O prarodičích

Libuše Münsterová

O rodičích a prarodičích byly napsány celé romány. Láska, neshody, nenávist, boj o majetek. To vše se traduje celá tisíciletí.

9. 9. 2019

O nás

Václav Veber

Zápisky a paměti. 

20. 8. 2019

Dopis pro moje z nejmilejších

Anna Sýkorová

Moji milí, z nejmilejších.
Dost často od Vás slyším: „Babičko, vyprávěj!“. Proto Vám něco málo z mého života, zde v tomto psaní dovyprávím. Amélko, Ondrášku, Vy si to přečtete a Belince a naší nejmladší princezně Klárince to dovykládáte Vy. Nejlépe u nás na chatičce, kde spolu trávíme volné chvilky, kde si hrajeme, povídáme strašidelné historky z mého dětství, kde je alespoň občas celá rodina pohromadě. Je to vyprávění nejen pro Vás, ale i Vaše rodiče, moje děti Honzíka a Helenku.

10. 8. 2019

Dopis mým milovaným vnučkám a vnukům

Alena Bartoníčková

Drahé děti, moje milovaná vnoučata, existuje krásný projekt „Národní kronika“, do kterého jsme se já i váš děda zapojili. Mnoho lidí v současné době zastává názor, že není potřeba se ohlížet do minulosti, ale je nutné hledět vpřed. Tak to bych si dovolila oponovat, protože minulost je neoddělitelnou součástí života, vždyť každá vteřina našeho života se stává okamžitě minulostí. Dospěla jsem do seniorského věku, který má svá úskalí, ale i výhody a radosti, mezi něž patří i to, že mám pět krásných vnoučat.

10. 8. 2019

Osud sochy T.G. Masaryka

Naďa Malá

Po roce 1948 přišla vláda komunistů, vše bylo jinak. Na náměstí T. G. Masaryka, Unhošť byl 17. dubna 1953 odstraněn Masarykův pomník. Odstraňovali jej vojáci z Čeperky - Unhošť, hlavu dle rozkazu odstanil Antonín M. *1928. Zaměstnanec Traktorové stanice, která patřila vojákům. Hlava se nikdy nenašla, tělo se válelo na radnici pod uhlím.

30. 7. 2019

Letiště Hájek

Naďa Malá

To už se schylovalo k tradickému konci vratkého míru. Nejprve po prudkých útocích Hitlera na republiku a zvláště na toho komu říkal „Herr Benesch“, přišla květnová mobilizace roku 1938.

30. 7. 2019

Vzpomínka na tátu

Naďa Malá

Jak čas plynul, byla u nás krátká doba téměř idylická, ale táta už věděl, že je velice nemocný, byl šťastný, že jsem dokončil studium, měl velkou radost z vnučky Evy, oblíkal jí, povídal si s ní.

30. 7. 2019

Zákaz kouření vyšel už v roce 1860

Naďa Malá

Opis historického nařízení. 

30. 7. 2019

Profesor Hajn

Naďa Malá

Byl doslova milenec života. Bez cigarety nevydržel ani po dobu přednášky, jednou přišel a měl na pravé noze papuči.

2. 7. 2019

Vrátil se z Kounicových kolejí

Naďa Malá

Moje bývalá spolužačka Věra a jediná moje kamarádka až do stáří pozvala mne na dovolenou do města mého dětství - Kouřimi. Když jsme v Kouřimi bydleli, přátelili se s rodinou Borovičkovou. Proto jsem navštívila paní Borovičkovou, která v té době zde byla jen s Mirkem a Vláďou. Když už jsem měla odjet domů, dozvěděla jsem se, že zavřeli Mirka a paní Borovičkovou.

2. 7. 2019

Když jsem se narodil

Naďa Malá

Popravdě řečeno – Zábranských mladou rodinu ze začátku podporovali, ale maminka si to poctivě odpracovala, ale teď byla v jiném stavu. A musela ubrat plyn.

2. 7. 2019

Stáří

Naďa Malá

Myšlení mi vylepšuje „Národní kronika SenSen“. Mám stále o čem přemýšlet a nezabývat se blbostmi. Snad to moje psaní k něčemu bude. Nikdo mi už moje stáří nevylepší. Starají se o mne lékařky z kardiologie a revmatologie, které mi patnáct let léky předepisují.

2. 7. 2019

Jeden den staré ženy

Naďa Malá

Už vím, bude kuřecí na paprice a rýže. Polévku mám hovězí od neděle. (Žádné rýži stále nemohu přijít na chuť). Bývala chutnější. Obědvám v 11 hodin, umyji nádobí a jdu si na hodinu lehnout. Nařídím budíka, abych nespala celé odpoledne. Pak budu pokračovat.

12. 6. 2019

Domov pro starce a stařeny - nová životní zkušenost

Olga Schmidtová

Nástup paní Olgy do domova seniorů jako nová životní zkušenost

10. 5. 2019

100 let skautingu

Marie Ženatova

V sobotu 4. května 2019 se sjely skautské oddíly z okresu Blansko do Boskovic aby započaly oslavy tohoto výročí. Slavnostního setání se zúčastnilo téměř 600 skautů - začalo ve 14 hodin bohoslužbou v kostele sv. Jakuba staršího, při které byly posvěceny prapory skautských družin.

8. 5. 2019

1. Babička žurnalisty Ivana Kytky žijícího od roku 1992 v Anglii

Naďa Malá

Narodila jsem se v malé vesnici u Roudnice nad Labem. V Kyškovicích kde bylo v té době 65 čísel, dnes nevím kolik jich je, ale staví se tam jako všude jinde. Vesnička je dlouhá, postavená podle břehu Labe. Než jí přejdeš, trvá to hodinu, ovšem pěšky. Začíná myslivnou a končí lisem.

7. 5. 2019

2. Babička žurnalisty píše svému vnukovi

Naďa Malá

1920 přišla církev Československá. V kulatce Veselské sloužil kaplan Josef Lugr, římský katolík, ale vystoupil proti církvi a založil církev Československou. Od 1. ledna 1920 vstoupili do církve celé obce. Ve Vetlé sloužil mši římskokatolický kněz, a když odsloužil, sloužil československý kněz v plné shodě, až římské církvi otrnulo, vykázali kněze československého z kostela.

7. 5. 2019

Vzpomínky na 15. březen 1939

Blanka Jelenová

Naše rodina - rodiče + 5 dětí žila v Jihlavě v Jiráskově ulici. Tatínek byl soustružník a pracoval v depu na hlavním nádraží. Já jsem byla nejmladší ze sourozenců (1 sestra a 3 bratři). Bylo mi 8 let a chodila jsem do 3. třídy dívčí obecné školy, která měla název Masarykova. Ráno 15. března jsem se vzbudila do velkého rozruchu. Tatínek snídal a právě se dozvěděl, že nás Němci okupují, praštil hrnkem s kafem o zem! 

7. 5. 2019

Moje vzpomínky na rok 1948 a následující léta

Maxmilián Sperling

Dovoluji si napsat několik vzpomínek, které jsem prožil v 50. letech, na které by se nemělo zapomenout. 

6. 5. 2019

Dopis prababičce z vojny v roce 1985

Naďa Malá

Ahoj pra-babi. Píši ti ze zeleného prostředí. Zatím to tu jde, babi. Jsem zařazen ve velitelské četě jako velitel družstva.To je řazení jen na papíře, jinak dělám písaře na štábu, budu se učit psát na stroji. Zatím jako bažant dělám pořád jen rajony, drhnu parkety, zametám listí, utírám prach, topím v kamnech, vybírám popel a odnáším odpadky.

27. 4. 2019

13 sjezd

Naďa Malá

Velmi se komplikovala politická situace v závodě, v oboru i ve státě. Vypravili jsme se na 13. Sjezd delegáta velmi kritickým diskusním příspěvkem a z reakce bylo znát, že ohlas zdaleka nebyl tak zuřivý, jako u mírnějších protestů.

23. 4. 2019

Přehrada na Trnávce

František Schmíd

Jak jsme zdolávali naši přehradu.

20. 3. 2019

Můj milý tatínek

Libuše Münsterová

Je mi líto lidí, kteří žijí jen přítomností! Když se ponořím do vzpomínek, a ještě to vypíši na papír, je mi najednou tak lehko a krásně na duši

19. 3. 2019

Pyžamové dny

Květa Pokorná

Můj příspěvek se neshoduje s datem 8.3.,....i když?!

8. 3. 2019

Vánoční vzpomínkové rozjímání

Květa Pokorná

Ztráta otce před Štědrým dnem se pro tříleté dítě stala smutným mementem po dlouhá léta... Kouzlo Vánoc vrátila až prvorozená dcera.

29. 1. 2019

Knížka z roku 1866

Naďa Malá

Našla jsem knížku. Kožený zpuchřelý hřbet a rohy, .potah papír. Hřbet je odlepený, dumám jak muže být stará, vrtá mi to hlavou? Nedá mi a otvírám. Rok 1866, zde je titulní list. Děje – národo – mluvopisný OBZOR ČESKOSLOVANSKÝ Částečně i VŠESLOVANSKÝ. Sestavil a vydal Jan Jodl Kralupský, Profesor, bývalý generální ředidel študia veškerého školství ve vojenské Hranici Slavonsko.Sremské, jakož i v okresu Šalkášů v království Uherském. V PRAZE 1866.

11. 1. 2019

Opuštění Prachatic

Naďa Malá

Dopis z prosince roku 1938 po nuceném opuštění Prachatic. Dopis Josefa Malého bývalému přednostovi Vondrovi z Prachatic - jeho odpověď. 

11. 1. 2019

Ze vzpomínek pamětnice

Naďa Malá

Není lehké být pamětnicí. K tomu je potřeba být starý, a to je někdy nepříjemné. Stará jsem už dost, k tomu už praprababička, a tak dotazů, jak bylo tenkrát, je dost. Když jste zvědaví na to, co v paměti není, a co si pamatují druzí, dozvíte se věcí!

11. 1. 2019

Co zatím vím o svém otci

Roman Kuklínek

Krátce o dětství tatínka a životě tatínka z několika různých pohledů.

7. 1. 2019

Zábava za války

Šimon Burian

Příběh, který mi vyprávěla moje prababička, když jsem se jí zeptal, co lidé dělali, aby utekli od války.

31. 12. 2018

Člověk, na kterého se nezapomnělo

Kristýna Nováková

Toto je příběh mého vzdáleného příbuzného, který se stal knězem a kvůli špatné politické situaci emigroval do Rakouska, kde začal nový život.

29. 12. 2018

Ta-ta-ta-ta...

Adéla Šauerová

Nálet na Židenice roku 1944 očima 12leté dívky. 

27. 12. 2018

Rozhodnutí

Klára Škopková

Příběh mého pradědečka, jehož potkalo hned několik osudových rozhodnutí. Některá byla podivná, další naprosto logická, ale v podstatě všechna nakonec ve stínu jiné doby způsobila něco zcela odlišného od toho, co jimi zamýšlel.

26. 12. 2018

Babiččina první práce

Dominik Trenz

Vyprávění mé babičky o její první práci po dostudování střední školy.

16. 12. 2018

Očima dítěte

Barbora Fučíková

Kratičké vyobrazení šťastného dětského života v době, která se těžko popisuje a ještě hůř prožívá.

12. 12. 2018

K článku Josefa Hofmana z Horního Bezděkova

Naďa Malá

První světová. Po vystoupení, poučení, že puška je přednější než chleba, a čtyři hodiny se šlapalo v blátě a dešti, přiblížil se les a byl dán rozkaz k odpočinku. Až do rána. Druhého dne minuli jsme za pochodu několik vesniček, již bylo šero a my slyšeli střelbu z pušek a kulometů. Aniž jsme tušili, že jsme v bitevním poli.

11. 12. 2018

Jak přišly domky k hanlivému názvu

Naďa Malá

Ulice Zdeňka Hofbauera a U sadu legionářů lemuje směrem k Pletenému Újezdu sedm přízemních domků, které vyrostly na kraji Unhoště v roce 1938. Byly postaveny jako pomoc obyvatelům Československa odsunutých z pohraničí po odstoupení Sudet hitlerovskému Německu v září 1938.

11. 12. 2018

Lenost

Naďa Malá

Je to možná drb, ale nepodceňujme významný faktor pokroku lidstva- lenost. Dobrá. Ale horší je, nedojdete-li k modelu, nikoliv pro lenost, ale protože tělo odmítá.

11. 12. 2018

Boj za pravdu

Jiří Šváb

Pradědeček byl zadržen StB a o 2 dny později skočil z okna. Byl by otec šestiletého syna a letec schopen spáchat sebevraždu, nebo se jednalo o vraždu?

3. 12. 2018

Láska na dráze a putování ze Sudet

Eva Tešnarová

Příběh rodiny, která neměla na vybranou a musela se odstěhovat z domova.

2. 12. 2018

Pronásledování katolické církve za socialismu

Marie Bellofattová

Příběh kněze, babiččina strýce, který byl neprávem vězněn, ale nikdy se nevzdal.

28. 11. 2018

Libuše pod taktovkou mého dědy

Klára Pinkasová

Neobyčejný příběh neobyčejného muže k příležitosti 50. výročí od založení republiky.

22. 11. 2018

Ze života horníka

Martina Bábíčková

Můj článek popisuje život a práci horníka v dolech. Vypráví příběh mého dědečka, který byl horník.

17. 11. 2018

Rosení 1/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma - Karel Čapek, Anketa - Karel Čapek, Tvorba Aktiv klubu, Básně Josefy Tibitanzlové, SeniorSen prof. Vladimíry Dvořákové, Literární soutěž ČAPKOVINY 2017

14. 11. 2018

Rosení 2/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma - Božena Němcová, Anteta - Božena Němcová, Tvorba Aktiv klubu, Rozhovor s herečkou Vendulou Fialovou, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

14. 11. 2018

Rosení 3/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma - Bedřich Smetana, Anketa - Bedřich Smetana, Tvorba Aktiv klubu, Rozhovor s Michalem Langem - ředitel Divadla pod Palmovkou, Článek - houslista Jaroslav Šonský, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

14. 11. 2018

Rosení 4/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma - Eduard Štorch, Anketa - Eduard Štorch, Tvorba Aktiv klubu, Kronika Karla Hackera I., Článek o Vojtu Náprstkovi, SeniorSen spisovatelky Daniely Fischerové, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

14. 11. 2018

Rosení 5/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma - Josef Mánes, Anketa - Josef Mánes, Tvorba Aktiv klubu, Fotoreportáž z III. výročí založení RoSy, Rozhovor se scénografem Janem Duškem, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

14. 11. 2018

Dopis z USA roku 1998

Naďa Malá

Dopis Juwel Lansing – Naděždě Stejskalové. Drahá Naďo, děkuji Vám za dopis, který jsem dostala 19.3. 1998. Oceňuji, že je v angličtině – díky Vám oběma- Vám i překladateli. Dopis posílám do Prahy své přítelkyni Kytě Bihellerové, doufám, že ho přeloží a zašle. Jsem ráda, že 30. kopijí knížky, kterou jsem zaslala, jste dostala, že Vaše rodina má z ní radost. Potěšilo mne, že jste se rozhodla pokračovat v práci o příbuzných z rodiny Malých, kteří zůstali v Čechách. Bylo by moc hezké mít v angličtině video o české rodině Malých . Vzpomínám si, že jsem slyšela od Kity o Ivanovi Kytkovi, že je reportérem české televize v Anglii.. Kyta se pokoušela navázat- neúspěšně s Ivanem kontakt ještě než vyšla kniha.

7. 11. 2018

Rosení 6/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma J. V. Myslbek, Anketa s rezidenty a přáteli RoSy, Literární soutěž Čapkoviny, Otevíráme dveře Návštěvám po tmě, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

2. 11. 2018

Rosení 7/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma Jan Neruda, Anketa na téma Jan Neruda, Představení Divadla RoSa - Svatební košile, Otevření altánu Rosnička, Dětský den v RoSe, Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

2. 11. 2018

Rosení 8/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma František Kmoch, Fotoreportáž z módní přehlídky seniorů, Kronika Karla Hackera II., Hovory s T.G.Masarykem úryvek,Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekop

2. 11. 2018

Rosení 9/2018 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Téma Max Švabinský, Anketa s rezidenty a přáteli RoSy, Poezie - září, Kronika Karla Hackera III., Kostel v Dolních Chabrech,Hovory s T.G.Masarykem úryvek

2. 11. 2018

Můj podíl na opeře Sternenhoch v Národním divadle

Miroslav Malovec

Úspěch nové opery Sternenhoch v Národním divadle v esperantu.

