Jo, to bejvalo

Jan Zelenka

Počátky televizního vysílání

2. 12. 2017

Rampepurda

David Kettner

Je to kamarádovi, který pracoval v ČT

20. 7. 2016

Volynští Čechové a moje babička

Eliška Kurcová

Můj příspěvek do národní kroniky pojednává o babiččině návratu po roce 1946 (dohoda o právu občanů české a slovenské národnosti žijících v bývalé Volyňské gubernii na reemigraci) do české, milované vlasti z rodné Volyně (na území dnešní Ukrajiny). Babička také vypráví, co zná z rodinné historie. Od pradědečka který se na Volyň vydal za "kouskem hlíny" v roce 1868, přes babičky dětství, až po balení a cestu do Česka (když byla babička jen o pár let starší, než já dneska - na vdavky). Využívala jsem také informace z knihy Jaroslava Vaculíka Dějiny volyňských čech, z internetu a hlavně z časopisů českých Volyňáků, které má babička ze vzpomínkových srazů.

7. 11. 2015

Pánská móda kdysi

František Schmíd

Jaká úskalí přinášela móda před více jak 50 roky

2. 2. 2015

Jak mne televize minula

Oldřich Čepelka

Místo sledování TV - trénink na maratón. Výsledek: celý život kondičním běžcem, v 67 letech se chystám na Mistrovství světa v horských bězích...

22. 1. 2015

Ježíšek před 70 roky

František Schmíd

Objevený dárek před vánocemi

20. 12. 2014

Výhra

Květa Pokorná

Vzpomínka na moje krásné sobotní podvečery u operetních melodiích,které se s bratrovou výhrou změnily ,v podobě hudební skříně se zabudovanou televizí. Kterak jsem tuto změnu prožívala ve svých čtrnácti létech, také o mnoho let později. V závěru skutečnost provoněná nostalgií.

2. 11. 2014

21.srpen 1968

František Schmíd

Jak jsme prožívali okupaci.

11. 10. 2014

Letecká příhoda na letišti v Pardubicích

Jiří Kurz

Katastrofa pilota Milana na letišti v Pardubicích.

4. 2. 2014

Deštník a televize

František Schmíd

Ale i po staru se dalo žít

21. 1. 2014

Kouzlo vyprávěčů

František Schmíd

Pan Menšík to prostě uměl

8. 1. 2014

Televize mých prarodičů

Petra Květoňová

Sledování spartakiády v televizi, první barevná televize.

25. 11. 2013

Dědova vzpomínka

Petra Květoňová

Společné sledování hokejových zápasů v televizi

25. 11. 2013

Babiččina vzpomínka na první televizi

Petra Květoňová

Společná setkání při sledování první televize, oblíbené pořady v minulosti i v současnosti

25. 11. 2013

Naše či sovětská televize?

František Schmíd

Jaká byla televize v Sovětském svazu

21. 11. 2013

Ohrožené studium

Jaroslava Tůmová

V roce 1957, kdy mně bylo 15 let, se v naší malé vesničce "objevil" druhý trelevizor. Ten první měla rodina pana Hynka, ten druhý objednal pro místních 125 občanů tehdejší Místní národní výbor. Úřad byla bývalá dřevěná chata a tu vybavili pro "večerní vysílání" třikrát do týdne jednou lavicí a několika židlemi navíc. Pokud byl zajímavý pořad, my, omladina, jsme seděli venku na zábradlí a nakukovali na obrazovku oknem. Moc jsme z programu neměli, obrazovka byla malá, však víte. A protože můj tatínek byl v té době tajemníkem MNV, byla jsem "na televizi" častěji (ano, protekce...). A stalo se, že já, tehdy na gymnáziu premiantka, jsem začala nosit špatné známky. Tu z dějepisu, tu z deskriptivy. Dokonce jsem sama na sebe složila říkanku: "Na televizi stále je a kdo jí potom nalije do zabedněné hlavičky deškripci, děják celičký". Všechno jsem ale brzy napravila. Za mého dětství se v naší vesnici pořádaly pěkné bály, maminky měly krásné šaty, tombola se nekupovala - pekly se hlavně dorty, byly i další ceny co kdo přinesl. Jednou do roka přijel pojízdný biograf. Maminka nařídila vyleštit boty a mohly jsme se sestrou jít "za kultůrou". O Velikonocích jsme chodili průvodem po vesnici "řechtat" a pomodlit se u starého dřevěného kříže a u malé zahrádky s novým křížkem... A maminka vyprávěla, že když byli mladí, tak hráli několik let i ochotnické divadlo. Proč se o tomto všem zmiňuji? Vesnička žila svým životem, možná "kulturnějším", než po příchodu televize. Ale rozhodně televizi nezatracuji a to ani dnes: kdo se chce poučit, něco víc poznat, najde plno pěkných pořadů - ale musí hledat! Přiznám se vám: pro mne je stejně největším potěšením - a to od mala - mít v ruce pěknou knížku...

