Letecký provoz

Naděžda Stejskalová

Ti z vás, kteří jezdí denně do Prahy si nemohli nevšimnout nedaleko na rozcestí k Jenči nebývalého ruchu ve východní části zahrady staré „vysílačky“. Dnes tu stojí rozsáhlá budova sličná ve své jednoduché eleganci a účelnosti. Uživatelé se nastěhovali a Jeneč dostala novou dominantu. Co se v této stavbě skrývá?

V roce 1937 začínal provoz na letišti Praha Ruzyně vybaven na tehdejší dobu špičkovým vybavením pro řízení letadel. Už tehdy byly dávno pryč, kdy kolem letových tras byly udržovány plochy pro nouzová přistání letadel. Když ztratil pilot orientaci, nasadil orientaci, nasadil „ železný kurs“ na nejbližším  nádražím přečetl jméno stanice a byl ve v obraze. Pokrokem byly světelné majáky na vyznačených místech s kódovými záblesky.

Nové letiště už užívalo rodící se elektroniky Radiové spojení s letadly, údaje o počasí,  systémy  přistávání za snížené viditelnosti. Optické majáky nahradily majáky radiové. Na palubě letadel byl radiotelegrafista. Plnil i funkci navigátora, otáčel rámovou směrovou anténou, aby zachytil nejsilnější signál a pak řekl pilotovi, kudy má letět. Lidská složka  i s  její omylnosti byla v celém systému zastoupena ve značné míře. Celé zařízení bylo velikosti kozího chlívku.

Přišla a minula válka. Přinesla ohromný rozvoj elektronické navigace. Narostla výkonnost radiových stanic, přišel radar, zůstala zkušenost  s hromadným provozem  letadel,  zrodil se  zárodek světové navigační sítě. Průkopníky byli opět vojáci, do civilní  letecké dopravy pronikali tyto vymoženosti pomalu a váhavě.

Nastoupila proudová letadla, létala  výrazně  rychleji a navigace byla na úrovni rychlosti poloviční. Schylovalo se k maléru. Vystoupil letecký průkopník Lord  Brabazon of TARA, první britský pilot s důrazným varováním. Jeho důrazná slova a holá nutnost způsobily obrat, zrodila se  činnost,  které se říká v letovém provozu. Mezinárodně provázené mnoho oborové systémy zaručují bezpečnost na nebi plné letadel. Využívá všeho, co elektronika nabízí. Každý systém je mnohonásobně jištěn. Ani miniaturizace  nepřinesla takovou  úsporu místa, aby nebyl  potřeba vystavený palác, nadto z rozsáhlým  podzemím.

Až uslyšíte nad hlavou hluk přelétajícího letadla  ( zvuk u nás tak všední, že jej ani  neregistrujeme),  uvědomte si, že jeho let byl po celé trati sledován, řízen a zabezpečován proti střetům s jinými  letadly, veden mimo oblast s nebezpečnými meteorologickými podmínkami i proti jiným rizikům.

Všechna ta automatika, pomáhá vyloučit lidská selhání. AS přece. Až pojedete kolem té sličné budovy, uvědomte si, že tam někde v zšeřelém sále sedí někdo u koho, celý zázrak končí – letecký dispečer.
                                                                                           Ing. Jiří Pergl