27. 10. 2018

Rakouští úředníci

Naďa Malá

Když ještě bývalí rakouští úředníci obsazovali místa pro legionáře tak to trvalo čtyři roky.

26. 10. 2018

Rosení 11/2015 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Rozhovor s dermatoložkou MUDr. Věrou Horákovou, Anketa o lékařích, Tvorba Aktiv klubu, SeniorSen herečky Kateřiny Macháčkové

24. 10. 2018

Rosení 06/2015 - měsíčník Centra RoSa

Eva Vitamvásová

Rozhovor s 94letou básnířkou Josefou Tibitanzlovou, Anketa o dětství seniorů - Jaká byla Vaše nejoblíběnější hračka, Jazyková tvorba Aktiv klubu

24. 10. 2018

Vzpomínka na první republiku

František Schmíd

Narodil jsem se v roce 1938 a dětství prožíval za války. První republika, o které jsme slýchali od rodičů, byla pro mě pohádka o zemi, kde děti jedly čokoládu, banány, datle, fíky, pomeranče a chodily pěkně oblečené. Většina lidí spokojeně žila ve své Československé republice.

20. 10. 2018

Sama uprostřed všech

Eva Štolbová

Rozhovor se spisovatelkou Evou Štolbovou, jak ho zaznamenala Barbora Jirkovská.

17. 10. 2018

Pionýrkou tajně

Ludmila Černá

Pionýrkou proti vůli rodičů.

3. 10. 2018

Byla jsem pionýrkou

Jaroslava Černá

O pionýrském slibu, zásadách i táborech.

1. 10. 2018

Jemničáci u Třech křížů

Jaroslava Černá

Když všechno kvete.

1. 10. 2018

Naše dětské prázdniny

Jaroslava Černá

Prázdniny před šedesáti lety.

1. 10. 2018

Dědeček Zábranský

Naďa Malá

Dědečkovo putování za obchodem přetrvalo i přestěhování do dolejší hospody a příznivě se projevovalo na hospodářském postavení rodiny. Pro rodinné soužití to však byly svody nevázaného života party řezníků putujících za nákupy dobytka. Její duší byl dědečkův strýc Josef Hudec, mladší bratr dědečkovy matky, věkově nepříliš vzdálený. Byl to týž  který měl být garantem dědečkova usazení a původce dědova  přesídlení do Hostivice.

8. 9. 2018

Zemědělství po roce 1989

Naďa Malá

Pokus o zachycení vývoje zemědělství po roce 1989. Rozhovor je z roku 2002 mezi Ing. J. Perglem a B. Šroubkem.

8. 9. 2018

Prázdniny aneb babča v akci

Anna Sýkorová

Prázdniny na chatě...

30. 8. 2018

Třetí a poslední město v mém životě

Naďa Malá

Konečně po vyhnání z Prachatic a krátkém pobytu v Protivíně, zakotvili jsme 22. října 1938 v Unhošti. Nikdo nás tu nevítal, naopak byli jsme na obtíž. Město se zvětšilo o tisíc osob. Nebylo pomalu kde bydlet. Bylo to město ležící nejblíže k naší rodné vesničce Kyškovice okres Roudnice N/L.

28. 8. 2018

Kamarád Karel Boček

Naďa Malá

Káďa Boček seznámil se se čtyřmi Rusy nasazenými jako Hilfswaffen SS na letišti u protiletadlových kulometů, kteří přinesou zbraně, když jim pomůžeme utéci. Přišli čtyři Ukrajinci beze zbraní s tělem a duší a hladovými osmnáctiletými žaludky.

28. 8. 2018

Kouzelné prázdniny

Ludmila Černá

Vzpomínky na prázdniny u babičky.

25. 8. 2018

Zmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznat

Naďa Malá

Napsala jsem mnoho článků do „ KONTA BARIÉRY SENSEN“ udělala jsem si zmatek i pro sebe V prvé řadě jsem zapomínala hesla. Tím to mám pod Naděžda Stejskalová, Stejskalová Naděžda a k dovršení všeho. Malá Naďa a konečně Naďa Malá to je moje svobodné jméno. Pod Stejskalová Naděžda jsou některé články ze života mého partnera ing. Jiří Pergl.* 1925 + 2015. Jsou to články z minulého století.

20. 8. 2018

Autostop

Ludmila Černá

Vzpomínka na cestování stopem.

16. 8. 2018

Na válečné roky v tršické škole vzpomíná Marie Zavadilová

Marie Zavadilová

Školní léta očima malé školačky ve válečné době

14. 8. 2018

Kouřim - město mého dětství

Naďa Malá

Narodila jsem se 15. dubna 1925 v malé vesničce Kyškovice okres Roudnice n/L Zde se narodili moji rodiče. Máti 3. dubna 1900, otec 28. července 1896. Matka maminky zde měla obchod „KRAMÁŘSTVÍ A HOKYNÁŘSTVÍ“. Čtyři děti: Josef Anna. Antonín a Václav.

31. 7. 2018

Je listopad 1989

Naďa Malá

V televizi na Letné se objeví Václav Malý. Mami, ten je podobný tátovi. Máti na to nic neříká, pustím to z hlavy.

31. 7. 2018

Josef Brousek - celokožená vazba

Naďa Malá

Dávno ještě před l. světovou válkou, začal jsem si znamenati různé poznatky o postupu pečlivě provedené polokožené a celokožené vazby a postupně jsem je zpracovával v články pro odborný časopis. Časem se mi oněch poznámek nahromadilo tolik, že jsem se odhodlal shrnouti je v celek.

14. 7. 2018

Z válečných dopisů

Naďa Malá

17. října 1943 na fotbalovém hřišti „ Slovan“ od rána vyhrávají, zapojen městský rozhlas. Dopoledne cvičí děti, hrají házenou a fotbal. Zpívají písně, které se učí v Kuratoriu. Odpoledne cvičí psy 31. 10. 1943 Naďa. Chodím vysazovat písmenko po písmenku na výstavu „Modlitbu za vlast“ Dopoledne jednu stránku odpoledne druhou. 1 9 4 4

8. 7. 2018

Signál 1968

Naďa Malá

Z nového Signálu bezprostředně po 21.8.1968. V minulém týdnu byla publikována v rozhlase resoluce slévárny ČKD – Praha 9. Nevím která varianta to byla, ale její text velmi kritizuje redaktory rozhlasu, televize a tisku za to, že podporují protisocialistické tendence..

8. 7. 2018

Prázdninové zážitky - zbytek fotografií

Marie Ženatova

Do Prázdninových zážitků bych chtěla ještě připojit několik foteček, které se mi už do předešlého článku nedostaly...

8. 7. 2018

Prázdninové zážitky

Marie Ženatova

Až dnes jsem si ve Vašich aktualitách našla, že vyhlašujete novou soutěž a to: Prázdninové zážitky... A protože jsem se narodila v roce 1946 velmi ráda si na svoje prázdniny vzpomenu a trochu srovnám s prázdninami našich třech dětí a také devíti vnoučat, které se našim dětem narodily...

8. 7. 2018

Moje prázdniny

Libuše Münsterová

Čas prázdnin, čas pohody, odpočinku a radosti.

7. 7. 2018

Prázdniny v Přerově

František Schmíd

Po válce jsem zažil krásné prázdniny na Moravě.

6. 7. 2018

Na studiích v Praze

Naďa Malá

Tak jsem se konečně ocitl v primě Státní reálky v Praze VII. Co pohnulo tátu ke změně rozhodnutí, abych absolvoval měšťanku, že se potom uvidí, nevím. Možná, že přímluva někoho, na koho dal, možná zjištění, že studium nemusí být tak drahá záležitost.

29. 6. 2018

Tak se čas pomalu dokulil k roku 1968

Naďa Malá

Už od celostátní konference KSČ v roce 1964 po způsobu jak bylo s odbojníky zameteno, po Strahovu a sjezdu spisovatelů vznikla v Motorletu parta, které bylo jasno, že poměry jsou neudržitelné.

29. 6. 2018

Toho Novomeského mám na zádech pořád

Evelina Němečková

Ladislav Novomeský (1904-1976) byl slovenský komunistický básník a politik. Víc byl tím prvním: někteří literární kritici ho považují za největší talent předválečné slovenské poezie. Po válce se v obnoveném Československu stal pověřencem (tehdejší obdoba ministra pro Slovensko) pro školství a osvětu. Z této vysoké funkce zažil náhlý prudký pád. V roce 1951 ho zatkli, jeho básně nechala komunistická strana vyřadit z učebnic a knihoven a Novomeský byl na základě smyšleného obvinění z vlastizrady odsouzen k 10 letům vězení v procesu zvaném Husák a spol. (Gustáv Husák, pozdější československý prezident, dostal tehdy doživotí). Jeho jediná dcera Elena dnes žije v Praze a je to moje vzdálená příbuzná – sestřenice mojí babičky. Občas v řeči přechází z češtiny do slovenštiny, například své rodiče zásadně nazývá „tato“ a „mama“. Bydlí shodou okolností kousek od Gymnázia Jana Keplera – a také od Památníku národního písemnictví, v němž Ladislav Novomeský po propuštění z vězení začal (stále pod dohledem Státní bezpečnosti a s příkazem nevracet se do Bratislavy) opět pracovat. Eleně je letos 74 let, nedávno přestála těžké onkologické onemocnění, ale když se pustí do vyprávění, má pořád nezdolnou energii.

17. 6. 2018

DOPIS

Libuše Münsterová

V odložených krabicích jsem našla tento dopis. Dopis, který jsem psala rodičům mého manžela, neboli tchýni a tchánovi. Je to pravdivý a identický dopis z roku 1972.

7. 6. 2018

Šefčík 1968

Naďa Malá

Zápisky KRONIKAŘE VÁCLAVA ŠEFČÍKA O ROCE 1968. Velmi špatně se čtou. Žila jsem v té době, a proto se pokusím. Byla to doba, kdy musel kronikář zápisy do kroniky dávat schvalovat. Takže doba 40 let okupace komunisty je zkreslená.

7. 6. 2018

Když senioři tvoří

Ludmila Černá

Sborník textů tvůrčích seniorů ze spolku LiPen. Rok 2017.

6. 6. 2018

3. Nemoce - operace

Naďa Malá

První operace gynekologická. Vynález MUDr. Chmelíka, seřezávání děložního hrdla po opakujícím vřídku. To mi bylo 40 let. Nacpali do mne mnoho metrů gázy a pak tahali jak když pářou svetr.

4. 6. 2018

2. Nemoce – operace

Naďa Malá

Velmi brzy ležím v nemocnici v Kladně. Snad přijdou na to co mi je. OMYL Chodím na SOLUX, pan primař Niedrdle umlouvá otce, aby mne tam nechal asi měsíc, že bude moci léčit další pacienty. Pojišťovna „Léčebný fond“ platil za mne 27.-Kč.

4. 6. 2018

1. Nemoce – operace

Naďa Malá

Měla bych začít hezky od začátku. Bylo mi tenkrát 8 let. Ale to už bylo po dětských nemocech, zarděnky, příušnice, neštovice, spalničky.

4. 6. 2018

3. Ze zápisků J. Pergla.

Naďa Malá

Lidé nebyli docela bezbranní. Říkalo se, že „lid“ nadšeně buduje socialismus, ale lidi na to kašlou. Po umrtvujících padesátých létech se rozvinula jakási druhá vrstva života- vznikala pozoruhodná díla filmová, kvetlo výtvarné umění, vyrojilo se množství malých divadel, vycházela díla mladých spisovatelů – to vše na ostré hraně soužití s režimem, spíše proti němu. Ti co se octli za touto hranou, byli kritizovány nebo i zavíráni. (Jazzová sekce. Plastic. People of Universum spisovatelé, filosofové).

18. 5. 2018

2. Ze zápisků J. Pergla.

Naďa Malá

Sotva jsme okusili trochu svobody, přišla tvrdá reakce, Lidé kteří to nesnesli se bouřili. Mnozí se stali disidenty. Takže vytvořili tábor složený z idealistů, kteří komunismus a socialismus odmítali z přesvědčení, z lidu kterým komunismus a socialismus odmítali sáhldo života a připravil je o vliv,postavení, či majetek a konečně z reformních komunistů, kteří usilovali o ostatními navrhovanou třetí cestu, mezi socialismem a kapitalismem o „ socialismus s lidskou tváří“.

18. 5. 2018

1. Ze zápisků J. Pergla.

Naďa Malá

Rozhodování o tom všem a čistě z racionálního hlediska je velice těžké. Jak vyloučit vliv osobních i skupinových zájmů., jak se dobrat racionálnímu kompromis, jak…. Tisíce jak Necítím se schopen ani se přiblížit řešení. A přece je tolik moderních metod, počítače matematické modely. Ale …..Ale to všechno používají meteorologové a pak bac – přijdou povodně a jsou v loji, protože o nich neměli tušení.

18. 5. 2018

Naše koruna

František Schmíd

Povídání o naší měně

14. 5. 2018

1. máj v roce 1961

Naďa Malá

Moje vzpomínka je na 1. máj. V roce 1961. V šest hodin ráno budíček. V čele předseda, tajemník a několik soudruhů a soudružek procházeli ulicemi za řízného pochodu Unhošťské kapely, řízené kapelníkem Švejnarem. Některé soudružky sledovaly zda jsou vyzdobená okna a jestli tam nechybí sovětská vlajka.

10. 5. 2018

MUDr. Josef Daníček

Naďa Malá

MUDr. Josef Daníček po smrti MUDr. Sekerky nastoupil v Unhošti jako „obvodní a pánský“ lékař. Josef Daníček byl rodák z Moravského Slovácka. Říká to jen velmi málo o osobnosti takového rozměru. Snad jen to, že temperament a houževnatost měl v genech.

10. 5. 2018

Moje milá maminka

Libuše Münsterová

Vzpomínka na milovanou maminku.

8. 5. 2018

Moje první pravé džíny

Ludmila Černá

Sehnat pravé džíny šlo pouze v Tuzexu. A to nebylo jednoduché.

3. 5. 2018

Příbramští (ne)přátelé

Judita Bauerová

Sovětští experti dohlíželi na kradení uranu, klavír nás spřátelil, ovšem jen do okupace.

29. 4. 2018

Bezdomovec

Petr Coufal

Povídka sepsaná na základě vyprávění mojí spolužačky.

24. 4. 2018

Protistranická kampaň sílí

Naďa Malá

Pan inženýr Pergl, člen CV KSČ a inspirátor různých krizových situací, se stal jejich předsedou. V srpnu 1968 nechtěl zůstat jen malým českým člověkem. Díval se výš. Navázal úzký styk s vysokoškolským výborem KSČ a některými pravicově zaměřenými fakultami vysokých škol a činnost pravičáků CV KSČ Motorletu se od té doby plně řídí pokyny a informacemi „ přátelství socialismu s lidskou tváří“ v Deutsche Welle a Svobodné Evropě. Jen razítko v jejich stranické legitimaci dává tušit , že tohle byli někdy dříve bývalí komunisté a nebo se za komunisty vydávali.

12. 4. 2018

Přes dva kontinenty, po sedmi mořích.

Naďa Malá

V říjnu roku 1920 přistála v Terstu zaoceánská loď „ President Grant“. Jistě neohromila někoho, kdo vyrostl u moře – pro lidi, které přivezla, to byl zdroj nekončících objevů, obdivu k důmyslu jejich stavitelů i posádce. Byli to totiž suchozemci, kteří se teď po dvou létech od konce první světové války vraceli do vlasti.

12. 4. 2018

Bály - plesy

Naďa Malá

Rozhlas. V noci je vysílání pro seniory. „Noční linka“ nejstaršímu bylo 85 let. Tak mne napadlo napsat, jak to chodilo za mne (rok * 1925.) Do Unhoště jsem přišla v říjnu 1938, když nás Němci vyhnali z Prachatic, bylo mi třináct. Když mi bylo patnáct, nastoupila jsem do učení. Taneční v Unhošti nebyly. Vlastně Němci veškeré tance zakázali.

