Tátova školní léta

Tomáš Pospíšil

Táta mi vyprávěl o tom, jak chodil do školy v době pádu totalitního režimu.

Když můj táta končil základní školu, vůbec nevěděl, co chce dělat, ale věděl, že ho zajímají auta a obecně technika. Rozhodl se tedy, že půjde na Střední zemědělskou školu, obor mechanizace zemědělské výroby. Nejlepší bylo, že v rámci osnov byl i řidičský průkaz. Další z hlavních důvodů, proč šel můj táta zrovna na tuto školu byl, že ji měl blízko bydliště.

V době, kdy můj táta chodil na střední školu se jeho rodina měla dobře i bez toho, aby museli jednat proti lidským mravním zásadám. Žili na náměstí a peněz měli akorát. S nevlastním bratrem víkendy trávil na brněnském Masarykově okruhu, kam jezdili na kole. Na okruh dostal můj táta propustku od svého středoškolského učitele, tudíž se mohl volně pohybovat v celém areálu mimo závody Velké ceny ČR. Všední odpoledne rád trávil hraním či sledováním různých sportů s kamarády. V 16 letech po získání řidičského průkazu na traktor a malou motorku dostal od svého dědy malý motocykl Simson enduro. Než si začal dělat průkaz na traktor, trénoval jízdu ve Škodě 120 L na fotbalovém hřišti.

Sametovou revoluci jeho rodina aktivně nepodporovala, protože se měla dobře, ale můj táta ji naopak podporoval a účastnil se stávek a shromáždění studentů. Po pádu komunistů se změnilo oslovení soudruh/soudružka na učitel/učitelka, místo předepsaných knížek na povinnou četbu byl dán pouze počet knížek beletrie, tudíž si můj táta mohl číst o životech závodníků a nebylo nutné starat se o trapné nástěnky s komunistickými hesly.

Maturitu můj táta dělal z ruského jazyka, českého jazyka, technických předmětů a praxe. I když kvůli extrémnímu stresu hrozilo, že zkoušku z ruského jazyka nesloží, tak díky dobrému prospěchu po celý školní rok ji složil za 4. Ostatní předměty složil s průměrnými známkami.

Po složení maturity můj táta nečekal a začal si hned hledat svoji práci, protože se chtěl přestěhovat do nového bytu, který mu zařídil jeho děda, a žít sám.