Babiččino dětství
Karolína Obrovská
22.4.2026
Příspěvek popisuje dětství a dospívání mé babičky ve Starém Městě u Uherského Hradiště v 50. a 60. letech 20. století, kam chodila do školy, kde bydlela a jak trávila svůj volný čas.
Babička se narodila ve Starém městě u Uherského Hradiště. Společně s bratrem a rodiči bydleli kousek od nádraží. Bydleli v bytě v jednom ze dvou bytových domů. U domu měli i zahrady, babiččina rodina také vlastnila kousek zahrady.
Celkem ve Starém městě měli tři velké základní školy, všechny kousek od sebe. Babička většinou jezdila do školy městskou dopravou, tzv. ,Pouličkou’, a někdy chodila i pěšky. Ve třídě měli kolem 38 žáků, jeden rok jich bylo i 42. Na základní škole se povinně učili rusky a babička si jako nepovinný předmět vybrala němčinu.
Po škole většinou chodili ven s kamarády. Třeba chodili do stodoly kousek od babiččina domu a tam lezli po trámech a skákali do sena. Za škaredého počasí hráli na chodbě domu karty nebo si s kamarádkou hrály s panenkami. Nebo třeba když na nádraží přijel vlak s ovocem a zeleninou, děti pomáhaly překládat bedny na nákladní vozy. Za odměnu si mohly nějaké ovoce a hlavně rajčata vzít.
Do mimoškolních aktivit babička v první a druhé třídě chodila do Jiskřiček, což byla dětská organizace, ve které bylo cílem děti připravit na vstup do pionýra. V Jiskřičkách hráli různé hry, kreslili, zpívali, atd. Po druhé třídě babička začala chodit do pionýra. Babička také chodila do Sokola, což bylo takové ,cvičení´, dělali tam různé věci s nářadím, běhali, a tak různě cvičili. Sokol měli 2x za týden. Babička také chodila do pěveckého kroužku.
V soboty se většinou uklízelo, klepaly se koberce, utřel se prach a vytřela se zem. A o nedělích se chodilo na vycházky nebo byli venku s kamarády. Hráli si hry kolem domu či v zahradě.