ČLÁNKY AUTORA
Ze vzpomínek staré generace.Stříbrný JosefRodinné a dělnické domyPo MnichovuPečení chleba v roce 1922Papíry na vodě mramorovanéOsud sochy T.G. MasarykaLetiště HájekVzpomínka na tátuZákaz kouření vyšel už v roce 1860Profesor HajnVrátil se z Kounicových kolejíKdyž jsem se narodilStáříJeden den staré ženy1. Babička žurnalisty Ivana Kytky žijícího od roku 1992 v Anglii2. Babička žurnalisty píše svému vnukoviDopis prababičce z vojny v roce 198513 sjezdKnížka z roku 1866Opuštění PrachaticZe vzpomínek pamětniceK článku Josefa Hofmana z Horního BezděkovaJak přišly domky k hanlivému názvuLenostDopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě
DALŠÍ ČLÁNKY ZE STEJNÉHO TÉMATU
Recepty
Rosení 10/2015 - měsíčník Centra RoSaKaldoun

Pečení chleba v roce 1922

Naďa Malá 11:39 0 komentářů

Psala  moje  máti   Anna  Malá rozená Čmejlová * 1900. Měli doma obchod  „Kramářství a hokynářství“, což znamenalo, že mohou prodávat vše. Od jídla, hřebíků, kořalky a vše, co se prodávat dalo. Také měli svou vlastní pec na pečení chleba. Jednou jsem ji požádala, aby mi pec i pečení popsala.

Zde je popis. V prvé řadě musela být pec na pečení a díž. Pec byla postavena z pálených cihel. Byl to prostor, kam se vešlo deset bochníků chleba. Bochník vážil 3kg, byly kulaté. Pec byla polokulatá, hned u dveří byla díra, popelník a nad popelníkem byl komín, ten měl asi v půli nad ohništěm v komíně zašupělo. Když se chleba nasázel do pece, tak se díra do komína zašoupla, aby teplo neunikalo, a chleba se dobře upekl.
 
Když jsme měli péci chleba, přinesli jsme díž, která byla uložena v komoře, přikryta bílou loktuší a víkem. Museli jsme ji přinést v poledne, nalít do ní konev čisté vlažné vody, do večera ji nechat stát s tou vodou, aby se suché těsto namočilo. V zimě se musela přinést i mouka, aby se ohřála.  Ošatky, na které se těsto rozdělilo. Z díže se potom večer voda slila a dala se tam jiná a to těsto, které tam bylo namočené, se  rozdělilo, přidaly se tam tři ošatky mouky a zadělal se kvásek. Ten se nechal přes noc, a když zkynul, přidalo  se mouky  tolik,   kolik bylo třeba, a těsto se hodinu mísilo. Když začalo praskat a odlepovat se  od  díže, bylo dost promísené, díže se povázala lokší, přikryla se víkem  a nechala se zkynout. Nežli zkynulo těsto, vypálili jsme pec, potom se chléb vyválel na ošatky, pec se vymetla, vyhrabala. Když bylo vše připraveno, chléb se nasázel do pece a necelé dvě hodiny se pekl.


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.