20. 11. 2013

Medajlon

František Schmíd

Medajlon nebo mejdan?

18. 11. 2013

Důdoprdo

František Schmíd

Školení za socialismu

14. 11. 2013

Televize sdílená, ztracená a zděděná

Zuzana Bartošová

Televize pohledem dítěte v 60-tých letech, dospívající slečny /20.-21.srpen 68/ a téměř dospělé /r.68 a dále/

11. 11. 2013

Jak jsem nekoupila televizi

Jana Prášilová

Koncem padesátých let jsme se celá rodina složila na zakoupení televize naší, tehdy už ovdovělé babičce. V Třebíči, kde babička žila (a zřejmě tehdy i ve všech ostatních městech), byl k mání jediný typ aparátu. Tím pádem odpadl problém s výběrem, takže bylo možno svěřit pomoc s nákupem pubertálnímu rodinnému benjamínkovi, potažmo mé maličkosti. S patřičným časovým předstihem (aby se na nás dostalo, protože předchozího dne mi prodavač řekl, že mu dodají maximálně pět kousků), vyzbrojeny potřebným obolusem a od souseda zapůjčeným dvoukolákem, jsme se vydaly s babičkou do místní ELEKTRY. Na krásném velkém třebíčském náměstí se tehdy nacházely snad všechny obchody města. Když jsme míjely zelinářství, všimnula si babička, že jim dovezli nové brambory a zatím se na ně ještě nenasbírala obvyklá fronta. Vzaly jsme jich tedy pár kilo a pokračovaly v cestě. U místního vyhlášeného pekařství, do kterého jezdili nakupovat lidi ze širokého okolí, už ale fronta na čerstvý chleba byla hodně dlouhá. Babička zamítnula můj návrh, že do ELEKTRY půjdu sama, zatímco ona vystojí frontu na chleba. Stalo se, co se v dané situaci stát muselo. Než jsme vystály frontu na chleby (vzaly jsme i sousedům), měly už všechny čtyři televizní aparáty, dodané toho dne, nové majitele. Musím přiznat, že to ani tak moc nemrzelo babičku ("takový hříšný peníze za to chtějí, já už se bez tý novoty na starý kolena obejdu") jako mne. Ještě na třebíčském náměstí, kdy jsem po "kočičích hlavách" tlačila dvoukolák s bramborami a několika bochníky chleba na zpáteční cestě, mne předjelo auto s rakouskou poznávací značkou. Řidič zastavil, vystoupil a rozhlížel se po náměstí. Následně ukázal na pořádně dlouhou frontu, co se mezitím vytvořila před zelinářstvím, a zeptal se mne, co tam prodávají. Moje němčinu perfektně ovládající babička šla po chodníku a byla mimo doslech, musela jsem si tedy vystačit sama. Po mé stručné odpovědi "brambory" chtěl cizinec ještě vědět, na co je druhá, ještě delší fronta před pekařstvím. Moje ubohé znalosti německého jazyka se opět zmohly pouze na stručné "chleba", nicméně jeho následné poznámce " mein Gott, so ein Elend" jsem rozuměla docela dobře.

10. 11. 2013

Jak to bylo u nás s televizí

Jiří Stach

Vyprávění o tom, jak jsem v 11 letech poprvé voděl televizi, jak ji ve svých 10 letech viděla moje manželka a o tom, kdy jsme se zmohli na své vlastní televizory. Zpracovávám svou vlastní podrobnou rodinnou kroniku (od konce 16. století do současnosti) a uvedený text je upraven z textů v této kronice.

7. 11. 2013

Rande u TV

Marie Samcová

Když přišel můj budoucí muž z vojny a odbyli jsme si mnoho schůzek venku - už to bylo 50 let a tenkrát se nejvíc randilo venku - začal chodit tzv. "do rodiny". Dívali jsme se společně s mamkou na hlavní večerní sobotní pořad, pak následoval dokument o zvířatech a to mojí upracovanou mamku velmi zajímalo, ale mi už netrpělivě čekali až půjde spát. A tak dnes, kdy jsou filmy o fauně v překrásných záběrech, napínavé, poučné a mnou a manželem nejvíc oblíbené, vzpomenu si vždycky, jak by byla mamka nadšená a v duchu se jí omlouvám.

3. 11. 2013

první televizor ve vsi

Marta Štroblová

společné sledování ve vsi a pak pořízení vlastního přístroje

31. 10. 2013

ZÁVADA NENÍ VE VAŠEM PŘÍJÍMAČI

Libuše Münsterová

Jak jsem potkala televizi ......

