ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

PÉZETKY

Naděžda Stejskalová 17:08 0 komentářů

O ČINNOSTI PÉZETEK

 
    P É Z E T K Y.
        Čekal jsem, že po listopadu, někdo napíše o činnosti bývalých pézetek, nestalo se. Jinak by bylo známo  jakého druhu byly páky převody komunistického režimu. Veřejnost to tedy neví, vědět to však musí dlouholetýpracovník některé z této  výsadek.. Nevím ,čím při výčtu důvodů pro  pro které nelze pézetky oplakávat, čím začít. Snad tím, že tyto organizace byly úzce provázany s ministerstvem vnitra, či jeho nejodpornější součástí STB. S ministerstvem národní obrany, která k tomu měla specielní útvar. Hlavní zprávu zahraničního obchodu tak na zahraničních postech, nebo ministerstva které dalo pro tyto obstrukční úkoly k dispozici svoje kosultátní oddělení na klíčových místech Evropy i světa. Bylo by  velmi zajímavé se všechno dozvědět co šlo z příslušného odděšlení ÚV KSČ a přes něho z Moskvy do práce  pézetek. Od průmyslové špionáže po  získání embargovaných vzoru utajovaných výrobků.
    Od zjevné podpory osob a  organizací  s levým nadechem, až k dodávkám zbraní, munice, těžké techniky i uniforen levicovým vládám třetího světa. Že přímo utrpěli často fiasko a materiál se octl v rukou nežádoucích? Kšefty z použitým materiálem, který armáda vyřadila, ostudná aféra se zadrženou lodí a tak do nekonečna.
    Že  byly pézetky úspěšnými podniky?  Vývoz podepřený politiskými  argumenty (elektrické lokomotivy do SSSR), dovoz podřadných strojů a zařízení z SSSR  a zemí  „tábora“, neschopnost prodat žádané zboží do vyspělých  zemí.. neschopnost poskytnout servis na světové úrovni. To že byl vzor úspěšnosti. Byly to i vztahy uvnitř státu.. Podvazování kreativity projektantů a konsruktérů. Ukončil až „nos“ z Moskvy. Dotut bojovaly fabriky s  tvrzením že průmysl  SSSR je schopen vyrobit a dodat  vše, že je jen potřeba dovézt dokumentaci. Neustál= konflikty s továrnami o falešně zaměřené propagaci výrobků, označováno jen jmény pézetek, odstranění starých tradičních značek a názvu podniků, které znal celý svět, pokusy ovlivňovat vývoj výrobků podle naprosto laicky prováděného marketinku. A to všechno z pohledu, pracovníka průmyslu této doby. Nestačí to aby nad rovy pézetek nebyla uroněna ani slzička. A kolik ještě dalších by odkryl seriózní průzkum.                                                                                     Ing. Jiří Pergl