Babiččin nezapomenutelný den

Veronika Lukasová

Silný příběh mé babičky z roku 1969.

21. 8. roku 1969 byl přesně rok po obsazení našeho státu vojskem Varšavské smlouvy z 20. na 21. 8. 1968 .
Babička bydlí v Dolních Kounicích a do práce jezdila do Brna. Toho 21. srpna 1969 byl velmi náročný den už od rána, kdy u autobusu stáli tajní a hlídali civilisty, jak odjíždí do zaměstnání. Ten den se konala protiokupační demonstrace, která byla připomínkou prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 do Československa. Poklidná shromáždění a protesty se tehdy konaly ve větších městech po celém bývalém Českoslovenku v období od 19. - 20. srpna a byly v průběhu násilně potlačeny československými pořádkovými silami.

Demonstranti se dopředu domluvili, že na protest pojedou převážně ve smutečním oblečení - v černém. Babička do práce také odjížděla v černém a tak tajní jeli s ní do Brna. Po práci odpoledne chtěla odejít z práce na chvíli na protest a pak v klidu odjet zpět ze Zvonařky domů. Byla mladá, nejezdila tramvají a všude chodila pěšky. Ten den ale už ani nešlo jet tramvají, protože všude stály v ulicích stráže a nemohla ani projít ulicí Běhounská. Věděla už ale, že se z demonstrace na autobus nedostane, proto se snažila dojít ke kolegyni, která bydlela v Masarykově ulici. V tom čase již jezdily vojenské transportéry a najížděly na lidi na ulicích. Dostala se na ulici Masarykova, ale tam už jezdily tanky s vojáky. I policie a Lidová milice házela z tanku po lidech slzný plyn. Město bylo celkově zaplněno lidmi. Vzduchem začaly létat výstřely. Babičce se přesto podařilo dostat do bytu kolegyně. Střílení bylo slyšet delší dobu ze všech stran. Byla moc mladá a tak to byl pro ní silný zážitek. Domů se ten den už nedostala, přespala v bytě u kolegyně.

Ten den v Brně byla postřelena při útěku Rašínovou ulicí osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která později zemřela v Úrazové nemocnici. Přímo v ulici Orlí zemřel po výstřelu dvacetiosmiletý Stanislav Velechrach a při venčení psa zasáhla kulka do páteře sedmnáctiletého Jiřího Ševčíka, který ochrnul a zbytek života strávil na invalidním vozíku.

Smutným faktem zůstává, že 21. 8. 1969 stříleli Češi do Čechů...