23. 3. 2018

Před osmdesáti léty

Naďa Malá

Žili jsme v Kouřimi deset let. Přišel rok 1936, posilovalo se pohraničí českými občany. Kdo to odnesl, rodiny s více dětni, státní zaměstnanci. Jelikož jsme byly děti čtyři, odnesly jsme to i my. Ještě se pamatuji na jednu rodinu z Nasavrk, jmenovali se Bačovi, tam bylo dětí pět. Náš otec i jejich byli oba u berního úřadu, jako exekutoři (tenkrát mizerně placení). Otcové nemohli říci, že nepůjdou, byli by bez zaměstnání. Tak jsme se 12. července 1936 na nákladním autě přistěhovali do Prachatic.

23. 3. 2018

Boží tělo

Ludmila Černá

Vzpomínka na slavnost Božího těla v rodném městě

13. 3. 2018

Budoucí ztráta paměti

Petr Coufal

Jsou zde kapitoly o životě tak jak šel, okupaci, jak jsme ji prožívali v roce 1968, pozdější výslechy na STB a nemožnosti sehnat odpovídající zaměstnání.

6. 3. 2018

Všechny moje lásky a co z nich zbylo

Zuzana Šavrdová

Životní příběh

26. 2. 2018

Jak vidím svět a proč

Slávka Černá

Životní příběh a názor na svět

26. 2. 2018

Můj pohled na život

Karel Stupka

Životní příběh

26. 2. 2018

Medailón jménem Jarmila

Klub Zvohkohra Teplice

Jeden životní příběh ze sen sen klubu Zvonkohra Teplice

26. 2. 2018

Milánek

Naďa Malá

Žil, byl, po unhošťské ulici od dětství chodil. V době kdy já jsem ho znala byla to ulice „U sadu legionářů“. Byl to pán vysoký štíhlý, s cvikrem na nose, kapesníčkem v kapsičce, v době květu květinou v knoflíkové dírce. Velmi málo viděl a ještě méně slyšel. V zimě nosil rukávník (štucel), vodíval pejska na řemínku a manželka mu říkala Jozífku. Od roku 1907 byl tajemníkem městského úřadu v Unhošti, živnostenským komisařem, členem rodáků a přátel města. Do důchodu odešel 1. října 1937. Nedostudovaný právník, psal se JUC. Josef Hochman. Maminka mu říkala „ Milánku“.

21. 2. 2018

Rod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti

Naďa Malá

Dědeček Karpeles (marně pátrám po křestním jméně dědy) koupil v Unhošti v roce 1883-4 unhošťský zámek a dvůr od Eduarda Bubeníčka, pro svého vnuka Jindřicha Karpelese. Ten se po dva roky toulal s nějakou divadelní společnosti, v které předtím hrál Eduard Vojan. Dědeček si pro Jindřicha dojel a stal se usedlým statkářem a továrníkem.

21. 2. 2018

1887 založen Sokol v Unhošti

Naďa Malá

Jestlipak lidé z Unhoště, kteří donedávna navštěvovali „trhy“ převážně čínského zboží v Sokolovně, vědí něco o této budově. Co vědí o lidech, kteří si v této době dali slib udělat něco pro národní život ve městě. Bylo to v době byl-li vítězně dokončen pokus o záchranu národa, z daleka nebylo zaručeno jeho státní právo, ani jeho ekonomické zajištění. Snahy o nápravu se staly solí v očích Rakousko - uherské monarchie.

21. 2. 2018

O církvi

Naďa Malá

Píše moje máti narozená v roce 1900.

21. 2. 2018

Učení mučení

Josef Procházka

učení mučení

15. 2. 2018

Omnipol a Anglie

Naďa Malá

Omnipol měl v Anglii člověka, který už dříve dodával embargované zboží. Nikdy jsem se nedozvěděl co, ani jsem po tom nepátral, jen z řečí kolem jsem věděl, že šlo o věci pro kosmonautiku a jaderný výzkum - například atomové hodiny.

25. 1. 2018

Hudební skladatel Ilja Hurník a Slezsko

Jiří Bárta

Ve svém příspěvku "Ze staré Poruby" jsem vzpomněl dva rodáky slezské obce Poruba u Ostravy - Josefa Hurníka a jeho syna Ilju. Citoval jsem v něm z knížky Ilji Hurníka Dětství ve Slezsku. V ní autor vzpomíná na své prvopočátky hudebního vzdělání, které jsou spojeny s městečkem Hlučínem. A jelikož jsem v tomto městě pracovně zakotvil také i já na celé čtvrtstoletí (v letech 1980 - 2005), rád bych se zmínil o několika mých setkáních s hudebním skladatelem a spisovatelem Iljou Hurníkem v tomto městě.

22. 1. 2018

Z Baťova a jeho okolí v polovině 20.století

David Weiss

vzpomínky z dětství o Otrokovicích i Zlíně

9. 1. 2018

Zemský ráj to na pohled

Naďa Malá

Jako velmi malého školáka mne fascinovala barevná mapka s řadou kresbiček kopáčů trempů s kytarami , dokonce oráčů s koňským potahem. Vydal jí Urbanův pivovar a znázorňovala údolí Kačáku.

4. 1. 2018

Začátek roku

Naďa Malá

Rozvoj informatiky podvazuje tvořivost lidí a ničí tradiční zvyky zplošťuje život, přináší nové tradice, cizí a špatně chápané Halowenn, Santa Claus, Valintin. Platí to o chování lidí, ale i o pestrosti života,, globálnímu obchodu, tradičnímu stravování oblékání i jazyku.

4. 1. 2018

Nepřestávám žasnout J.P.

Naďa Malá

Nepřestávám žasnout- nevím kde začít. Tedy pokud byly jiné projekty pro získání Viperů, nebyli určitě spojeny s Nikem (nebo jsem jeho přátelství přecenil a on mi o tom neřekl nebo to bylo po mém „odchodu“ z oboru a měl to být konkurenční projekt k L410 Turbolet). Rád bych věděl od koho víš o tom podniku v Perugii. O tom nemám šajn. Z celé té historie vím jen o tom, že se ve VZLU chystal projekt dvoumotorového proudového dopravního letadla.

4. 1. 2018

Dům u štěstí

Helena Holková

Příběh jednoho šťastného života

2. 1. 2018

Šťastné dětství?! Jak pro koho a kdy

Eva Malivánková

Vždy jsem si myslela, že dětství je vždy úžasné období našeho života. Přišlo mi ale divné, že babička o tomto období nikdy nemluvila. Babiččino dětství nebylo právě to šťastné a jak jsem se z vyprávění dozvěděla, bylo ovlivněno mnoha událostmi.

1. 1. 2018

Loučení s podzimem

Květa Pokorná

MOTTO: "Kamarád je ten, kdo s vámi tančí na slunci a jde s vámi stínem...."

1. 1. 2018

Příprava na olympiádu

Barbora Elblová

Dostupnost spotřebního zboží a elektroniky.

30. 12. 2017

Březen až květen 1945

Vít Pištělka

Vyprávění mé Babičky o období březen až květen 1945 z pohledu 9 roků staré dívčiny.

29. 12. 2017

Stopy ve sněhu

Anita Hofmannová

Smutných příspěvků bylo dost, a tak nechám ožít drobnou a milou vzpomínku mého dědečka.

29. 12. 2017

Prarodiče a Horáková

Judita Buerová

Dědovo přátelství s Horákovou, jeho politická kariéra a jak to skončilo.

29. 12. 2017

Studium a práce za druhé světové války

Pavel Kula

Práce a studium mojí prababičky, vesnické dívky, za doby 2. světové války.

26. 12. 2017

Vzpomínky mojí babičky

Anna Dupalová

Vzpomínky mojí babičky na život a její dětství. Moje babička to neměla v dětství příliš jednoduché a já se rozhodla, že se jí na pár věcí zeptám a dozvím se tak víc o jejím životě.

23. 12. 2017

Pravda přirozenosti a pravda slov

Judita Buerová

Úvaha o etiketě a čestnosti

19. 12. 2017

Můj dědeček

Irena Pokorna

Dvě fotky - jedna s tatínkem, mým bratrem a mnou. Druhá fotka - je focená na kolonádě v Karlových Varech a tam jsem já s dědečkem.

9. 12. 2017

Rodokmen Slánských z Unhošťska.

Naďa Malá

Prarodiče Růženy Vlčkové- Stejskalové rozené Slánské Václav Slánský * 1813 z Braškova, jeho otec byl ovčákem, matka vyšívačka. Měli vlastní domek

28. 11. 2017

Jak se žilo na hájovně

Lenka Černá

Také vám někdy položily děti nebo vnoučata otázku: A co jste tehdy dělali, a jak jste, dědečku, žili? Když nebyla televize a internet? Takovou otázku dostal od vnuka můj strýček Jiří Reš z Plzně. A ten zavzpomínal na dětství prožité na hájence v jižních Brdech. A bylo to vzpomínání trochu obšírnější, takže jsem je poskládala do vyprávění a tady je výsledek.

21. 11. 2017

Omnipol 1

Naďa Malá

Všechny křivárny Omnipolu kryl mladý Tonda Novotný, kterého si hýčkali poté, co ho tatínek vyhnal z armády a zakotvil v Omnipolu. Nevím i proč nikdo nerozkryl všechna ta svinstva, která spáchal Omnipol.

21. 11. 2017

Zážitky z války

Naďa Malá

Zážitky z války revoluce v roce 1940 – 1945 ve Stehelčevsi. 1 září 1940 začala druhá světová válka. V té době jsem šel do učení. Válka v táhla do sebe celý svět. 21 června 1941 přes různé dohody, vtrhli němci do Sovětského svazu. Byla to válka bez milosti se strany Velkoněmecké říše o prostor. Tak zvaný boj proti bolševizmu ztráta 50 milionů z toho 25.000 milionů sovětů. U nás byl teror stupňován heydrichiádou. Vyhlazení Lidic 10. června 1942 srovnány se zemí tak i Ležáky.

21. 11. 2017

Domov důchodců

Naďa Malá

Nový ředitel Stanislav Brůna nastoupil 1.4.1956 . Okamžitě se vše změnilo. Velký nedostatek vody, další dvě studny až to vyřešil městský vodovod. V roce 1957 přistoupeno k přístavbě budovy. Vedle stávající budovy po levé straně byly přistavěny pokoje pro dva, na konci kulturní místnost, totéž v prvním patře. 7. ledna 1962 bylo vše slavnostně otevřeno. V září 1969 odchází Stanislav. Brůna do důchodu. Dlouho si ho neužil 20. října 1970 v 62 létech umírá v nemocnici v Karlových Varech. Myslím, že to byl také jeden z těch co byly jen u komunistů.

21. 11. 2017

Moje první zaměstnání

Jaroslava Černá

V plánovaném hospodářství byla plánem stanovena i pracovní místa - jak ve výrobě, tak v řízení podniku. V jednom velkém krajském podniku jim do plánovaných tří pracovníků pro plánovacího oddělení jedna osoba chyběla. Škola mě tam tedy po dohodě s podnikem poslala na umístěnku. Ukázalo se, že systémem stanovený pracovní post existuje, ale náplň práce pro člověka tam v podstatě není.

18. 11. 2017

Několik střípků z mého ředitelování

Jiří Bárta

Není vůbec jednoduché vybrat z mnoha desítek událostí, které jsem prožil jako ředitel Gymnázia Josefa Kainara v Hlučíně, ty nejdůležitější. Snad mi bude prominuto, když se zde zmíním zejména o těch, při nichž jsem měl možnost prožít onen velice příjemný pocit hrdosti na školu, kterou jsem měl tu čest řídit.

17. 11. 2017

Školní docházka za 2. světové války

Gabriela Soušková

Do školy chodím už 13 let a vždy mě zajímalo, jak moc se výuka (a vše s tím spojené) v dřívějších letech lišila od dnešní doby. Zeptala jsem se tedy své babičky Aleny, která žila a dodnes žije v Brně, jak to bylo v době, když začala chodit do školy a jak vypadal běžný školní den.

16. 11. 2017

Trapas

Ludmila Černá

Jedno z mých setkání s příslušníky SNB

14. 11. 2017

Horizontály

Jaroslava Černá

Patřím ke generaci, narozené ve druhé světové válce. Větší část aktivního života jsme prožili v období plánovaného hospodářství a také zavřených hranic. Když se po roce 1989 hranice otevřely a hospodářství začala ovládat neviditelná ruka trhu, popadla nás touha po dálkách. Ve své vzpomínce se svěřuji s tím, jaký políček nám při naplňování naší touhy ruka trhu uštědřila.

11. 11. 2017

Šťastné dětství v (ne)šťastné době

Aneta Bílá

Rozhovor s mojí babičkou Evou (*10.6.1955), která vypráví o svém dětství, dospívání, ale i době ve které žila.

5. 11. 2017

Pan profesor

Vladimír Machek

Vyprávím o milém setkání s panem profesorem Janem Petránkem a o mé zálibě ve sbírání achátů.

1. 11. 2017

Můj vzor v životě

Marie Ženatová

Mým největším vzorem v životě byl můj tatínek. Narodil se v malé choloupce v roce 1917 ve vesničce Drahanské vrchoviny - měli něco málo polí a jako tažná zvířata k práci se tehdy u nich využívaly jen dvě kravičky. Také s nimi hodně jezdil, jak je vidět na první fotografii - to byl ještě svobodný.

1. 11. 2017

Zemědělství v 50. letech

Simona Juříková

Vzpomínky na kolektivizaci zemědělství v Těmicích na Kyjovsku

31. 10. 2017

Recitace

Karolína Zralá

Jak dopadla recitace básně v rozhlase.

30. 10. 2017

Nouzové přistání

Vladimír Machek

Příběh vypráví o tom, jak mělo naše letadlo problémy a museli jsme nouzově přistát.

30. 10. 2017

Chmelové brigády

Johana Říčná

Moje babička, Marta Šimková, vzpomíná na šedesátá léta, kdy jezdili se školou povinně na chmelové brigády.

30. 10. 2017

Josef Heindrych - Fořt

Ondřej Šenkyřík

Fořt se staral o panské lesy, mezi jeho povinnosti spadalo chytání pytláku a lov zvěře.

29. 10. 2017

Módní salón paní Marty

Adam Volejník

Krátky příběh mojí prababičky o tom, jaké to bylo se v tehdejší době vyučit švadlenou.

29. 10. 2017

Profesor Šolín

Naďa Malá

Profesor Šolín byl úplně jiný. Patřil sice také k partě flamendrů, ale byl daleko uzavřenější. Narodil se 5 .6. 1896 byl tedy mladší než Hajn, ale nepůsobil tak. Jeho vystupování bylo od impulzivního Hajna na rozdíl velice uměřené, ač vlídné. Měl asistenta ing. Gorbatova, který přišel do Prahy s rodiči a pamatoval se na vzlet Ilja Murovce konstruktéra Igora Sikorského v Petrohradu. To muselo být před říjnem 1917, protože pak už byl v Praze.

27. 10. 2017

Tři lékaři, kterým vděčím za to, že jsem mohl oslavit své sedmdesátiny

Jiří Bárta

Ve svém životě jsem vystřídal péči mnoha lékařů a na většinu z nich vzpomínám jen v dobrém. Letos jsem oslavil své 70 - té životní jubileum a dočkal jsem se ho zejména díky třem z nich. Rozhodl jsem se alespoň zveřejněním tohoto mého příběhu jim za to poděkovat.

27. 10. 2017

Už zase vzpomínám

Anna Sýkorová

Blíží se sedmdesát a vzpomínky stále dotírají.

26. 10. 2017

Sestra

Libuše Münsterová

Něco o sourozencích

24. 10. 2017

Recept na dobré vdolky s rozvařenými jablky

Naďa Malá

Vdolky se původně pekly na plotně na sucho. Protože mám kamna se sklokeramickou deskou, používám na pečení nerez pánev, do které se vejde 5 menších vdolků. Vdolky peču na sucho při druhém stupni a když je v pánvi více mouky, která se z vdolků odrolí, musí se vysypat, jinak se další vdolky pálí.

