ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

V nemocnici

Naděžda Stejskalová 12:33 0 komentářů

Inspirace pochází z jednoho rozhlasového pořadu o zajímavém člověku.

Co tak  přichází na mysl v nemocnici. (2010).
Inspirace  pochází  z  jednoho  rozhlasového pořadu o zajímavém člověku. Byl to P. Veselý, katolický kněz, který měl  neuvěřitelně pestrý život. Jako profesor na katolické fakultě university v Miláně se octl s Němci okupované Itálii. Byl svědkem bojů a nabídl Němcům, že se postará  o nepohřbené padlé a patřičnou dokumentaci.  Dostal hodnost kapitána  duchovní služby a prostředky ke své činnosti. Když Němci ustoupili, pověřili ho toutéž činností Američané jako  amerického majora.
 
 Pomáhal vládním vojákům, nasazeným v Itálii. Spolupracoval s partyzány v   severní  Itálii a byl překabátěnými kolaboranty o jejíchž svinstvech  věděl, obžalován ze spolupráce s Němci a od popravy ho zachránilo, že jí měli provézt vojáci slovenského  státu a nechali se přemluvit. Po skončení války byl krátce náměstkem ministra obrany Ludvíka Svobody.
 
Byl jmenován převorem dominikánů a po únoru 1948 internován v Želivě. Tady při práci na poli si uhnal oboustranný zápal plic a nevhodným léčením dostal otravu krve. Očekával se jeho neodvratný konec. Uzdravil se a komise pro svatořečení ve Vatikánu to označila za zázrak. Po propuštění žil ve své rodné obci za 120 Kč na měsíc.
 
 Dostal se k vykopávkám na Velehradě a vypracoval se na vynikajícího archeologa. Podílel se  na  objevu  hypotetického hrobu sv. Metoděje, ač sám nehájil tento objev  za každou cenu. Po čtyřiceti létech se dozvěděl, že ho celou dobu  intenzivně  shání americká armáda, protože je jediný žijící svědek který může vnést světlo do polohy hrobů amerických vojáků v Itálii.
Páter Veselý zemřel v roce 1994 ve věku 96 let.
 
      Představa vyšší bytosti, jak jí církve podávají, je pro mne nepřijatelná. Tak že jsem podle  Pátera Halíka  odporný věcista. Svět a vesmír ale jsou příliš složité na souhru náhod. Lidská mysl je omezená a už skoro přestává stačit dennímu životu. Celé věky stačila věda vyzbrojit lidstvo pro soudové úkoly i s těmi hrubými přibližnostmi základních teorií. Čím blíže se součastná věda  přibližuje
skutečnostem, tím složitější souvislosti se vynořují.
                                                                        
 Obdivuji lidi, jak je Páter Veselý závidím jim stoprocentní  přesvědčení, ptám se  jest-li bych se svým  realismem dovedl být tak zásadní a jak mnoho jsem se v životě  zk…il pro slávu, peníze a ženské.
                                                                                                             J. Pergl 85 let.