Školky

Mateřskou   školu  v  Unhošti  postavil  tajemník Karel Stejskal, za jeho  působení    se  změnila  levá  část  Pražské  ulice až k policajtům. O  dalších  stavbách bylo psáno dříve.
Mateřské školky.

Matně se pamatuji, že v Kouřimi jsem byla   v jakési mateřské  školce, ale jen odpoledne a měla jsem  sebou  svačinu, sídlila na  Starém městě. To je vše.

První  mateřskou  školku pamatuji v roce  1937  v  Prachaticích kam odpoledne chodila  moje  sestra Hanička  narozena  1934. Maminka   pro  Haničku chodila a říkala, že  zde učila  neteř presidenta Eduarda  Beneše.
      
Po vyhnání z Prachatic  v  roce  1938  jsem  zakotvila   v  Unhošti V té době  sem přišly z Bakova  nad Jizerou, také ze zabraného území Anna Voláková a   Božena  Císlerová.  Božena  se  stala ředitelkou dívčí školy a Anna ředitelkou  Mateřské  školy.

23.  října  1939  vyšel  zákon  o  mateřských školách, pro  děti  od tří do šesti let.  Zakladatelkou   a  ředitelkou  se  stala  Anna Voláková.  Působila  v   této škole  od 23. října 1939  do  15.  června  1945. Za velmi  těžkých  podmínek  v  době  útisku  za německé okupace. Její práce byla úspěšná  plná  lásky  k dětem  a  milované  vlasti. ( něco málo z kroniky mateřské školy.) V roce 1945 odešla  do úřadu ministerstva školství).
Nejprve sídlila mateřská škola v budově sociální péče o mládež v ulici  Jungmannově   vedle mlýna.  Po roce 1948 byla škola přemístěna  do  Karlovarské ulice  do budovy  po rodě  Heitlerů, kteří se nevrátili  koncentračních táborů. Zde byly i jesle pro děti  od  dvou let.

Ředitelkou  byla  Štěpánková učitelkou  Prošková, ale to už tam byly nasazeny soudružky hlídačky, bez patřičného vzdělání. Bylo jich pět.( Kuchařka byla tak silná, že odmítla byt v panelovém domě. Důvod, nevešla by se na WC . ( Byla to švagrová mé sestry.)
V roce 1953 byla mateřská škola přestěhována  do  ulice  Hájecké  v té době Feldekovské   do domu  notáře  Perka. To ještě vyjednával zubní technik Jiříčka. Později dům byl znárodněn.  Po pravé straně za notáře Perka  byl upraven  rybník na odpočinkovou zahradu. Kde  protékal i potok , byly zde cizokrajné stromy , keře a květena.
  
Nevím  proč za komunistů se muselo vše ničit. Došlo k tomu,  že  místo  okrasných  dřevin, květin bylo zde plno komárů a  všelijaké  havěti. Mateřská škola měla být přestěhována, ale nebylo kam!
 
To už byl Karel Stejskal tajemníkem a jeho první stavba byl obchodní dům a  druhou  mateřská škola.
Byla to doba po roce 1970. V té době se nepamatuji, že byl někdo  stihán pro jiný názor. Večer přišel učitel Reimer umluvit mého muže zda by nedělal tajemníka.  Komunisté, nekomunisté, vyhrkla  jsem když  zde  uděláš koupaliště tak to vezmi.
 Podotýkám, nikdy jsem nebyla u komunistů, nikdy jsem neřekla čest práci, nikdy jsem nikomu netykala.  Ani na Krajském výboru kde jsem měla plno přátel. Dostala od nich  peníze  na  opravu  podlah  v přízemí dnes,  Městského  úřadu v Unhošti.  

V.  Šefčíkovi  kronikáři sem přinesla poukaz na auto. Ten jediný měl na něj peníze.
Jakmile nastoupil K. Stejskal jako tajemník, dál se konečně do přestavby Unhoště. První  byl  obchodní dům   Čeperka. Který byl již několik let v plánu. Chtěl  vzít  konkurenci Pramen, to nešlo. Měli podepsáno, že tu žádná konkurence nebude.
Po dostavění obchodního domu přišla na řadu mateřská škola, na kterou sehnal peníze.(vystudoval před válkou obchodní akademii v Berouně) Měl plno známých po republice a věděl kde sehnat peníze.
Druhá  na řadě  byla  Mateřská škola, kde se stala ředitelkou Marie Buriánová, několikrát dříve šikanovaná a vydržela tam až do odchodu do důchodu.

Ještě  rozestavěl  zdravotní  středisko,zemřel.  Velmi  nerad  dostavěl předseda.  Materiál  který byl připraven na koupaliště  dal předseda do Kyšic.

Po  roce  1990 nastoupil nový tajemník Jindřich Kaufman  ml. Veškeré doklady o vládě komunistů dal do sběru. Tak jsou to jen paběrky  které jsem měla doma.              

N. Stejskalová