19. 10. 2017

Babička Kytková a její rody

Naďa Malá

Praděd František Vosyka pocházel ze starého selského rodu Vosyků z Bělče č. 19. Druhý praděd Josef Brož pocházel také ze selského rodu Brožů čp. 12. Později se dědeček přiženil do statku č. 36 u Vlasáků a vzal si ženu Cecilii. Václav Brož byl starostou obce Bělče. Měli jedenáct dětí z toho jich pět zemřelo a zůstalo šest dcer. Mařenka byla čtvrtá v pořadí. Když dospěla, byla vydatnou pomocnicí na statku svého otce. Když potřeboval na Křivoklát nebo na další úřady, všude jej odvezla. Na úřadech se divili jakého švarného má kočího. Odpovídal, takových mám doma ještě pět.

19. 10. 2017

Řemesla

Naďa Malá

Hluboko do středověku bychom našli první zmínky o řemeslu a řemeslnících. Někteří lidé uměli udělat předměty, které potřebovali k životu. A k práci lépe než druzí. Své výrobky protože jiní zas dovedli vyrobit lépe něco jiného. Bylo to jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Chytřejší lidé přišli na jednodušší způsob. Tak vznikly peníze, trh i řemesla. Vyvinul se obchod. Řemeslník potřeboval ke své práci svobodu. Nevolník neměl důvod ukázat um, dělat lépe a rychleji. Řešení přinesla města. Tam se soustřeďovali řemeslníci. Tam bylo možno koupit a prodat.

19. 10. 2017

Vyšlapané chodníky

Vladimír Machek

Zamýšlím se nad nelogickou výstavbou chodníků v našem městě, kde si lidé stejně vyšlapou své cestičky přes trávu. A jak tento problém šikovně vyřešili ve Švédsku.

10. 10. 2017

Prezidenti

Vladimír Machek

Příběh vypráví o tom, jak jsem se setkal během svého života s téměř všemi našimi prezidenty.

4. 10. 2017

Politika do života

Judita buerová

Stěhování, dědovo zatčení, vědomí domova, život bez dědy

5. 9. 2017

Jak se vyšetřovalo

Naďa Malá

Stížnost, která za půl roku nebyla vyřízena. Příklad na Sdružené komunální podniky města Unhoště. Dělník, který pracuje v tomto závodě si stěžoval na nepořádek v Sdružených komunálních podnicích. V padesátých létech dvacátého století.

5. 9. 2017

Rod Karpelesů

Naďa Malá

ROD KARPELESŮ – KARSŮ NA ZÁMKU V UNHOŠTI. Dědeček Karpeles (marně pátrám po křestním jméně dědy) koupil v Unhošti v roce 1883-4 unhošťský zámek a dvůr od Eduarda Bubeníčka, pro svého vnuka Jindřicha Karpelese. Ten se po dva roky toulal s nějakou divadelní společností, ve které předtím hrál Eduard Vojan. Dědeček si pro Jindřicha dojel a stal se usedlým statkářem a továrníkem.

5. 9. 2017

Utajený odbojář Jaroslav Tábořík

Zuzana Vránová

Příběh o Jaroslavu Táboříkovi, který také trochu přispěl svojí odbojovou činností k vítězství nad fašismem a konce války se z důvodu tragické události nedožil.

1. 9. 2017

Padesátá léta

Naďa Malá

Jak to vlastně bylo. Tři roky po válce. Je po volbách, vyhráli komunisté. S jídlem roste chuť a tak jim to nestačilo. Chtěli vládnout sami. Píše se rok 1948, po „ vítězném únoru“, zapomněli na před volební sliby a začínají řádit. Nejdříve to odnesli sedláci – podle nich kulaci.

25. 8. 2017

Havárie

Naďa Malá

Zažil jsem několik tragických havarií, také jednu se šťastným koncem, kdy Antalík (jen shodou okolností nikoli na KF -32) havaroval a vystřelil se. Opuštěné letadlo spadlo u Peruce v krajině rovné jako stůl do jediné rokle,  ještě k tomu hustě zarostlé. Vrak jsme museli vynést na zádech.

21. 8. 2017

Pokus o historickou studii našeho pomýlení

Naďa Malá

Vyrůstal jsem ve vsi, která ve dvacátých létech dvacátého století zcela změnila velikost, vzhled i charakter.

12. 8. 2017

Členky našeho klubu užívaly léta a slunce

Kristína Funtová

Výlet k Vltave do Žlutých lázní 1.8. 2017

11. 8. 2017

Ryby

Vladimír Machek

Příběh vypráví o tom, jak jsme jako kluci chodili chytat ryby do Labe a jak jsme se náhodou ocitli pod palbou vojáků.

10. 8. 2017

Vzpomínky a upomínky mojí maminky

Jindřich Červenka

Vzpomínky mojí maminky Ing. Anny Červenkové (roz. Possnerové) 1933 - 2009.

9. 8. 2017

Každý rád vyhrává

Libuše Münsterová

Ceny, o cenách, s cenami

8. 8. 2017

Brigády socialistické práce

František Polášek

Nevím jak jinde, ale brigáda soc.práce byla vynikající věc.

6. 8. 2017

Exekutoři dříve a nyní

František Polášek

Expanze exekutorského průmyslu

31. 7. 2017

Od kuliček k Pokemonům

František Polášek

Popisuji vývoj v oblasti dětských her až do dneška

30. 7. 2017

Hudba od r.1936 do 2017

František Polášek

Pohled na lidovou, populární a vážnou hudbu.

30. 7. 2017

Ženy - oblékání a móda

František Polášek

Můj pohled na oblékání žen od roku 1936 do roku 2017

30. 7. 2017

Kvalita stravy a stravování od 1936 do 2017

František Polášek

Popisuji jak se mně jevila kvalita potravin a stravování od narození do 2017

27. 7. 2017

Naďa Urbánková mezi anděly

František Polášek

Zpěvačka Naďa Urbánková přijela zazpívat do andělského údolí

22. 7. 2017

Stalo se v jednom městě

Naďa Malá

Stalo se to v jednom městě. Je to staré historické sídlo, leží uprostřed žírného kraje. Mělo jenom jednu smůlu  kterou sdílí s mnoha jinými městy a městečky ve své zemi.

22. 7. 2017

Také nepůjdete k volbám?

Naďa Malá

Říkalo se za minulých pánů: Nemluv. Mluvíš-li, nepiš. Píšeš-li, nepodepisuj. Podepíšeš-li, pak se nediv.  Byl to základní socialistické angažovanosti. Měli jiné složky. Chodili jsme do průvodu, vyvěšovali ( či spíše vylepovali) jsme vlajky, zdobili jsme okna a mnoho jiného v zoufalé snaze nevystrkovat hlavy z průměru, nedráždit a neprovokovat Nelze zapomenout na hlavní akt neangažované angažovanosti – na volby.

22. 7. 2017

Jak se volil tajemník obce - r. 1970

Naďa Malá

Předseda Jurij Boščák a ekonom Karel Stejskal v roce 1962 přišli do Jednotném zemědělského družstva v Unhošti. Živořilo a měli jej dostat na velmi dobrou úroveň. Hned při prvním setkání u nás doma se dohodli, až budou muset odejít, odejdou oba.

22. 7. 2017

Co nejlepšího jsem od života získal?

František Polášek

Do života odcházíme vybaveni různě. Mně se dostalo toho nejlepšího co existuje

18. 7. 2017

Maturita v Přerově 1954

František Polášek

Maturita byla snadná, všichni uměli integrály, derivace a jiné hříčky z vyšší matematiky. Mnoho studentů bylo velmi dobře připraveno na vysokou školu.

18. 7. 2017

Pohřby v Přerově-jak to vypadalo dřív

František Polášek

Historie pohřbívaní a pohřebních obřadů

18. 7. 2017

Kde je pokrok

František Polášek

Potvrzení a souhlas s příspěvkem. Bylo to tak

17. 7. 2017

Radioamatérská anabáze

František Polášek

Jak se stát radioamatérem

16. 7. 2017

Dětství Přerov

František Polášek

Aktivity v dětství

16. 7. 2017

Mateřská školka Přerov za války

František Polášek

Mateřská škola Přerov za války

16. 7. 2017

Setkání po létech

Květa Pokorná

Kratičká, ovšem mému srdci velmi milá vzpomínka na spolužačku Aničku, současně dobu mých studií. Pochází z připravované knihy "Poznání"

11. 7. 2017

Jak jsem měl být učitelem

Jan Zelenka

Studia po absolvování gymnázia

6. 7. 2017

Staré housle

Jan Zelenka

Vzpomínka na rodiče

6. 7. 2017

O jaru a Kozihorkách

Jan Zelenka

Vzpomínka na Třebenice mého mládí

6. 7. 2017

O třebenické babičce

Jan Zelenka

Vzpomínka na třebenické prarodiče

6. 7. 2017

Malými okénky do časů minulých

Jan Zelenka

Staré pohlednice a korespondence

6. 7. 2017

Proč psát do Národní kroniky

František Schmíd

Proč psát?

4. 7. 2017

Trempská osada Rujana

Naďa Malá

Drazí osadníci, naše osada slaví v roce 1994 významné 65. Výročí svého vzniku. Při této příležitosti je třeba říci, že o jeho historii mnoho nevíme. Průvodcem historie byl bývalý šerif osady Tonda Urban.

1. 7. 2017

Trempink v roce 1930 blízko Unhoště

Naďa Malá

V třicátých letech dvacátého století spolu s rozvojem trempinku se rozvíjel i trempský sport. Odvětí sportoviště a vybavení borců přesně odpovídalo postavení trempských sportovců. Mnohé discipliny, ovlivněné provozovateli se podle prostředí měnily. Mnohé dokonce vznikly, mnohé se u nás objevily.

1. 7. 2017

Živnostníci v padesátých letech

Libuše Münsterová

O tom, jak se dříve podnikalo

11. 6. 2017

Vojna v padesátých létech

Naďa Malá

Naše studium na letecké specializaci bylo posledním rokem letectví v Praze na ČVUT. Vojákům se podařilo prosadit sjednocení studia na vojenské technické akademii v Praze, která pohltila civilní techniku. Přemluvili pražské profesory, aby přešli do Brna.

10. 6. 2017

První máj v roce 1914 v Kyškovicích

Naďa Malá

Za rakouské vlády nebyly první máje jako dnes. Hlídali to ze všech stran. Do našeho domu č. 5 se scházeli dělníci, aby společně pod praporem rudé barvy manifestovali.

10. 6. 2017

MVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékař

Naďa Malá

Narozen 13.6.1908 Kladno - zemřel 4. 7. 1976 V Unhošť Otec Antonín, matka Marie Elznicová z starého šlechtického rodu. Tento rod byl v roce c v roce 1636 majitelem „ Nového mlýna „ na unhošťsku. ( Sybila Polixena Elznicová rozená Čejková z Olbramovic).

5. 6. 2017

Italské lakovky

Mikuláš Zich

Posílám příběh mé mámy z konce roku 1988, kdy se účastnila v Praze na Václavském náměstí demonstrace k výročí vzniku Československa 28. října.

31. 5. 2017

Prstýnek

Alena Bartoníčková

Posílám příběh mého dědečka Františka Dubského (1897 - 1971), který se odehrál v průběhu 2. světové války, kdy byl dědeček vězněn od roku 1940 až do roku 1945 v koncentračních táborech za svoji odbojovou protifašistickou činnost. Útrapy přežil a spolu s ním i jeho ztracený snubní prstýnek. Pravdivost příběhu dokládám dokumentem z roku 1957.

30. 5. 2017

Vzpomínky na staré časy

Naďa Malá

Dnes se říká zlé časy. Neměli jsme všelijaké věci na práci, ale přemýšleli jsme o tom, jak co udělat, aby práce byla čistá, pořádná, poctivá, co nejlépe a brzy udělaná. Již jako děti jsme se snažily o nejlepší výkon, věděli jsme, že budeme pochváleny a za pochvalu jsme udělaly vše pro spokojenost rodičů. 

25. 5. 2017

Letecký provoz

Naďa Malá

Ti z vás, kteří jezdí denně do Prahy si nemohli nevšimnout nedaleko na rozcestí k Jenči nebývalého ruchu ve východní části zahrady staré „vysílačky“. Dnes tu stojí rozsáhlá budova sličná ve své jednoduché eleganci a účelnosti. Uživatelé se nastěhovali a Jeneč dostala novou dominantu. Co se v této stavbě skrývá?

16. 5. 2017

Z činnosti 11. Stlp v Chebu

Naďa Malá

11. stlp stavěl v Chebu hotovost dvou párů stíhacích letounů Jak 23. Byl horký letní den a piloti i mechanici hráli nohejbal jen v trenyrkách, protože byli ze zkušenosti přesvědčeni, že nebude hlášen start. To se však stalo a pilot jedné party,  která byla v ostré hotovosti - měl sedět v letadle a na povel nastartovat a okamžitě vyjet na dráhu ke startu, poručík Nalezínek, obecně pro svoje tělesné rozměry zvaný Bublina, skočil do kokpitu tak jak byl, tedy v trenýrkách. Mechanik ho pomohl přikurtovat a obléknout popruhy padáku a pak odstartovat..

16. 5. 2017

Moje pomlázka

František Schmíd

Jak se tenkrát dělala reklama

14. 5. 2017

Velikoce...oslava jara

Anna Sýkorová

Velikonoce na chatě. Kouzelný kout, kde každý den je zázrak. Bonusem pak Velikonoce.

12. 5. 2017

Profesor Šolín

Naďa Malá

Profesor Šolín byl úplně jiný.Patřil sice také k partě flamendrů, ale byl daleko uzavřenější. Narodil se 5 .6. 1896 byl tedy mladší než Hajn, ale nepůsobil tak. Jeho vystupování bylo od impulzivního Hajna na rozdíl velice uměřené, ač vlídné. Měl asistenta ing. Gorbatova, který přišel do Prahy s rodiči a pamatoval se na vzletěla Ilja Muromec konstruktéra Igora Sikorského v Petrohradu.

12. 5. 2017

Generál Patera

Naďa Malá

Zpráva o vypuknutí pražského povstání jsem obdržel odpoledne 5. Května 1945 v osadě Neubuz, jihozápadně od Vsetína na Moravě. 1. Čs. Samostatná brigáda, u níž jsem byl náčelníkem štábu, obdržela právě útok německé tankové jednotky, kterou jsem při pronásledování někde v pohoří Javorníků obešli a která se nyní snažila probít mezi našimi jednotkami na západ. S pomocí sousední sovětské jednotky jsme ustupující fašisty rozprášili.

6. 5. 2017

Vagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti

Naďa Malá

Pro nedostatek bytů povolila několika žadatelům postavení železničních vozů na pozemku u silnice k Pletenému Újezdu vedoucí. Vagony k obývání při okresní silnici k Pletenému Újezdu vzrostli na číslo čtyři, ačkoliv nouze bytová nebyla příliš citelná, přichází zde v úvahu spíše drahota uprázdněných bytů – požaduje za jednu místnost činže 1.000 Kč i více.

2. 5. 2017

Cvičil jsem na 1.celostátní spartakiádě

Vladislav Hadáček

Jako student - dorostenec jsem nacvičoval a účastnil se spartakiády na Strahově.

28. 4. 2017

Veselé Velikonoce

Marie Ženatová

Moje nejkrásnější zážitky jsou právě ty, které jsem prožila ve svém dětství. A tak nejveselejší i nejprocítěnější zážitky patří velikonocím, prožitým právě v tom nejmladším věku na Drahanské vrchovině.

27. 4. 2017

Má padesátá léta

Ota Myšák

Tento příběh se odehrává v "padesátých letech". V té době malému chlapci zavřeli otce za protistátní činnost. Tímto s matkou zůstali úplně bez prostředků, jelikož byla v domácnosti. Jejich příbuzní a známí je přestali navštěvovat ze strachu před následky. Když se otec vrátil, měl podlomené zdraví. Dlouho nemohl sehnat žádnou práci, až nakonec ho vzali v jedné továrně do nádvorní party a to měl maturitu. Možná i díky tomu, že byli oba silně věřící vše nakonec překonali.

25. 4. 2017

Bývávalo muzeum

Věra Ježková, PaedDr.,Ph.D.

Krátká vzpomínka na vycházku do Muzea hracích strojů a na Nový Svět v Praze.

