Příběh pamětníka z Kyselky

Jana Horváthová

Příběh pamětníka z Kyselky a jeho příběh, jako německého občana a poté vystěhovalce v dobách ČSSR

V dnešní době můžeme narazit na plno lidí a každý z nich ukrývá svůj specifický příběh. Na výletě v Karlových Varech jsme si v Kyselce poslechli příběh německého pamětníka z dob 20. let, tento příběh mě natolik zaujal a myslím si, že za zmínku v kronice stojí.

Pan Michal, původem Němec po druhé světové válce žil na území Sudet v malé vesnici blízko Liberce, doma mluvil německy, ale časem musel přejít do české školy a to rovnou do třetí třídy. S češtinou měl ze začátku problém, ale nakonec z ní odmaturoval na 1.
V 67. letech byl odveden na vojenský výcvik do okolí Karlových Varů – Kyselky k hranicím s Německem. Jelikož byl nadaným cyklistou bylo mu nabídnuto závodit v Dukle, avšak to by se musel vzdát svého německého občanství, což mu bylo zatrhnuto rodinou. Vzhledem k okolnostem v ČSSR a okolí musel být na vojenském výcviku o rok déle. Bylo to odůvodněno jako ochrana proti vyzrazení tajemství.

V 70. letech se živil jako vyučený automechanik v STK, postupem se vypracoval až na pozici okresního ředitele. Jednoho dne se karty obrátily při nevhodném zacházení se synem vysoce postavené osoby a skončil opět jako zametač. V tento moment se rozhodl s manželkou požádat o vystěhovaní do západního Německa, na což měl jako Němec plné právo. Na povolení čekal přibližně rok a následně měl týden na to se sbalit a odjet. Většinu svého majetku naložil do vagónu. Po příjezdu byli umístěni do tábora na 14 dní. Když doba uběhla, šli si pro svůj majetek. Vagón byl prázdný, tudíž byli bez většiny majetku. Nenechali se, našli si advokáta a soudili se se ČSSR o svůj majetek. Soud prohráli a majetek ani peníze neviděli.

Život v Německu plynul a Michal se v přibližně 80. letech rozhodl navštívit svou rodinu v ČSSR. Na hranicích ho ale německý celník upozornil, že je na něj v sovětském ČSSR vypsaný zatykač na dobu 2 až 3 let. Po zkontaktování advokáta se dozvěděl, že i on přišel o svou funkci na dva roky za souzení se se státem. Pan Michal se tedy nemohl v ČSSR objevit.
A na závěr, na začátku 90. let, kdy se ČSSR rozpadlo přišel panu Michalovi dopis s amnestii od nového pana prezidenta. A od té doby pan Michal každým rokem jezdí do Čech ke Kyselce za svým kamarádem z vojny.

Jana Horváthová
Gymnázium Brno Bystrc