Poslední projev maturantům hlučínského gymnázia

RNDr. Jiří Bárta 13:29 0 komentářů

Tento můj příspěvek sice zdánlivě neodpovídá danému tématu "Jak jsem dělal maturitu aneb léta ve školní lavici", má k němu ale velmi blízko, pouze s malou změnou - léta před katedrou. V roce 2004 jsem onemocněl zhoubnou leukémií a náhle jsem se octnul mimo veškeré dění na Gymnáziu v Hlučíně, v němž jsem dlouhá léta řediteloval a také vyučoval předmětu chemie. Mou milou povinností bylo každoročně pronést svůj slavnostní projev při předávání maturitních vysvědčení čerstvým absolventům. V r. 2005 mi toho již bohužel nebylo dopřáno, přesto jsem se chtěl se svými studenty, které jsem 5 let vyučoval, rozloučit alespoň písemnou formou a můj projev jim v hlučínské obřadní síni přečetla moje zástupkyně Mgr. Libuše Gelnarová. Dovolím si z něj zde uvést jeho podstatnou část:  

Milé absolventky, milí absolventi,
 

a tak mi dovolte pár slov na rozloučenou.
 

 Roky strávené na gymnáziu jsou většinou nezapomenutelné. Představují nejen ony první opravdové lásky či první setkání s alkoholem a nikotinem, ale také první dotyk s vědou. Protože nebýt například biologie, chemie, fyziky, tak byste možná o medicíně, veterině či technice věděli jenom to, že takové školy sice existují, ale nikdy by Vás nenapadlo, abyste je třeba jednou sami studovali. Proto věřím, že na tento odrazový můstek do Vašeho budoucího vysokoškolského oboru budete vzpomínat jen v dobrém, že si občas vzpomenete i na nás, své profesorky a profesory, kteří se Vám snažili, jak jen uměli, dát Vám dobré základy vědění, na kterých budete teprve nyní stavět tu svou opravdovou stavbu.

 

     K základní filozofii našeho gymnázia patřila hlavně snaha o takové vytváření životního stylu jeho studentů, které je založeno na tvůrčí a přátelské atmosféře ve vztazích mezi školou, studenty, rodiči i okolním prostředím, ale také na výchově k harmonickému postoji člověka k druhým lidem, na prohlubování odpovědnosti ve vztahu k vlastnímu vzdělání a sebezdokonalování. Jestliže coby absolventi hlučínského gymnázia budete uznávat hodnoty, jakými je láska, přátelství, tolerance a pokora, jestliže uspějete svými znalostmi nejen na vysoké škole, ale i ve svém budoucím povolání, pak své střední škole uděláte tu největší čest a dobré jméno. A za to bych Vám chtěl, děvčata a chlapci, za nás, kantory, předem poděkovat.
 

 Za necelý měsíc se setkám se svými spolužáky z gymnázia, a to již 40 let po naší maturitě. Těším se na tento náš sraz stejně tak, jako na všechny předchozí, protože při nich se vždy vracíme do šťastných let našeho studentského mládí. I Vám přeji, aby se Váš třídní kolektiv udržel po celý život v takové sounáležitosti, jako se udržel ten náš a budu velice rád, pokud mě na ta Vaše setkání pozvete a já budu moci sledovat, jak se ten Váš osobní i profesní život dále vyvíjí.

 Vždyť na Vaši třídu mám těch hezkých vzpomínek víc než dost, nelze je zde ani všechny vypovědět. Vzpomenu jen některé. Např. váš trojnásobný úspěch na tradičním Sportovním dni, když jsem vaší třídě předával putovní pohár Pavla Strádala, vaše partnerská setkání s polským gymnáziem z Krzanowic,vzpomínám rád na milé posezení s Vaší třídou při exkurzi v ostravském pivovaru, na setkávání s vašimi chemičkami a chemiky, kteří se ve školní laboratoři snažili vniknout do tajů této kouzelné, byť dosti náročné disciplíny. Rád vzpomínám také na skvělá vystoupení zpěváků a hudebníků vaší třídy na koncertech školního pěveckého sboru  a dalších kulturních akcích. Tady nemohu nevzpomenout dvojnásobnou Nejlepší sportovkyni školy Kláru Kojdeckou, která spolu s dalšími třemi dívkami letos dosáhla na nejvyšší stupínek v celostátním kole v soutěži ve šplhu, což je nejlepší výsledek našeho gymnázia v celé jeho historii. Těšil jsem se ale i z řady dalších individuálních úspěchů zástupců vaší třídy, kteří šířili slávu našeho gymnázia i daleko za hranicemi nejen Hlučína či opavského okresu. Rád bych za to poděkoval zejména Jakubovi Kubačkovi, který v oblasti biologie a ekologie dosáhl mnoha výborných výsledků, dokonce i v zahraničí, dále Martinovi Plačkovi, který vynikal zase v rámci chemické olympiády a stal se jejím krajským vítězem...

... Na svou maturitní stužku jste si napsali : „ Per aspera ad astra“ . Přeji vám, milé absolventky a absolventi, aby se každý z vás, i přes všechny překážky, které vám život uchystá, dostal až k té své šťastné hvězdě. Budu na vás všechny s láskou vzpomínat.