25. 4. 2017

3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýlení

Naďa Malá

Sám dělnický dům bylo dílo hodné obdivu. Původně měl stát v místech kde si potom postavil dr. Houba dům s ordinací. Volba padla na místo, kde dnes jsou trosky původního DD. Nemohla ho stavět partaj, ustanovilo se Stavební družstvo pro postavení Dělnického domu.

24. 4. 2017

Toník

Naďa Malá

Kdy jsem se poprvé setkal s Toníkem Tejnorem už nevím. Nejspíš to bylo v cvičení žáků Sokola Hostivice. To cvičení mě osobně nebavilo - cvičily nás maminky a náplní byly převážně „napodobivé hry“ jako například „zajíček v své jamce sedí sám“- hrůza pro kluka, který nadšeně navštěvoval Pyšvejcův biograf v Dělnickém domě. Kousky Toma Mixe, jeho koně Tonyho a psa Tygra se špatně snášely s představami maminek o aktivitě desetiletých kluků. Jak to vnímal Toník nevím.

24. 4. 2017

Stanovisko k německé otázce

Naďa Malá

Součastné uspořádání Evropy a v rámci ní i Německa je výsledkem 2. Světové války a politických procesů vývoje dalších let. Řada významných poválečných německých představitelů a politiků mnohokrát potvrdila správnost teze, za odsun občanů, hlásících se k německé národnosti z Polska Československa a dalších zemí a za rozdělení .

20. 4. 2017

Jaro v Unhošti

Naďa Malá

Už bylo dost politiky, ekonomie, globalizace. Už lidem leze krkem nářek nad tunelováním, pomalostí soudů, fetováním školáků, růstů kriminalistiky, nemluvě o ohrožených redaktorech české televize o skandální opoziční smlouvě o hrozbě ztráty národní identity Evropské unii, což teprve jak se ubráníme když nemáme nadzvukové stíhačky!

20. 4. 2017

Rybníky dílo lidských rukou

Naďa Malá

Rybníky jako dílo lidských rukou a mozku proti přirozených vodních nádržích jsou tu historicky vzato, od včera. Že nikoli? Počítáme-li dobu vzniku útvarům, kde se drží voda, jako jsou vnitrozemská moře, jezera, vysokohorská mořská oka, nestačí vám na určení jejich stáří cifry, které je člověk svojí zkušeností může pochopit. První historicky doložený rybník v Čechách založil opat Winrich z kláštera Cisterciáků ve Valdsasích ve Zruči nad Sázavou v druhé polovině dvanáctého století.

11. 4. 2017

Nakupování a Tuzex

Adéla Brynychová

Nakupování a Tuzex, podpultové a nedostatkové zboží

9. 4. 2017

Školní kroužky v 50. letech

František Schmíd

Jak fungovaly školní kroužky v padesátých letech.

8. 4. 2017

Můj surrealistický svět

Karel Bečka

Básnivé procházení životem

6. 4. 2017

Pěvecký sbor Vlastislav

Vladislav Hadáček

Vzpomínka na mužský pěvecký sbor v Milevsku. Sborový zpěv má v Milevsku následovníky, který má pokračování.

4. 4. 2017

Chvála léta, chvála domova, chvála života

Naďa Malá

Řízení automobilu si užívám. Vyvážen příležitostně potomky, nezatěžován povinosti řidiče, objevuji zcela novou zemi. Dívám se a žasnu. Tolik podob krajiny, tolik typů terénu, taková bohatost tvarů, pestrost náhodného střídání polí, lesů, potoků, řek a rybníků! Jak to, že jsem to dříve nevnímal?

3. 4. 2017

Zemědělství v Unhošti

Naďa Malá

V roce 1960 každý měsíc vycházely v Unhošti noviny.  Zprávy MNV Unhošť, vydává rada MNV.  Vedoucí redakční rady Miroslav Majer. Kresby Josef Příhoda.

3. 4. 2017

Exekutor v roce 1924- 1940.

Naďa Malá

Otec se vrátil z Ruska jako legionář z v roce 1920. Do roku 1924 byl nezaměstnaný. Až teprve v roce 1925 byl přijat na berní úřad jako „ Berní vykonavatel“- Exekutor. Nejhůře placeni podúředníci. Co dostali zadarmo, šaty a kulatou čepici. Myslím, že kolo si museli koupit sámi.

30. 3. 2017

Jak jsme stavěli faru a jak nám Pán Bůh při tom pomáhal

Jana Špaková

V 50. letech se stavěla fara v Suché Vrbné

29. 3. 2017

O štědrovečerním pastýřském troubení v městě Milevsku

Vladislav Hadáček

Jak tradice štědrovečerního troubení ožívá.

27. 3. 2017

Trdlo makové

Naďa Malá

Měli jsme trdlo a k tomu patřila i pánev. Pánev nebyla obyčejná byla uvnitř drsná. Když se vám povedlo pánev rozbít koupili jste ji jen v Roudnici n/L.

27. 3. 2017

První světová

Josef Hofman

Po vystoupení, poučení, že puška je přednější než chleba a čtyři hodiny se šlapalo v blátě a dešti, přiblížil se les a byl dán rozkaz k odpočinku. Až do rána. Druhého dne minuli jsme za pochodu několik vesniček až se sešeřilo a my slyšeli střelbu z pušek a kulometů. Aniž jsme tušili, že jsme v bitevním poli.

27. 3. 2017

Vzpomínka na květen 1945

Irena Bláhová – Valtrová

Byla takové pěkné počasí, kvetly šeříky a byl konec války. Bylo mi 14 let To byla doba, na kterou se nezapomíná a těžko je vyjádřit tu atmosféru, naplněnou řevem tanků, nadšení osvobozených a osvoboditelů, úsměvy, jásot a mávání nebraly konce. A to vše zalité jarním sluncem . Ještě dnes mi zní volání rozhlasu o pomoc, česky, anglicky a rusky. Co to bylo pro nás ,když jsme znaly ze školy jen němčinu.

23. 3. 2017

Tenkrát v pětačtyřicátém

Michal Jánský

Pohled Michala Jánského narozeného v roce 1938 na konec války. Právě nastal čas, kdy se válečné události pohnuly tím správným směrem. Byl to čas májový a také předmájový roku 1945. Pravda, byl jsem mylý kluk a tak to možná bude mé svědectví poněkud jiné, v mnohém se lišící od dospělého člověka, ale takové, na které si vzpomínám já. Jak už jsem někde sdělil, bydleli jsme v Husově ulici u Kozlů.

23. 3. 2017

Jiný svět

Naďa Malá

Co změnilo svět v tehdejším světě byl Betlém, malé město v zemi, známé jen proto, že ležel v zemi strategicky zajímavě pro Řím. Rozhodně (až do toho dne), nebyl pupkem světa. Místa hlavně svými vládci a vojevůdci. Dopouštěli se v nich činů, za něž by se dnes odpovídali tribunálu v Haagu.

20. 3. 2017

Co sedláci, co děláte?

Vladislav Hadáček

Co sedláci, co děláte
Pole máte samou hlínu
Rozmarýna mi nesešla
pole máte neoráte.
Nasejte tam rozmarýnu.
Má panenka za mnou přišla.

19. 3. 2017

Život na zámku-jak jsem tenkrát bydlela?

Anna Sýkorová

ŽIVOT NA ZÁMKU Jak jsem tenkrát bydlela? Jak jsem stavěla byt družstevní.

17. 3. 2017

Ani gram uranu.

Naďa Malá

Protože vzpomínky obsahují mnohá zkreslení,polopravdy i vyslovené nesmysly jak z neinformovanosti, tak i ze snahy představit se v nejlepším světle., rozhodl jsem se k těmto statím připojit svoje poznámky. K rodině, dětským létům a událostem těch let nemám z vlastní zkušenosti co říci.

17. 3. 2017

Trochu vzpomínání

Věra Roškotová roz.Blaháková

Vzpomínky na dětsví

16. 3. 2017

Jak jsem si (ne)užila promoce

Věra Ježková, PaedDr.,Ph.D.

Příběh o tom, že někdo promoci "nemusí".

14. 3. 2017

Richard Fuchs

Richard Fuchs

Mé paměti

13. 3. 2017

Hvězda pro Tebe

Antonín Šlapal

Prostá básnička, tak trochu přání milované bytosti.

13. 3. 2017

Dubček r.1968

Naďa Malá

První doba po vystoupení Dubčeka byla trochu rozpačitá. Začali se probouzet jak radikálové, kteří očekávali od reformy strany nápravu křivd skutečných či domnělých, ale i odpůrci jakých kolik změn.První doba po vystoupení Dubčeka byla trochu rozpačitá. Začali se probouzet jak radikálové, kteří očekávali od reformy strany nápravu křivd skutečných či domnělých, ale i odpůrci jakých kolik změn.

9. 3. 2017

Hrneček mléka

Bedřich Maleček

Příběh mladé rodiny z Němčan u Slavkova

1. 3. 2017

Jak to bylo v Moskvě.

Naďa Malá

první bod jednání byly požadovány trvalé změny kádrové ve vedení KSČ a státu, k čemuž měl připravit tak zvaný nový revoluční výbor pro ČSSR. Velmi tvrdě stála delegace SSSR na požadavku, který by prakticky znamenal odstranění Černíka, Dubčeka, Smrkovského a možná i Svobody, pro které by pravděpodobně nebylo návratu.

25. 2. 2017

Empatie mi není moc sympatická

Vladislav Hadáček

Kde se vzalo toto slovo

24. 2. 2017

Pivovar ve Škvorci

Stáňa Bůchová

Rodinný pivovar

24. 2. 2017

O Milevském maškarním sdružení

Vladislav Hadáček

Maškarní na Milevsku

22. 2. 2017

Kniha o Doksech z let 1843-1989

Jaromír Štrumfa Ing.

Připomínky ke knize o Doksech od autora Toma Nováka.Dlouhodobě se zabývám svou životní etapou kdy jsme se po 2.sv.válce odstěhovali z Poličska do Doks. Jak jsme se tam dostali, a co jsme dělali a jak jsem se připravoval na praktický život. Zahrnuje to školní vzdělávání a společenskou činnost, jakož i zaměstnání, jakožto existenční předpoklad. Já jsem měl , možno říct, dvojí start, protože jsem po vojně začal znova na večerní jedenáctiletce a vystudoval jsem Vysokou školu lesnicko-dřevařskou ve Zvolenu

19. 2. 2017

Pokus o historickou studii našeho pomýlení

Naďa Malá

Vyrůstal jsem ve vsi, která ve dvacátých létech dvacátého století zcela změnila velikost, vzhled i charakter. Ze zemědělské vsi z počátku století, kde hlavní zdroj obživy pro bezzemky bylo zaměstnání ve velkostatku, „na panském“, jak se říkalo dlouho i v nové republice, noví obyvatelé byli převážně dělníci a malí zřízenci . Stavěli si nejprimitivnější typy domků a pronajímali byty, pravidelně o jedné místnosti mladým dvojicím a lidem, kteří na stavbu vlastního domu nemohli pomyslet.

18. 2. 2017

Z vyprávění mé mámy aneb ztracená válečná generace

Jana Porcalová

Mládí poznamenané okupací Sudet a nasazením do Reichu

17. 2. 2017

Konec armády

Naďa Malá

Jak nekonečně bezmocní jsou vojáci vždy, když mají zabránit něčemu co se vymyká „ dienstreglamá“. A to nejen dnes- už více jak staletí. Povstání, výboje diktátorů, dříve i dnes zvláště terorismu! Nemají na ně zbraně, nemají zkušenosti- oni ty potvory nechtějí respektovat pravidla jak říkají šachisté – konají „nekorektně“ a to je pro štáby těžké, jak mají připravit „akce“.

14. 2. 2017

2. Pokus o historickou studii.

Naďa Malá

Druhá skupina byla fascinovaná ruskou bolševickou revolucí a chtěla přeměnit stranu na revoluční podle ruského vzoru.

14. 2. 2017

O zdravení

Vladislav Hadáček

Výchova tenkrát a teď

14. 2. 2017

O mém otci v první světové válce

Vladislav Hadáček

Komentář k přiložené fotografii jsem psal v roce 2014 pro výstavu ke 100.výročí začátku první světové války konané Milevským muzeem.Domnívám se,že snad je vhodné této článek dát také jako příspěvek do Národní kroniky,jak se říká, jako badatelský zdroj Národního muzea.Tak jak je také i myšlen cíl seniorského psaní v rámci akce SEN SEN.

10. 2. 2017

Profesor Hajn

Naďa Malá

Byl doslova milenec života. Bez cigarety nevydržel ani po dobu přednášky, jednou přišel a měl na pravé noze papuči. Co, koukáte – to je dna, doktoři mi zakázali pít, kašlu na ně..Natáhl se pohodlně na první lavici a liboval si. Ti oprávci učitelstva, kteří požadovali po přednášejícím přípravy a koncepty by byly šokováni.

10. 2. 2017

2. Pokus o historickou studii.

Naďa Malá

Druhá skupina byla fascinovaná ruskou bolševickou revolucí a chtěla přeměnit stranu na revoluční podle ruského vzoru. V Hostivici se socdem rozdělila fifty fifty (to se dá dokázat podle toho, že v Zichovce byl kdysi před válkou založen tak zvaný haléřový fond, na který dělníci léta odváděli haléřové položky své mzdy.

10. 2. 2017

Co dělal můj děda o prázdninách

Timo Chvátal

Můj děda vypráví své zážitky z letních prázdnin.

7. 2. 2017

Vyrůstal jsem ve vsi

Naďa Malá

Vyrůstal jsem ve vsi, která ve dvacátých létech, devatenáctého století zcela změnila velikost, vzhled i charakter. Ze zemědělské vsi z počátku století, kde hlavní zdroj obživy pro bezzemky bylo zaměstnání ve velkostatku „na panském“, jak se říkalo dlouho i v nové republice, nový obyvatelé byli převážně dělníci a malí zřízenci.

7. 2. 2017

Olin - Příběh pamětníka

Václav Ksandr

Snímek s názvem Olin byl natočen s panem Oldřichem Cibulcem, kterému v době natáčení bylo 91 let. Rozhovor byl pořízen během setkání v zámeckém parku renesančního zámku Vojkov, kde také pamětník pan Oldřich Cibulec bydlí v místním domově pro seniory. Pan Cibulec je autorem mnoha básní i písní, z nichž také několik v nahrávce zazní. 

7. 2. 2017

Živé sny

Naďa Malá

Živé sny. To je normální. Je to ale normální , když se prostředí, krajina, města a budovy opakují ? Když to všechno připadá známé, i když jsem nikdy nebyl v tom prostředí, o kterém se mi zdá.

2. 2. 2017

Střípky ze školy

Věra Ježková

Několik vzpomínek na školní léta.

31. 1. 2017

Úcta ke chlebu

Marie Ženatová

Už je to delší doba kdy jsem se seznámila s téměř devadesátiletou stařenkou, která zpracovala a uchovala mnoho místních povídaček

30. 1. 2017

Přišla za mnou vnučka.

Naďa Malá

„Dědo mám problém. Děvče, těch já mám, spíše bych ti je mohl předat, ale ty se ho potřebuješ zbavit,ne?“

26. 1. 2017

Slavnost 500 let bitvy u Lipan

Naďa Malá

Bylo to doba, mého bezstarostného dětství, nejkrásnějšího období mého života. Bydleli jsme v Kouřimi v domech kterým se říkalo „nouzáky“ Pod nimi fotbalové hřiště. . Zde se 26.května 1934 odehrála scéna bitvy u Lipan.

26. 1. 2017

Vůně mého dětství

Věra Ježková, PaedDr.,Ph.D.

Stručný výčet vůní a prostředí, které pro mne v životě něco znamenaly.

24. 1. 2017

Televize černobílá a barevná

Věra Ježková, PaedDr., Ph.D.

Krátká vzpomínka na příchod televize do naší rodiny.

24. 1. 2017

Vzpomínky na rok 1968.

Naďa Malá

Vracím se ke svým vzpomínkám po delší době, ve které se toho událo víc, než mi bylo milo. Domníval jsem se, že jsem již tak daleko, že mne nemůže potkat nic, co by mně rozhodilo.

17. 1. 2017

Dobroty mého dětství a mládí

Věra Ježková, PaedDr.,Ph.D.

Stručná vzpomínka na to, co a kde jsem ráda jedla v dětství a rané dospělosti.

