Babiččina první práce

Dominik Trenz

Vyprávění mé babičky o její první práci po dostudování střední školy.

„V 60. letech jsem pracovala v lisovnách nových hmot v Mikulovicích. Pracovalo se na třísměnný provoz, takže přibližně tak jako teď ve fabrikách. Práce byla kousek od našeho bytu, ale stejně jsem musela chodit o půl hodiny dříve, a to proto, abych se stihla převléknout a být včas na dílně. Každý zaměstnanec měl tzv. cvikačku (ta fungovala jako jízdenka v tramvaji, vložila se do cvikacích hodin, které na cvikačku natiskly čas příchodu). Cvikačku jsem nechala na vrátnici, protože po práci se musel označit i odchod. Mojí náplní práce bylo obsluhování lisu. Hlavní složkou, se kterou se tehdy pracovalo, byl bakelit v tabletách (asi o velikosti puku). Tablety se ohřály a poté se ve formách v hydraulickém lisu lisovaly do tvarů podle toho, co se dělalo. Po určité době (opět záleželo na výrobku) jsem lis otevřela, vytáhla výlisky, vyčistila formu a vložila do lisu nachystanou hmotu na další výlisek. Nejčastějším konečným výrobkem byly kliky do dveří. Práce to byla těžká a úmorná. Jediná doba odpočinku byla dvacetiminutová přestávka.“

Moje další otázka směřovala k penězům. Zeptal jsem se, kolik si za práci vydělali a jestli to stačilo na pokrytí nákladů na ubytovaní, stravu atd.
           
„Práce to byla úkolová. Abychom si vydělali, museli jsme splňovat danou normu. Měsíční plat tehdy byl okolo šestnácti set korun. To teď vlastně dostávají lidé denně,“ zasmála se. „No a bydlení, to stálo asi jen šestnáct korun měsíčně, jelikož domy, ve kterých jsme bydleli, vlastnila fabrika. Byly to byty tzv. čtvrté kategorie, tudíž bez vlastního sociálního zařízení; to bylo společné pro více bytů. Takže ano, peníze mi vystačily celkem dobře.“

A jak tedy ta norma fungovala?
„Když jsem do práce nastoupila, norma již byla čtyřnásobná oproti počáteční normě. To znamená, že rok před mým nástupem, kdy se továrna otevřela, vyráběli za směnu např. sto klik a po mém nástupu to vzrostlo na čtyři sta a za deset let, co jsem na tomto místě strávila, se zvedla ještě dvakrát. Poté jsem se provdala za tvého dědu a práce jsem nechala.“