30. 10. 2013

Jak jsem potkala televizi

Melita Honzová

Poprvé jsem potkala televizi, mohlo mi být tak osm, deset let a nějak velký dojem na mě neudělala. Bydleli jsme v malém městě a jako ostatní jsme se vypravili do místní "Besedy", kde se měl ten zázrak předvádět. Byla to ta malá obrazovka zasazená do většího rádia a obraz pořád sjížděl dolů. Pamatuji si ale, že tam byl rozhovor s Marií Majerovou a někdo z publika se ozval, že Majerová jede výtahem. Nakonec se o tom všem debatovalo /dospělí/, také o tom, že v Americe má každý televizi doma, moc jsem ale nechápala, na co. Televizi jsme neměli dlouho, náš život byl bohatý na zážitky, na večery plné vyprávění, čtení a her. Další setkání, které mi utkvělo, bylo tradiční krasobruselení....... Den 21.8.1968 si také velmi dobře pamatuji, protože u nás velice brzo někdo zvonil, já ještě v posteli, nicméně jsem šla otevřít a byl to kolega mého manžela a jen na mě stačil vykřiknout, ať si pustím televizi a pošlu po něm manželovi fotoaparát. Nejdřív jsem myslela, že se zbláznil, ale pak vešel do bytu a televizi pustil sám a tam už byla paní Kamila Moučková............Bylo to v Liberci, manžel už byl na náměstí, kde potřeboval fotit. Dnes nejvíc obdivuji pořady z přírody, úžasnou techniku, díky které je možné sledovat a objevovat dosud nevídané. A co mi chybí? Snad jen to, že nejsou pořady vysílány duálně, čímž trpí velmi často jejich kvalita. Ale podpořila jsem anketu studentů na zavedení dvojjazyčného vysílání.

18. 10. 2013

Sedmilhář

František Schmíd

Jdeme se podívat na televizor z Tuzexu

15. 10. 2013

Jak jsem se stala televizním opravářem

Děti chtěly vidět Popelku a televize nefungovala

9. 10. 2013

Televize

můj život s televizí

9. 10. 2013

Já a televize

František Schmíd

Co pro mě znamenala televize

6. 10. 2013

Moje první setkání s televizí…Nechápal jsem, nevěř

Nechápal jsem, nevěřil jsem a přece jsem ji poznal. Televizi…

22. 9. 2013

Televize a naše bábi

Josef Smyčka

Vzpomínání na první zážitky s televizí, na problémy s ní spojené a na reakce lidí kolem toho.

18. 9. 2013

Televizní kraťasy

Božena Kopcová

Televizní zážitky z vesnice

17. 9. 2013

Kuriózní příhoda. Opravdu se stalo.

Jan Malý

Jak jsme naladili českou televizi kde ji nikdo nikdy nechytil.

11. 9. 2013

Co se mi v televizi líbilo a líbí.

Jan Malý

Vzpomínky na krásné pořady a připomínky.

11. 9. 2013

Jak jsem potkal televizi.

Jan Malý

První televizor na vesnici a začátky sledování televize na plavbě na řece Labi.

11. 9. 2013

Jak jsem potkal televizi.

Jan Malý

První televizor na vesnici a začátky sledování televize na plavbě na řece Labi.

11. 9. 2013

Já a televize

Tereza Brdečková

Tereza Brdečková, prozaička, esejistka a novinářka, přispěla do Národní kroniky SENSEN na téma 60 let České televize.

11. 9. 2013

Jak jsem potkal televizi…….

ing. František Lhotský

Formulace titulku svým videm dokonavým by mohla vzbudit mylný dojem jednorázové blíže nespe- cifikované příhody, zkrátka jednou a dost. Ovšem ty tečky za nadpisem mohou naznačovat možnosti opakování v jiném čase, za jiných okolností a podmínek.

10. 9. 2013

Já a moje první televizní "pokoukání"

Ivana Doušová

Můj první zhlédnutý televizní přenos v roce 1957 - mistrovství v krasobluslení.

31. 8. 2013

Nebezpečný kutil

František Schmíd

Kutil vystrašil opraváře

29. 8. 2013

Bratři

František Schmíd

Televizor sblížil bratry

20. 8. 2013

barvy

MARIE Čutková

Jen krátce - jako 5-letá jsem vydržela sedět u Mánesa a sledovat barvy na Monoskopu .Dnes je mým povoláním vizážistika - barvy jsou má profese. Jsem letitá (58) a navštěvuji výtvarné kurzy na Univerzitě a moc ráda maluji. Jsem přesvědčena, že ty BARVY mám prostě sobě! Zdraví Marie /plně invalidní/ další: Nákup první televize

19. 8. 2013

Zač jsem televizi vděčná.

Televize je celý život někde okolo mne,ale sama ji nemám.

18. 8. 2013

Jak jsem potkal televizi

Josef Klíma

Josef Klíma, reportér, spisovatel a scenárista, vzpomíná pro Národní kroniku SENSEN.

15. 8. 2013

PŘISPĚJTE
I VY DO NÁRODNÍ
KRONIKY