17. 1. 2017

Dětský předvánoční okamžik

Květa Pokorná

Příběh, vlastně krátká vzpomínka, ovšem velmi potěšila v předvánočním čase roku 2016

16. 1. 2017

Dopis Šrámkovi

Naďa Malá

Dopis Šrámkovi od ing. Jiřího Pergla. Ještě se hýbou moje boty, neb jsem přišel před chvíli z radnice, kde jsem provázel skupinu důchodců ze senior klubu Trangasu. Požádal mne o to Dr. Šprunk (mimochodem má na vizitce mgr. tedy magistr). Neb po odchodu z hradu byl dva roky v Trangastu zaměstnán. Slíbil jsem mu to už dávno, jinak bych byl odřekl, protože jsem řádně nachcípan. To  je  také důvod proč se neobjevuji – neodpustil bych si  Vás nakazit. Využívám služeb  Vladimíra  Kukačky, který je mladší a kromě toho není jasné, jestli jsem to nechytil právě od něho. 

13. 1. 2017

Útržky

PaedDr. Věra Ježková, Ph.D.

Tři krátké vzpomínky na historické události.

10. 1. 2017

Historická paměť

PaedDr. Věra Ježková, Ph.D.

Postesknutí nad tím, že dnešní děti nemají vztah k minulosti své země.

10. 1. 2017

Příběhy líšeňských pamětníků

Klub Réva

Líšeňští senioři jsou nejen senzační, ale také aktivní, vstřícní a velice společenští, proto vznikla myšlenka zapojit se do Národní kroniky osobitým způsobem, prostě po líšeňsku. Uspořádali jsme první mezigenerační besedu, kde senioři vyprávěli studentům příběhy svých životů, krásných, zajímavých a poučných.

9. 1. 2017

Moderní společnost versus tradiční

Aďka Sýkorová

SOUČASNÁ SPOLEČNOST... JAK TO VIDÍM JÁ

8. 1. 2017

Marketing - polovina 19 století.

Naďa Malá

O marketingu, bylo poprvé slyšet v polovině 19. Století. Blahá doba, kdy řada činností , které byly předmětem rukodělné či manufakturní se vyvinula do čisté industriální podoby. Mnohé z přepychového a exkluzivního zboží bylo dostupné daleko rozsáhlejšímu okruhu zákazníků. Poptávka převyšovala nabídku a jeden z nástrojů marketingu – reklama sloužila spíše k informaci spotřebitele, něž k náboru.

30. 12. 2016

Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916

Jaromír Šmíd

Za Bukovských let bylo našim podzimním sportem pouštění draků. Byli to draci doma vyrobené, obyčejně z pomocí otce a měli různé tvary, hvězdy psaníčka a pak ovšem i ten opravdivý drak a obličejem trojúhelníku, všechno pak s ocasem, který zajišťoval stabilitu. kamarádi ze zámožnějších rodin měli draky komorové, které byli nákladnější, ty se vyráběly ze tří rákosech, které byly potaženy dvěma pruhy plátna.

30. 12. 2016

Andělka

Květa Pokorná

Vánoční vzpomínka dítěte

22. 12. 2016

U nás strojil stromek Ježíšek

František Schmíd

Jaké jsme měli Vánoce

11. 12. 2016

NEMOC

Libuše Münsterová

O našem zdravotnictví v padesátých letech minulého století

6. 12. 2016

PRIMA

Naďa Malá

P R I M A. To není výraz hodnocení, to je klasický název první třídy středních škol, nadlouho zapomenutých. První třída reálky v Praze VII. byla míchanice všech možných sociálních vrstev.

6. 12. 2016

Úryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.

Naďa Malá

1968 Waltrováci – JEN ÚRYVEK Z NOVIN MOTERLETU Waltrováci – jak říkají staří ze zvyku dodnes pracovníkům pražského Motorletu – vždy stáli v předních řadách bojů dělnické třídy.

6. 12. 2016

Karel Slánský

Naďa Malá

Padl v 1. Světové válce. Karel Slánský narozen 15. Září 1888 v Unhošti.Vychodil měšťanskou školu v Unhošti s výborným prospěchem. Jako nejlepší žák dostal 20 K a knihu od ředitel Melichara .

6. 12. 2016

Kantoři

Naďa Malá

Kantoři: První profesor s kterým jsem přišel do styku byl dr. Ladislav Prokeš obecně známý Ládiček Prkoš. To bylo jméno tak, jak by je vyslovil on. Který měl hroznou výslovnost.

25. 11. 2016

Učím se býti pacientkou, zlatá šedesátá

Libuše Münsterová

Jedna malá historická exkurze

16. 11. 2016

Rod Malých 2.

Naděžda Stejskalová

Paměti mého prastrýce Václava Malého (1846-1925), pocházejícího z Roudnicka. Vystěhoval se do Ameriky se svými rodiči v roce 1854. Bylo mu tehdy 8 let.

15. 11. 2016

Nemám rád kapra na černo

Václava Richterová

Můj otec (24.12.1910-29.6.1985) vzpomíná jak 6-ti letý kluk prožíval období války v Českých Budějovicích.
Ze vzpomínek Václava Pilouška na období 1. světové války

13. 11. 2016

Dělení na reálky

Naděžda Stejskalová

Gymnasia připravovala ke studiu humanitních směrů, vysokých škol, byla však pro určité obory státní služby považována za ukončení vzdělání tak i reálky, průprava pro studium vysokých škol technického směru byla dostatečná pro jiné obory státních úřadů.

10. 11. 2016

Rody Malých.

Naděžda Stejskalová

JUWEL ANNE LANING. Pravnučka Josefa Malého *1815 + 1898 jeho ženy Marie rozené Markovcové * 1850 + 1924 Josef Malý se vystěhoval do Ameriky v roce 1854. Jeho dcera babička Juwel. Anastazie Malá + 1873 + 1958

2. 11. 2016

Léta předškolní a školní

Naděžda Stejskalová

Život kluka předškolního věku nebyl nijak snadný. Vesnice byla plná starších pacholků, kteří se domnívali, že ti mladší jsou tu jen proto, aby měli koho trápit.

1. 11. 2016

První zájezd k moři v roce 1970

Marie Ženatova

Moji rodiče měli v roce 1970 výročí stříbrné svatby - 25 let manželství. Mne tehdy napadlo jim dát hezký dárek - byla jsem nejstarší dítě a už zaměstnaná - koupit v Čedoku zájezd k moři...

21. 10. 2016

Okupace 1939-1945

Naděžda Stejskalová

1939-1945 OKUPACE, NĚMCI V OBCI, TOTÁLNÍ NASAZENÍ Konec nebo začátek?

14. 10. 2016

Němci 1936-1938.

Naděžda Stejskalová

Moje předválečné zkušenosti s Němci 1936-1938. Aneb vývoj situace v Sudetech očima dvanáctiletého kluka.

14. 10. 2016

Hic sunt leones

Jan Zelenka

Vzpomínka na mládí

13. 10. 2016

Jak jsme stavěli družstevně svépomocí

Vladislav Hadáček

Jak se stavělo v 60. letech

13. 10. 2016

Rok 1939

Naděžda Stejskalová

Bublina samostatnosti zmrzačeného Československa praskla 15. března 1939. Nemocný Hácha „státní“ president pod drogami, za pohrůžek zničení národa podepsal žádost Čechů o ochranu Říše.

7. 10. 2016

Jak to tenkrát bylo? Zátopek a Bican

František Schmíd

Nejlepší prázdniny

2. 10. 2016

Generál František Patera (1906-1986)

Naděžda Stejskalová

Před sto deseti léty 29.listopadu 1906 se narodil člověk, kterému věnuji tuto vzpomínku. Jmenoval se František Patera byl generálem československé armády. Tak skromného člověka za svůj život málo kdy potkáte.

13. 9. 2016

Energie a my

Naděžda Stejskalová

Psáno v roce 2005. Tiskem proběhla zpráva, která vzbudila naději. Jsme na pokraji energické revoluce – čistý a nevyčerpatelný zdroj energie už zítra! Konec strachu před jaderným nebezpečím!

13. 9. 2016

Josef Brousek - Umělecké knihařství

Naděžda Stejskalová

Josef Brousek se narodil ve Velkém Přítočně číslo 7. Jako čtvrté dítě v rodině Josefa Brouska a jeho ženy Emilie.

7. 9. 2016

"Gentleman,.." /fejeton?/

Květa Pokorná

Mnohdy si jeden svým rozhodnutím přivodí zajímavou chvíli,..

5. 9. 2016

Generál Gibiš r.1918

Naděžda Stejskalová

Pokračování příběhu generála Gibiše. ( foto: Maxim Gibiš - potomek generála Gibiše ).

3. 9. 2016

Život r.1925 - 1938

Naděžda Stejskalová

Život v létech 1925- 1938, jak to už bývá ,...

27. 8. 2016

Pokračování vzpomínek 2

Naděžda Stejskalová

Pokračování vzpomínek mojí matky rok 1920- 1938

27. 8. 2016

Vzpomínky na jeden úsek mého mládí

Helena Pohořalá

Moje seznámení s profesorem E. J. Kossuthem.

22. 8. 2016

Vzpomínky

Naděžda Stejskalová

Vzpomínky moji maminky na staré časy, od roku 1900 až do roku 1920

15. 8. 2016

Návraty,...

Květa Pokorná

Mnohdy si kladu otázku:"Co je to štěstí?" Různorodost odpovědí je zajímavá,........! Moje odpověď je stále stejná:"Návraty mých dětí."

11. 8. 2016

V nemocnici

Naděžda Stejskalová

Inspirace pochází z jednoho rozhlasového pořadu o zajímavém člověku.

9. 8. 2016

Z první světové války, generál Gibiš.

Naděžda Stejskalová

Ze zápisků generála Gibiše - rok 1914.

9. 7. 2016

Kariéra KSČ

Naděžda Stejskalová

Celá moje stranická kariéra mne dokonale vyléčila z komunismu.

9. 7. 2016

VYCHÁZKA DO POLÍ

Emil VEIS

Jak dědeček Bedřich šel na jaře do polí se svými syny

7. 7. 2016

VÝMLAT CEPEM

Emil VEIS

Jak babička s dědem mlátili obilí cepem.

7. 7. 2016

Být pamětníkem - 1935-1938.

Naděžda Stejskalová

Je to fraška, být pamětníkem . Po těch sedmdesáti létech, kdy člověk je schopen si vybavit události, je až s podivem , čteš-li, co si to vlastně prožíval. Nad to od lidí , kteří v těch dobách byli ještě dlouho na houbách.

2. 7. 2016

Fragmenty

Václav Dobiáš

Fragmenty

16. 6. 2016

Práci s dětmi jsem vnímala jako poslání......

Květa Pokorná

Dětská bezprostřednost, upřímnost mi stále chybí,zejména v mém seniorském věku,..... Děti se mi staly pohonem v životě, mojí živou vodou. Z tohoto prostého důvodu se věnuji dětské literární tvorbě, ilustracím pro ně určeným,.....

16. 6. 2016

O MAMINCE

Libuše Münsterová

Napsat o mamince je těžké i pro ty, kdo psát dovedou. Má nebo měl ji každý!

14. 6. 2016

Malé epigramy a meditace

Václav Dobiáš

Malé epigramy a meditace

14. 6. 2016

Školky

Lucie Hospodková

Jaké byly školky za komunismu? 

14. 6. 2016

Děvčátko z Toxova

Václav Dobiáš

Víte, kde je Toxovo? 

14. 6. 2016

Naše cestování

Václav Dobiáš

V době ještě před 2. světovou válkou.

14. 6. 2016

Příběhy z ordinací

Václav Dobiáš

Vzpomínání pro Libušku

13. 6. 2016

17.ctý listopad

Jan Šíma

Student Gymnázia Jana Keplera a jeho maminka společně sepsali vzpomínání na události okolo roku 1989.

13. 6. 2016

JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ.

Naděžda Stejskalová

Bylo 6. října 2014 poslouchám rozhlas dvojku, zkreslené povídání o praní prádla na valše. Začnu co v mé době (* 1925) měla mít každá nevěsta ve své výbavě. V prvé řadě, peřiny na dvě postele a povlečení. Dále to byl vál, váleček na nudle, atd. Dále necky, valcha, velký hrnec na vyváření bílého prádla a ohřívání vody, nádoba na máchání.

12. 5. 2016

O jedné písničce a Sepekovských kosmonautech

Vladislav Hadáček

Vyprávění o písničce

11. 5. 2016

Když já jsem byl malý chlapec

Vladislav Hadáček

Píseň

11. 5. 2016

O PŘÁTELSTVÍ

Libuše Münsterová

Na mě se můžeš spolehnout - aneb máš-li dobrého přítele, máš víc, než on!

8. 5. 2016

České vdolky

Naďa Malá

Recept na dobré vdolky s rozvařenými jablky, které se nekoupí na celé planetě.

26. 4. 2016

KAPLIČKY DO HÁJKU

Naďa Malá

SPOLEK HOSTIVÍT Kapličky do kláštera Hájek. Říkal jsem přece, že jsem prožíval příběhy po celý život a že mě některé stály mnoho sil. Začátek tohoto příběhu byl, když jsme se rozhodli obnovit dávno zaniklý spolek Hostivít. který se hodil jako základna pro některá jednání s jinými korporacem a dokonce z litery zákona i s úřady ve věcech ochrany krajiny a přírody. Umínili jsme si totiž, že obnovíme poutní cestu z pražské Lorety do kláštera v Hájku, která zanikla za totáče po zrušení hájeckého kláštera. katastru (Litovice jsou sice spojeny s Hostivicí, ale katastry jsou , víbůh proč,vedeny odděleně). dvě poměrně v širých lánech družstevních pozemků. Zachovaly se na litovickém katastru kapličky další dvě v havarijním stavu na katastru, jaké cestu provázely přibližně po 800 metrech až kilometru. Bylo jich púvodně dvacet, na posledním úseku cesty před Hájkem zbyly dvě (a jedna zřícená - tu se nepodařilo zachránit, přestože se zachovaly kompletní kamenické prvky). Směšný příspěvek ze "střešního fondu"památkového úřadu nepokryl ani potřebný materiál Nebýt dobrovolné práce restaurátorů i "nádeníků", nebyli bychom práci dokončili. Přispěly obce. Další úkol byl ve vytýčení a obnově zaorané cesty a úprava okolí kaplí, rozryté norami lišek .Spoléhali jsme na pomoc obecního úřadu v Hostivici, že nám pomúže oběhnout formality spojené s restitucí pozemkú cesty. Dočkali jsme se odmítnutí a tak jsem trnitou cestu po nejrúznějších úřadech nastoupil já (což ovšem nevadilo obecním bafuňářúm se výsledným dílem chlubit jako příspěvkem k ekologii města). Členem spolku byl v té době náměstek ministerstva životního prostředí ing Aleš Šulc. Jeho přímluvou jsme dostali grant v podobě úhrady k pořízení 120 lipek, které měly nahradit původní alej hrušní podél cesty. Jednalo se asi o 340 000 Kč. Aby se to nepletlo, organizaci nákupu jsem musel provést opět já. Vypsali jsme výběrové řízení (dokonce dvakrát, protože nabídky některých firem zůstaly zapomenuty v nevyřízené agendě příslušné úřednice městského úřadu Hostivice). Naštěstí vítězem byla firma velice poctivá. Když jsem alej předával pracovnici ministerstva MŽP měli jsme v očích slzy oba dva. Aleš také zařídil u známého grometra zaměření cesty, Pomocí byla katastrální mapa z poslední dekády devatenáctého století, kterou jsem našel na půdě bývalého sídla obecního úřadu i MNV.To ovšem nebyl zdaleka konec .Lipky byly v zemi, bylo třeba vyrovnat účet. Rok se chýlil ke konci a z ministersva ŽP peníze nešly. Na moje urgence odpovídala referentka 6P podrážděně.Věc swe vyvinula tak, že peníze byly poukázány dva dny před koncem roku, Byly pro nás ale nedosažitelné, protože peněžní ústavy upozornily předem, že koncem roku žádné finanční transakce neprovádějí. Takže přišel Nový Rok a ze mne se stal neplatič a narušitel rozpočtové kázně . Peníze jsme za stálých urgencích dostali až sedmého ledna. Ještě téhož dne jsem vyplatil naše věřitele a bláhově se domníval, že je vše v pořádku. Nebylo. V únoru jsem byl vyzván, abych do státní pokladny vrátil 380 000 tisíc s pohrůžkou dalšího nárůstu sumy o ůroky z prodlení. Marná moje argumentace, že lipky jsou v zemi, věřitelé vyplaceni, takže nevznikla nezaviněným zpožděním sporné částky nikomu ze zúčastněných žádná škoda. Jediné dvě zainteresované strany byl zahradník a spolek Hostivít, a jediný poškozený byl zahradník, který nedostal peníze ve smluvený čas Pak nastala doba hrůzy. Jakýkoli pokus oblomit finanční úřady, byť podepřené ze všech stran, neměl žádný účinek. Po hrozných třech měsících přišla "milost" .Původně jsem ji nechtěl přijmout, ale pak na domluvu lidí kolem poutní cesty jsem to vzdal. Teď, když mne někdy vezou kolem poutní cesty, se za slzy vůbec nestydím. Z lipek už jsou pěkné lípy, cesta přešla do povédomí cyklistů, vzniklo zájmové sdružení Poutní cesta a má se čile k světu - stará se o všechny kapličky, i ty v Praze 6. Hlavní tahoun je Mgr Katka Pařízková, která u díla byla od prvních průzkumných vycházek, kdy představy o budoucnosti kapliček a celé cesty byly velmi chmurné.. Jiří Pergl

25. 4. 2016

Psací stroj a počítač

Naděžda Stejskalová

Tyto řádky mají dlouhou historii. Začal jsem je psát „na prahu sedmdesátky“ tedy asi v roce 1974 tedy pět let po pádu totality.

