Vzpomínky mého známého na vojnu

Můj známý nastoupil v roce 1994 na vojnu jako mechanik a touto profesí se živí dodnes.

Jeho nejsilnější vzpomínky jsou z výjezdu do Kopřivnice, což je město v Moravskoslezkém kraji kam jeli na výjez pro nové Tatry. Po cestě tam jel můj známý za ostatními vojáky jako pojízdná dílna. Cesta byla dlouhá, a tak museli přes noc přespat v kasárnách. Na zpáteční cestě se ale jedna z Tater převrátila a museli ji vytáhnout. Po návratu do kasáren, odkud vyjížděli dostali vynadáno za to, že nic neoznámili. Nejvíce mého známého překvapilo, že voják, který naboural dostal jako trest 3 dny vojenského vězení a zaplacení škod. Když se to dozvěděl, tak byl z toho v šoku, ale po dobu vojenské služby si uvědomil, že chodit do vojenského vězení bylo tak docela běžné.

Jako zajímavost na kterou si vzpomněl mi popisoval, jak se vojáci v mrazivém počasí chodili ohřát do pojízdné dílny ke kamnům, kde působil můj známý.

Měl také na starosti enzety. Enzety byly vojenské sklady materiálů, techniky, vozidel apod. které sloužili pro případ války. Popisoval, jak se velmi často na vozidlech v enzetách kradly baterky a paliva, která se musela téměř neustále doplňovat.