Babiččiny Vánoce v dětství

Zeptala jsem se své babičky, jak probíhaly její Vánoce v dětství. Zajímalo mě totiž, čím se lišily od těch našich a co se naopak zachovalo, nebo jaké tradice u nás v rodině přetrvávají dodnes.

Moje babička se narodila v roce 1950 na Slovensku ve vesnici Megoňky , kde také vyrůstala společně se svými pěti sourozenci. Její dětství se lišilo od mnohých jejích vrstevníků a to nejen proto, že ve svých devíti letech přišla o svého tatínka, a proto vyrůstala v těžších podmínkách.

Babička mi sdělila, že první Vánoční přípravy začaly tím, že se pár dní před Štědrým dnem šli na Šance koupit kapři a také se udělaly potřebné nákupy, jediný den v roce se koupily i pomeranče. Babiččina maminka večer před Štědrým dnem napekla kynuté buchty a koláče z listového těsta. Samotný Štědrý den vždy začal kompletním úklidem. Vysmýčily se všechny místnosti a vytřely podlahy. Děti pomáhaly nejen s úklidem ale i s přípravou jídla. Poté následovalo zdobení stromečku, který si uřezali den předem ve svém lese, jejž měli nad dřevěnkou. Stromeček se zdobil malými vonnými jablíčky, vlašskými ořechy zabalenými ve staniolu, pár skleněnými baňkami a svíčkami, které se zapalovaly jen na Štědrý den. Později se na stromeček dávaly i čokoládové kolekce a fondánové salónky. Babičce vytanula na mysli vtipná vzpomínka, jak její nejmladší bratříček jednou chtěl nenápadně ukrást jednu z čokolád ze stromečku, ta se ale zahákla a on s sebou stáhl celý stromeček.

Po nazdobení stromečku začaly přípravy Štědrovečerního stolu. Pod bílý ubrus se dala trocha slámy, česnek, obilí a pár brambor v mističce pro dobrou úrodu v příštím roce. Přímo na stůl se dávala vánočka a chleba. Pod stolem byla velká nádoba, do které se dával kousek od každého jídla včetně pomerančů, jejíž obsah se po večeři dal sníst dobytku. Dozvěděla jsem se, že tradicí bylo, že se celý Štědrý den držel půst. Někdy, ale měly děti velký hlad, a tak si mohly dát ovesnou kaši, nebo kousek pečiva. Sváteční večeře začala modlitbou, následně každý dostal oplatek, který si natřel medem a podělil se o něj s ostatními. Štědrovečerní večeře se skládala z několika chodů. První se podávala polévka z křížal, švestek a hrušek, poté hrachová kaše a následně salát z vařeného hlávkového zelí, poté přišla na řadu rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Babička si vzpomíná, že všechna jídla, kromě hlavních, se jedla z jedné společné mísy, každý snědl trochu svou lžící. Rybí polévku a kapra se salátem už jedl každý sám ze svého talíře. Až se dojedlo, každý dostal pomeranč, ořechy a nějaké sladkosti. Dárky babička ani její sourozenci nedostávali, protože na ně nebyly peníze. Poté následovaly tradice. Každé Vánoce se krájelo jablko, lilo olovo a rozlouskávaly ořechy, které měly předpovědět hojnost jednotlivých ročních období v nadcházejícím roce.

Babička si vzpomíná, že po večeři chodívali koledníci zpívat s harmonikou pod okna koledy, maminka je pozvala do domu a pohostila a oni pokračovali k dalšímu domu. Tradičně se také chodívalo na půlnoční mši do Kostela sv. Bartoloměje. Cesta tam byla dlouhá devět kilometrů, takže se jí účastnili jen dospělí a starší děti. Babička si pamatuje, že spolu se svými sourozenci poslouchali rádio a povídali si dlouho do noci a potom šli spát. Vytanula jí na mysli vzpomínka, že jednou v noci dostali hlad a už byla upečená husa na Boží hod, tak si ji děti daly doprostřed stolu a celou ji snědly a obraly tak, že zůstal jen skelet. Rodiče se ale nezlobili a maminka upekla novou.

Zjistila jsem, že nejedna tradice se v naší rodině zachovala až dodnes. Vánoce v tehdejší době měly svoje kouzlo a větší význam, než pro mnohé mají dnes. I když babiččiny Vánoce v dětství byly skromné, velice ráda na ně vzpomíná.