22. 4. 2016

Ing.Jiří Pergl

Naděžda Stejskalová

Absolvent ČVTU fakulta strojní, letecká specializace. 1954 – 1969 Motorlet (Walter) Praha, Jinonice, letadlové motory. 1970 – 1985 natěrač, důchodce. Čím vším jsem byl (a jsem) tím jsem byl rád (a že toho bylo). Bydliště do roku 2000 Litovice - Hostivice, nakonec, Unhošť do 22. 2. 2015.

20. 4. 2016

Příběh ze studentských let

Vladislav Hadáček

     Chci se podělit o jeden úsměvný příběh ze svých studentských let v Průmyslové škole strojnické v Písku.

18. 4. 2016

ČEŠI ŽIJÍ V PRAZE

Naďa Malá

ŘÍKEJTE, ŽE JSTE Z PRAHY

17. 4. 2016

Dopis z roku 1997

Naděžda Stejskalová

Zakládání spolku Hostivít

12. 4. 2016

Zlatý komunisti

Vladimír Václavík

Pro paměť časů minulých svým nejbližším a známým napsal Vladimír Václavík

11. 4. 2016

Prachatice 1938 - Unhošť

Naděžda Stejskalová

Jak jsem se stala občankou města Unhoště.

10. 4. 2016

SENIOŘI

Naděžda Stejskalová

O SENIORECH

5. 4. 2016

Májový příběh - První pusa ...

Marie Ženatova

Byl krásný, májový den a moje vnučka se mi zdála moc a moc smutná...

5. 4. 2016

Na první dobrou...

Květa Pokorná

Navazování nových přátelství,.....? Mnohdy i v těch nejtrapnějších situacích, při vzpomínce se vždy objeví úsměv ve tváři!

4. 4. 2016

VÝHAZOV

Naděžda Stejskalová

ROK 1968 - 70

30. 3. 2016

Vnuk na Aljašce

Marie Kostelanská

Jak jsem vnukovi posílala dopis na Aljašku

21. 3. 2016

Moje vzpomínka na mikulášskou nadílku v Kuželově

Marie Kostelanská

Vzpomínka na dětství a mikulášskou nadílku v Kuželově s překvapivým koncem.

21. 3. 2016

Jak se žilo za Rakouska

Naděžda Stejskalová

Narodila se jako předposlední dítě manželů Karla a Antonie Slánských. 5. září 1891 v Unhošti, pořadí čtrnáctá.

16. 3. 2016

Jarní povídání

Marie Ženatova

Pohodově si vzpomínám na dobu, kdy se nám pod krovy domu a chlévů štěbetavě vracely vlaštovky...

12. 3. 2016

Jak se žilo za Rakouska

Naděžda Stejskalová

Když mi bylo patnáct let, odjela jsem do Karlových Varů ke strýci, abych si dobře osvojila němčinu.

10. 3. 2016

Malý mašinfíra

Květa Pokorná

V letošním roce tomu bude třicet let naší společné cesty životem... Každodenní rytmus dnů nám je pohonem, živou vodou i do zralého věku. Mám -li být upřímná, mnohdy si kladu otázku: "Kam se poděly všechny dny společně strávená spolu?" Aniž bychom se svěřili navzájem, tiše přemýšlíme, kterak pohladíme těch třicet let?Zaslouží si.... Na honosné dary a kytice si nepotrpíme.Miluji kytice luční vonící sluncem, deštěm... A těch za celá léta bylo vskutku nespočet! Jelikož psaní je mým koníčkem, rozhodla jsem se. Napíši knížku "Růžová ulička" v Blansku. Byla místem prožitého dětství mého muže. Sousedí s blanenským zámkem, oddělená zámeckou zdí. Čtenáře odvedu do r.1943-45,kde ne snadný život popisuji ve vzpomínkách se svým vrozeným ženským nadhledem. Zde přichází jeden z příběhů.......

7. 3. 2016

ROK NA VSI

Naďa Malá

 LEDEN - ÚNOR - BŘEZEN - DUBEN

7. 3. 2016

Zlatá svatba..

Marie Ženatova

Zlatá svatba mojí prababičky a pradědečka v Protivanově v roce 1930..

3. 3. 2016

VEDENÍ

Naděžda Stejskalová

NEZNALI JSME ZA VÁLKY VEDENÍ

1. 3. 2016

Historie porubské sokolovny

Jiří Bárta

Od roku 1979 žiju se svou rodinou na největším ostravském obvodu - Porubě. Jeho součástí, na samém jeho dolním okraji, se krčí původní obec Poruba ve Slezsku, rodná hrouda mého rodu Bártů. A v ní stojí již 115 let původní budova místní TJ Sokol, do které si jako člen Sokola chodím rád zahrát se svými vrstevníky tenisovou čtyřhru. A s jistou hrdostí vyprávím svým spoluhráčům, že už před sto léty zde sportovali moji předkové v duchu hesla " V zdravém těle zdravý duch!".

29. 2. 2016

První světová

Naděžda Stejskalová

Nemohl jsem se smířit s myšlenkou na odjezd bez rozloučení

27. 2. 2016

Rozhlas po drátě

Naďa Malá

14. června 1953 byla v Unhošti velká sláva.

25. 2. 2016

Vyřazené knihy

Naděžda Stejskalová

Knihy vyřazované po roce 1968

24. 2. 2016

Povídání...

Marie Ženatova

Ukázka z mé publikace, kterou jsem vydala v roce 1994. 10% z celkového prodeje bylo věnováno osamoceným a opuštěným dětem a mládeži...

17. 2. 2016

Setkání po 25 letech

Naděžda Stejskalová

Jednoroční učebný kurs při měšťanské škole v Unhošti v Komenského ulici v roce 1939 – 1940.

13. 2. 2016

100 let školy v Unhošti

Naděžda Stejskalová

Hrst vzpomínek ke 100 výročí měšťanské školy v Unhošti. Oslavujeme sté výročí měšťanské školy v Unhošti

13. 2. 2016

Sokol po roce 1948

Naděžda Stejskalová

S O K O L

Psal se rok 1947 - 48 byl ve znamení příprav na „IX. VŠESOKOLSKÝ SLET.“

11. 2. 2016

SOKOLOVÉ

Naděžda Stejskalová

Prožila jsem na vlastní srdce a na vlastní kůži dva legendární slety – X. XI.. oba jsou nezapomenutelné nejen pro ty, kdo na nich cvičili, ale i pro ty co jen přihlíželi anebo naslouchali vzdáleni Praze

11. 2. 2016

Hostivice v roce 1944-45

Naděžda Stejskalová

To bylo v době, kdy Němci vyhlásili totální nasazení a všechno co nebylo určeno pro válečné účely, bylo likvidováno.

10. 2. 2016

Revoluce 1945 Unhošť

Naděžda Stejskalová

Revoluce v Unhošti. Blíží se 5. květen , 70. výročí revoluce. Napište – napiš, něco co si pamatuješ z května 1945. Dumám co v mé mysli zbylo, ejhle co doklady! Probírám se, nacházím. Bylo mi 20 let, pracuji v uměleckém knihařství Josefa Brouska. Asi v březnu 1945 se v dílně objevil Jaroslav Špaček pozdější předseda revoličního NV a dávají dohromady nějaké razítko.

8. 2. 2016

Důsledky války

Naděžda Stejskalová

V záplavě článků které se zabývají důsledky války

7. 2. 2016

Jak to bylo s Němci

Naděžda Stejskalová

Přišla neteř ze školy s úkolem napsat, jak to bylo, když v Čechách byl nacismus....

3. 2. 2016

Ruzyně za války

Naděžda Stejskalová

Ruzyně za války

3. 2. 2016

Zamyšlení o bílých závějích ...

Marie Ženatová

Dnešní den všichni žáci dostanou svoje pololetní vysvědčení a zítra budou mít jeden den prázdnin - jenže je teplo - u nás ani malá památka po sněhu, tak bych Vám ráda o něm alespoň trochu napsala...

28. 1. 2016

Cesty venkovského kluka k umění

Naděžda Stejskalová

Na pana Karla Brouska vzpomíná paní Naděžda Stejskalová. 

23. 1. 2016

Úpravy Žehuňského rybníka v 50. letech 20. století a proměny rybníka

Ludmila Tvrdíková

Práce navazuje na Výpisy z kronik obce Žehuň o Žehuňském rybníce, které jsem uspořádala v roce 2003,  doplnila roku 2013  a roku 2014 odeslala do Národní kroniky.  Pramenem k současné práci  mi byla především Pamětní kniha   obce Žehuň - kniha druhá, fotodokumentace  z kronik obce Žehuň a další materiály.

21. 1. 2016

Motocyklový a automobilový závodník Zdeněk Pohl

Ludmila Tvrdíková

Zpracováno podle přednášky knihovnice paní Hany Eliášové, přednesené na přátelském posezení důchodců 12. února 2009. 

19. 1. 2016

Rodiny v Žehuni se vyskytující do roku 1763 - výtahy z matrik

Ludmila Tvrdíková

Čerpáno z materiálů nalezených ve školním archivu Základní školy v Žehuni v osmdesátých letech dvacátého století. 

18. 1. 2016

Areál nemovité kulturní památky kostela sv. Gotharda

Ludmila Tvrdíková

Novinky o kulturní památce kostela sv. Gotharda. 

18. 1. 2016

Jaké bylo naše mládí

František Schmíd

S čím a na co jsme si hráli.

18. 1. 2016

Ach ten sníh...

Marie Ženatova

V mém dětství jsme vždy před nadcházející zimou dávali mezi okna našité pytlíky vyplněné drobným senem a ještě je obalovali úhledným papírem, aby zima tak moc nešla do obytných místností škvírami v oknech...

17. 1. 2016

Lednové zamyšlení...

Marie Ženatova

Před téměř dvaceti roky jsem dostala za úkol zajímavý výzkum - Postoje obyvatel k úložišti jaderného odpadu v okolí jejich bydliště. Byl právě leden a já měla v dotazníkovém úkole jména Pernštejn a dalších šest obcí kolem. Z této oblasti mi něco říkal jen Pernštejn, proto jsem se rozhodla prvně pro něj...

11. 1. 2016

Drogerie

Naděžda Stejskalová

Co se prodávalo v drogerii.

11. 1. 2016

Mandlová

Naděžda Stejskalová

Dnes se tomu směji

11. 1. 2016

Moje vzpomínky na prezidenta Beneše jeho manželku

Helena Vorlíčková

Vzpomínka paní Vávrové na prezidenta Beneše a jeho manželku Hanu.

7. 1. 2016

Sokol - sestry Valtrovy

Naděžda Stejskalová

Sokol - sestry Valtrovy

4. 1. 2016

Od adventu k vánocům 2015-12-04

Jozef Bubeník

Nevím, koho to bude zajímat jak žijeme v Poděbradech  spolu s Jitkou, ale nás zajímá jak žijí naši přátelé, kamarádi, dobří známí a především příbuzní, zvláště pak sestry a bratři.
Blíží se mi 81. rok a já si toho moc vážím, že ještě mohu žít ve společnosti své Jitky a občas i mezi svými dětmi a vnoučaty a mezi seniory v Poděbradech. 

4. 1. 2016

Waltrovka

Naděžda Stejskalová

Nastoupil jsem do kostrukce, kterou vedl Josef Brynych, starý waltrovák, který pamatoval téměř vše z letecké výroby v Jinonicích a přispěl tak do fundusu mých vědomostí o fabrice. Možná, že se pokusím je zachytit. Pochybuji, že je ještě někdo kdo o nich ví.

3. 1. 2016

Tyfus v Umhošti

Naděžda Stejskalová

Článek popisuje problémy s tiyfem v Unhošti

20. 12. 2015

Romské rodiny

Naděžda Stejskalová

Článek pojednává o stěhování cikánských rodin na území ČR

20. 12. 2015

Bábinka 2

Nikola Jíchová

:)

19. 12. 2015

Bábinka

Nikola Jíchová

jelikož to jde přidat max 10 snímků, bude to na více částí, protože babička se rozepsala a než bych to přepsala bylo by to nadlouho :) děkuji za pochopení

19. 12. 2015

Moje pětiletky, podruhé

Zdena Tomsová

Retrovyprávěnky z let 1952 až 2002 pro starší a pokročilé

15. 12. 2015

Moje pětiletky

Zdena Tomsová

Retrovyprávěnky z let 1952 až 2002 pro starší a pokročilé

15. 12. 2015

Když voní sníh,.......

Květa Pokorná

Vánoční "nostalgie " /vzpomínka dítěte,.../

14. 12. 2015

Jen tak trochu nostalgie

Libuše Münsterová

Každé Vánoce jsou krásné. Jsme rádi obdarováváni,ale mnohem lepší varianta je dávat a sledovat radost druhých. Ráda se vracím ve vzpomínkách, k tomuto nádhernému období, kdy jsme byly dětmi a štěstí bylo spontální a nefalšované.

13. 12. 2015

Vánoční čas . . .

Marie Ženatova

... Blíží se vánoce a my starší ve svém dětství jsme museli moc snít a probouzet fantazii, abychom se odpoutali od všedního plnění povinností a mohli se alespoň někdy "vznést" do oblak...

8. 12. 2015

Světová válka

Naděžda Stejskalová

Účastník 1. Světové války – Josef Malý, ruský legionář. Narodil se jako prvorozený syn Josefa Malého a matky Anny Pokorné. 28. července 1896 v Kyškovicích na Hamráčku č. 42, okres Roudnice n/L.

7. 12. 2015

Atentátník Josef Bublík

Kamila Koppová

Rozhovor s babičkou o Josefu Bublíkovi.

6. 12. 2015

Klub Seniorů Řepy a jeho aktivity II.

Josef Procházka

Aktivity Klubu Seniorů Řepy očima jeho předsedy Josefa Procházky (březen - duben 2015).

5. 12. 2015

Klub Seniorů Řepy a jeho aktivity I.

Josef Procházka

Aktivity Klubu Seniorů Řepy očima jeho předsedy Josefa Procházky (leden - únor 2015).

5. 12. 2015

Humorné příběhy nevzdávajícího se vozíčkáře

Josef Procházka

Padesátka povídek a příběhů ze života pana Josefa Procházky, držitele Ceny Senior roku 2014. Texty vyšly v časopise Vozka.

29. 11. 2015

Zimní nálady...

Marie Ženatova

Znovu je Advent, tak jako loni a před staletími. Měl by být bílý a čistý, plný pokory a očekávání, ozdobený adventním věncem...

28. 11. 2015

Výroba adres

Naděžda Stejskalová

Co byly adresy pro významné osobnosti (pro knihaře).

