Jak se (ne)dostat na Spartakiádu
Kryštof Kováč
19.1.2026
Příběh toho, jak se má teta nedostala na Spartakiádu.
V roce 1985 se v Brně konalo výběrové kolo do Spartakiády. Moje teta, která byla tenkrát v první třídě, se ho účastnila za svoji školu společně se svými spolužačkami. Měly jednoduchou sestavu, při které měly cvičit s velkými modrými boxy z polystyrenu, na kterých byl namalován drak. Když se však dostavily s jejich paní učitelkou, tak se zjistilo, že je nějaký problém s hudbou, a tak je tam paní učitelka nechala a šla zjistit, co se děje.
Moje teta a kamarádky si sedly na krabice a začaly hrát hru jménem "ouven doufis gloria". Jak se zabraly do hraní, tak si neuvědomily, že ostatní už začali předcvičovat a začala hrát hudba. Celé to bylo vysíláno živě v televizi, a tak je celé Brno vidělo si hrát místo toho, aby dělaly to, co měly. A tak se ona ani její spolužačky na Spartakiádu nedostaly.