli k ženijnímu pluku v Hodoníně. Tam jsem sloužil jako řidič-pontonista, ale velitel pluku dbal na to, abychom uměli pracovat i s trhavinami. Každoročně jsme se účastnili vojenských cvičení na Dunaji, kterých se účastnila všechna vojska Varšavské smlouvy. Při těchto cvičeních jsme stavěli pontonové mosty a soulodí pro přepravu techniky přes řeku. Náš pluk byl každoročně vyhlášen jako ten nejlepší ženijní pluk Varšavské smlovy."

Jaký vztah jsi měl k režimu?
"Osobně jsem režim nesnášel a nesouhlasil jsem s ním. Bylo to dáno tím, že naše rodina měla s režimem špatné vztahy. Ať už to bylo tím, že mého dědu odsoudili k trestu smrti za vlastizradu, které se nedopustil, nebo tím, že mi neumožnili studovat na vysoké škole."