Spartakiáda 1975 - babiččin velký den

Lucie Maarová

Babička mi vyprávěla, jak si užila nacvičování a vystoupení na Spartakiádě.

V rámci úkolu do dějepisu, jsem se babičky ptala, co zažila zajímavého, nebo co se jí kdy stalo, ona si vybrala, že mi poví, jak byla ve svých 16 letech na Spartakiádě. Nebýt toho úkolu, asi bych si tento zajímavý zážitek nikdy nevyslechla a nemohla se o něj podělit.

Spartakiády se konaly každých 5 let od roku 1955 do roku 1985. Byla to hromadná tělocvičná vystoupení, která se konala na Velkém strahovském stadionu v Praze. Různé kategorie (podle věku - žáci, učni, vojáci...) cvičily fyzicky náročné sestavy na vybranou hudbu.

Neboť byl v té době u nás komunistický režim, nikdo si nemohl vybrat, jestli na Spartakiádě cvičit chce, nebo nechce, většina dětí to měla jako povinnou součást tělocviku. A stejně tak to měla i moje babička.

Babička po základní škole studovala na středním odborném učilišti Charbulova v Brně. S jejím týmem (asi o 20 spolužácích a spolužačkách) vyhráli městské kolo, z čehož byli nadšení, protože kdyby se jim podařilo se dobře umístit i v krajském, mohli by jet na celostátní (československou) Spartakiádu do Prahy.
Tak jak si přáli, tak se jim to také povedlo a do Prahy se podívali. "Na Prahu jsme se tam ale moc nepodívali, nikdo se navzájem neznal a i tak jsme se museli, jen za týden, všichni sehrát pěkně do hudby. Bylo to sice náročné, ale i tak nás to nacvičování hrozně bavilo."
Dokonce tam prý s kamarádkou potkaly nějaký pěkný kluky, kteří je pozvali na drink.

Na youtube jsme našli sestřihy z natáčení, jak generálky, tak samotného vystoupení. Babičku to muselo opravdu bavit, jen jsme si to pouštěly a ona si u toho v pokoji tančila a říkala mi, že tančili různé vrtulky a otočky, jakoby to bylo včera. Taky to takhle shora, z pohledu diváka, nikdy neviděla, ale přišlo jí to úžasné, stejně jako mně.

Bohužel, 28. června 1975 - den vystoupení - celý den pršelo, což ale nezaznamenalo, že se necvičilo.
"Všechny nás to hrozně mrzelo, celý rok jsme trénovali, a pak nám pršelo. Jako dresy jsme my, holky, měli červený kraťásky a bílý trička, jenže trávník na stadionu byl rozbahněný od kategorií, které šly před námi, takže když jsme si měly lehat na zem, tak jsme se všechny zuby nehty držely, abychom nebyly celé od bláta." povídala dál babička k těm sestřihům. I když 28. pršelo, den před tím, na generálku, bylo krásně, takže na videu (kde byla vidět i konkrétně babička) hezky vynikly obrazce, které se vytvářely, díky kombinaci dresů.

Zjistila jsem že v roce 1985 cvičila na Spartakiádu i moje maminka, ta však nebyla na té celostátní.

PS: Na prvním obrázku je plakát ze Spartakiády z roku 1975, Na druhém obrázku je vidět, jaké obrazce vytvářely kombinace dresů dětí, čtvrtý obrázek je výstřižek a titulkem z tehdejších novin a je na něm vidět i moje babička a na poslední fotce jsem já s babičkou.