Tatínkova první cesta do zahraničí

Můj tatínek studoval na Dvojjazyčném gymnáziu Budějovická v Praze. Škola umožňovala studentům, kteří dokončili první ročník studia, odcestovat do Madridu, hlavního města Španělska. Této cesty se zúčastnila celá třída. Roku 1992 v létě nastoupila do letadla a letěla do zahraničí. Letěli z pražské Ruzyně malým vrtulovým letadlem švýcarských aerolinek Swissair. Tehdy bylo běžné dostávat jídlo během letu, a proto tatínek tenkrát poprvé ochutnal krevety. Doletěli do Curychu, kde nastoupili do obrovského Boeingu s osmi až dvanácti sedadly vedle sebe a letěli do Madridu.

První kroky ulicemi Madridu byly kouzelné. Město na něj oproti Praze, která byla z pohledu dětských očí šedá a tichá, působilo živě a pestře. Najednou měl svět barvy. Lidé byli vstřícní a srdeční. Španělé byli otevření konverzaci se studenty. Ať byla odborná, nebo si jen prohodili pár slov na ulici, nikdy se jí nebránili. Byli usměvaví a veselí.

Program, který byl předem naplánovaný ministerstvem školství Španělska, byl poměrně nabitý. Navštívili Zaragozu, Salamanku a Toledo. Tatínka nejvíce bavilo chodit podle mapy po Madridu a navštěvovat muzea. Doteď si pamatuje každou výstavu. Od ministerstva školství dostali i kapesné v dřívějším Španělském platidlu: pesetách – starých španělských mincích s dírkou uprostřed.

Nejraději vzpomíná na snídaně, které měli nachystané na vysokoškolských kolejích, kde byli ubytováni. Sladké snídaně s pomerančovým džusem byly na denním pořádku. Takovou sladkou snídaní bylo třeba pečivo polité čokoládou – triangulo dulce. Také jim chystali bocadillos, tedy typické obložené bagety, nejčastěji se sýrem, tortillou nebo španělskou sušenou šunkou (jamón).

Tatínkova maminka, tedy má babička, mu ušila kraťasy z látky, která měla potisk s dolarovými bankovkami. Ty jsou pro něj nezapomenutelné a chodil v nich celou dobu třídního výletu. Během jejich pobytu se konala letní olympiáda v Barceloně a olympijská nálada byla znát i v Madridu. Zároveň tam panovalo velké napětí a obavy z možných atentátů od baskické separatistické organizace ETA. Z toho důvodu byla všude ostraha a ulice hlídali ozbrojenci. Tatínek na svou první cestu za hranice Československa do Španělska vzpomíná s láskou. Jeho zážitků a vzpomínek je celá řada a vždy si je rád připomíná.