27. 11. 2015

Brigády (1945 - 1953)

Naděžda Stejskalová

Nastala doba brigád, píše se rok 1945 je květen, země voní rozkvetlými šeříky, vítáme ruské vojáky, zavrhujeme americké, kteří také osvobozovali naši vlast, to ještě netušíme, že za dveřmi je další okupace čtyřicetileté vlády komunistů a ještě mnohem horší, jsou to naši lidé (zrůdy), kteří začínají vraždit naše osvoboditele, vracející se ze západu.

27. 11. 2015

O normalizaci, Jasné páce a zřizovatelích aneb Proč máme špatné prezidenty

Alžběta Ambrožová

Rozhovor s hudebníkem Michalem Ambrožem o období normalizace

22. 11. 2015

Vzpomínky - Vodou Omleté Kamínky aneb Rodopis

Marta Hrdličková-Nepomucká

Paní Marta Hrdličková-Nepomucká nám vstřícně dala k dispozici svou knihu zaznamanávající historii její rodiny. 

18. 11. 2015

Daleko ve vysokých horách...

Nare Gichunts

Průběh socialismu v Arménské sovětské socialistické republice.

13. 11. 2015

Město Luže

Gymnázium Jana Keplera

Bývalá studentka Gymnázia Jana Keplera, Julie Mahlerová, vytvořila projekt porovanávající staré a nové fotografie míst a budov města Luže.

13. 11. 2015

Zdravotnictví I.

Naděžda Stejskalová

Hippokratovy léčebné zásady i jeho morální názory na poslání lékaře jsou dodnes platné i přes nesmírný pokrok medicíny.

12. 11. 2015

Zdravotnictví II.

Naděžda Stejskalová

Světová krize na počátku 30. let vrátila těmto zdravotnickým ústavům důležitou roli.

12. 11. 2015

historie města

Naděžda Stejskalová

historie města Unhošť

12. 11. 2015

ZÁMEČEK

Naděžda Stejskalová

FELDEKOVSKÝ ZÁMEK

9. 11. 2015

Rozhovor s prarodiči, 2. světová a komunismus

Gymnázium Jana Keplera

Student gymnázia Jana Keplera, Matěj Turek, zpovídal své prarodiče. 

6. 11. 2015

Rok 1989, Cestování

Gymnázium Jana Keplera

Studentka Gymnázia Jana Keplera, Tereza Navarová, zpracovala generační zpověď z roku 1989 na téma Cestování.

6. 11. 2015

Rok 1968 - paměti mého dědy

Gymnázium Jana Keplera

Student Gymnázia Jana Keplera, Jiří Kučera, zpovídal svého dědečka a zapisoval jeho vzpomínky z roku 1968. Text je přepsaný ze zvukové nahrávky.

6. 11. 2015

Co mi vyprávěla babička o svém životě…

Gymnázium Jana Keplera

Studentka Gymnázia Jana Keplera, Jana Badnářová, zpovídala svoji babičku.

6. 11. 2015

Generační zpověď babičky o roce 1968

Gymnázium Jana Keplera

Studentka Gymnázia Jana Keplera, Kačka Mazelová se ptala své babičky na její vzpomínky z roku 1968. Dnes je jí 74 let a v roce 1968 jí bylo 33. Měla dělnický původ (její otec byl dělníkem a trenérem tenisu, matka v domácnosti). Babička má středoškolské vzdělání. Dnes je v důchodu, ale dříve byla zubní instrumentářkou a později prodavačkou v lahůdkách a servírkou.

6. 11. 2015

CECHY 2

Naděžda Stejskalová

CECHY 2 Jednalo se o združení (bratrstva) řemeslníků a kupců ve městě, která svými stanovami upravovala detailní otázky provozování řemesla pracovní dobu, kvalitu výrobků, postihy za šizení a podobně. Cechy vytvářely jakési karteli, které vylučovaly konkurenci uvnitř města a udržení monopolu menšiny mistrů městských trhů. Vedle těchto zájmů ekonomických se bratrstva zúčastňovala náboženských i světských slavností. Bratrstva svými stanovami byla pověřena podporovat své členy v případě nemoci či úmrtí. Jednou z často dochovaných cechovních památek je cechovní truhla, tzv. matka pokladnice, která sloužila k uchovávání společné hotovosti a písemné agendy bratrsrva. Cechovní bratrstva měla svá vyčleněná místa v kostele, což odráželo jejich společenské postavení v rámci obce. Nejbohatšími a nejpočetnějšími řemeslníky v Unhošti byli řezníci, kteří vytvořili samostatný cech již ve 2. polovině 16. století. V době předbělohorské byli patrně cechovně organizováni ještě před pekaři a mlynáři. Mlynáři měli svou vlastní pečeť od roku 1630. Mlynářství bylo výrobním odvětvím, které vedle zemědělské produkce zároveň určovalo i demografický rozvoj regionu. Vodní pohon se stal několik staletí jediným využitelným energetickým zdrojem ke zpracování zemědělské obilní produkce. Mlynáři na potoku Loděnice (Kačáku) jsou zmiňovány již v 15.století. Díly svoji mechanizace mlecího zařízení zejnéna v 16. století, byly využity i dosud nevyužitelné vodoteče jakým byl i Černý potok. Výrazné omezení cechovních práv přinesly Josefinské reformy, přesto byly cechy formálně zrušeny až v roce 1859. V Unhošti tehdy bylo 5 cechů: 1. Cech mlynářů 2. Cech kovářů, kolářů, truhlářů, bednářů, zámečníků a sklenářů 3. Cech hrnčířů, tesařů a zedníků 4. Cech pekařů a krejčích 5. Cech ševčů Mimo cechy zde provozovali své řemeslo jeden sedlář, řemenář, kožešník, tkadlec a dva provazníci. Jiří Pergl CECHY VŠEOBECNĚ

5. 11. 2015

Mládí v komunismu

Anna-Ester Šotolová

Vzpomínky na mládí za komunismu člověka, který pocházel z "nepohodlné" rodiny.

4. 11. 2015

Zdravotnictví

Naděžda Stejskalová

Zdravotnictví v Unhošti

4. 11. 2015

Obchodník

Tomas Urvalek

Cyril Strouhal, momentálně již téměř devadesátiletý vitální senior, vzpomíná na minulý režim v rozhovoru se svým vnukem. Interview vzniklo v rámci projektu "Velké a malé příběhy moderních dějin".

4. 11. 2015

MUDr. Rudolf Škeřík

Naděžda Stejskalová

Nakladatel a tvůrce Symposionu

4. 11. 2015

Rok 1968 očima Nečechů

Dana Ivanovská

Když se ve škole učíme o komunismu, tak se zaměřujeme na dění v České republice a hlavně v Praze. Proto jsem se rozhodla, že si zpestřím trochu znalosti tím, že udělám rozhovor se známým, který v tý době žil v zahraničí, a s babičkou, která žila na Slovensku, se zaměřením na rok 1968.

2. 11. 2015

koželužna

Naděžda Stejskalová

Váleček s lehkým povrchem a hadejte!

2. 11. 2015

Cechy

Naděžda Stejskalová

Spojený cech pekařů a krejčíct před rokem 1709

2. 11. 2015

KONEČNĚ MÍR

Naděžda Stejskalová

Pro mne jasná volba strojírenství na ČVUV

2. 11. 2015

Život jako obchodník

Tomas Urvalek

Cyril Strouhal, momentálně již téměř devadesátiletý vitální senior, vzpomíná na minulý režim v rozhovoru se svým vnukem. Interview vzniklo v rámci projektu "Velké a malé příběhy moderních dějin".

1. 11. 2015

Dušičkové dny...

Marie Ženatova

Když přijedu do města nebo úplně malé vesničky, vždy se - když mi vyjde čas - podívám na hřbitov. Jsem přesvědčena, že hřbitov je vizitkou každého města nebo vesnice.

30. 10. 2015

Pohnuté dny

Naděžda Stejskalová

Žákovská léta Jiřího Pergla (po roce 1938)

28. 10. 2015

Amerika III

Naděžda Stejskalová

Popisuje příběhy vystěhovalců do Ameriky z meziválečného období.

28. 10. 2015

Koželužna

Naděžda Stejskalová

Když jsem položil na stůl váleček hnědé barvy s vyleštěným povrchem a poptal se z čeho je vyroben, každý hádal něco jiného Jeden ze dřeva, druhý z umělé hmoty, třetí z lehkého kovu.. Na kůži si nikdo ani nevzpomněl. Váleček jeden z druhů spojek pro kompresor, byl z kůže a vyrobili ho v ústředních dílnách kladenských dolů v kožedělně Unhošť. Článek pojednává o koželužné výrobě na kladensku.

28. 10. 2015

Deník staré paní

Daruše Burdová

Co rok dal a co rok vzal. Druhá vzpomínková kniha Daruše Burdové.

26. 10. 2015

Letiště Ruzyně po válce

Naděžda Stejskalová

Letiště Ruzyně a létání po velké válce.

24. 10. 2015

Praha letiště 1.

Naděžda Stejskalová

Počátky letiště Ruzyně.

24. 10. 2015

Ruzyně za války

Naděžda Stejskalová

Ruzyně za války a únor 1948 na dlouhých čtyřicet let dokonal.

24. 10. 2015

Štěstí, jak to vidím já!

Vilma Svobodová

Co je štěstí? Pro každého něco jiného, ale pro všechny určitě zdraví!

22. 10. 2015

Senioři žijí, neživoří!

Vilma Svobodová

Proč senioři nemají čas aneb podzimní aktivity lounských seniorů očima manažerky Senior klubu OS "Pomoc bližnímu" Vilmy Svobodové.

22. 10. 2015

Letiště Ruzyně

Naděžda Stejskalová

Letiště v Ruzyni - veřejná dražba, v roce 1935.

21. 10. 2015

Spoluperglovi

Naděžda Stejskalová

Vzpomínky na dědu pekaře na velkostatku v Jenči za první světové války.

16. 10. 2015

Klecan - Fučík

Naděžda Stejskalová

Jaroslav Klecan bydlel se svými rodiči až do odchodu do Španělska v Litovicích, vsi na západním okraji Prahy .

16. 10. 2015

Otec a syn Exnerové

Naděžda Stejskalová

JUDr. Otto Exner - advokát chudých.

16. 10. 2015

Historie Klubu seniorů Průhon

Jana Tvrdková

Střípky z takřka čtvrt století fungování Klubu seniorů Průhon z pražských Řep jak je nasbírala jeho ambasadorka Jana Tvrdková.

13. 10. 2015

Střípek z korespondence Ludmily Tvrdíkové s PhDr. Marií Rozsypalovou

Ludmila Tvrdíková

Střípek z korespondence Ludmily Tvrdíkové s PhDr. Marií Rozsypalovou. 

13. 10. 2015

O rybnících

Naděžda Stejskalová

V Unhošti, za mého života zmizely z města čtyři rybníky.

12. 10. 2015

Čin šílené odvahy podruhé

Naděžda Stejskalová

odboj - byli herci...Vašek Fráňa přinesl z Prahy myšlenku odbojové skupiny.

12. 10. 2015

Kuratorium

Naděžda Stejskalová

Pro nepamětníky „Kuratorium“ pro výchovu mládeže byla organizace založena ministrem školství protektorátní vlády, inspirované Hitlerjugen .

12. 10. 2015

Sokolovna - Unhošť

Naděžda Stejskalová

Již před válkou byla plánovaná přístavba sokolovny. Řikalo se , že Pavel Stádník seděl na penězích a proto se před válkou přístavba neuskutečnila. Druhá světová válka přístavbu oddálila.

12. 10. 2015

Josef Hubáček

Karolína Löffelmannová

Josef Hubáček (17. 10. 1909 – 9. 4. 1988), akrobatický letec první republiky, bojový stíhač za 2. světové války. Studentská práce Karolíny Löffelmannové  z domažlického Gymnázia J. Š. Baara, která vznikla původně pro projekt Oběti a hrdinové.

7. 10. 2015

Rod Bořků

Vít Adamovský, Martin Feder

Bratři František, Antonín a Zdeněk – bratři s šlechtickým titulem, kteří se nebáli pomáhat odboji za druhé světové války. Studentská práce Víta Adamovského a Martina Federa z domažlického Gymnázia J. Š. Baara, která vznikla původně pro projekt Oběti a hrdinové.

7. 10. 2015

Jan Smudek

Amálie Váchalová

Boj chodského rodáka Jana Smudka, člena protinacistického odboje, proti nacismu a okupaci. Byl člověkem, který neměl rád nad sebou jakoukoliv autoritu. Studentská práce Amálie Váchalové z domažlického Gymnázia J. Š. Baara, která vznikla původně pro projekt Oběti a hrdinové.

6. 10. 2015

Cestování v 70. letech

Open Gate

Studentka Open Gate Nikola Suntychová zpovídala svojí babičku, Blaženu Suntychovou. Příběh se odehrál v Hradci Králové.

6. 10. 2015

Jiskřičky

Open Gate

Student Open Gate Johan Rott zpovídal svého otce Martina Rotta. Bydliště: Praha-Uhříněves.

6. 10. 2015

Josef Brousek - živnostník

Naděžda Stejskalová

Mistr Josef Brousek - ukázky celokožené vazby, knihařských papírů na vodě a karagenového mechu.

4. 10. 2015

Josef Brousek

Naděžda Stejskalová

Umělecké knihařství Josefa Brouska.

4. 10. 2015

Svátek matek

Naděžda Stejskalová

Svátek matek našeho mládí.

4. 10. 2015

Vzpomínky na vojnu

Naděžda Stejskalová

Už se zde scházejí vesměs vysokoškoláci leteckého zaměření, kluci z leteckého výzkumu z Letňan, továren z Kunovic i Otrokovic, přístrojaři z Radotína i Malenovic.

4. 10. 2015

První světová

Naděžda Stejskalová

Bylo to již v květnu 1917 tedy v době kdy , ještě neuntichla děla na frontě.

4. 10. 2015

Firma HIEKE

Naděžda Stejskalová

Majitel a zakladatel firmy Emack, pan Emil Aekermann někdy ve třicátých létech založil dovozní firmu v Praze, sídlila na Korunovační třídě proti zastoupení Ford, známé motoristům jako u Vobořilů.

1. 10. 2015

Povzdech

Naděžda Stejskalová

Přestávám rozumět zcela jednoduchým věcem.

1. 10. 2015

Začátky divadla

Naděžda Stejskalová

Divadlo od prvních počátků.

26. 9. 2015

Tři Šidlíkové

Naděžda Stejskalová

Na počátku všeho byl sňatek řezníka a hostinského Václava Šidlíka s vdovou Kateřinou Slabochovou, rozenou Kalousovou z Úhonic.

26. 9. 2015

Totální nasazení

Naděžda Stejskalová

Ministr Moravec nás daroval k Novému roku...

26. 9. 2015

Divadlo v Unhošti

Naděžda Stejskalová

Historie divadla a seznam vystoupení.

22. 9. 2015

Šidlíkové

Naděžda Stejskalová

O třech bratřích

22. 9. 2015

Útěk r. 1938

Naděžda Stejskalová

Byla vyhlášena mobilizace československé armády.

22. 9. 2015

Noviny ze zářijových dní 1938

Naděžda Stejskalová

Byli jsme jedním z prvních ročníků, které se narodily ve svobodné republice a domnívali se, že nikdy nebylo jinak.

22. 9. 2015

3x Vánoce

Naděžda Stejskalová

Vánoce před rokem 1900, 1932, 1942.

16. 9. 2015

Zámečnictví v roce 1890

Naděžda Stejskalová

zámečnictví - černé řemeslo a vyznamenání

14. 9. 2015

Kolem světa

Naděžda Stejskalová

Cesta z Vladivostoku do Terstu - legie.

14. 9. 2015

Vzpomínky mojí tchyně

Naděžda Stejskalová

Rodina mojí tchýně před rokem 1880

14. 9. 2015

Dopis Šrámkovi

Naděžda Stejskalová

Šrámek - Pergl

9. 9. 2015

Hostivice

Naděžda Stejskalová

Fragment - Hostivice - polemika

9. 9. 2015

Úder

Naděžda Stejskalová

Televize - Turčanské Teplice

7. 9. 2015

Stb

Naděžda Stejskalová

Jak to chodívalo.

7. 9. 2015

Škola ještě jednou

František Schmíd

Jak jsme se začínali učit my

6. 9. 2015

Slovní úloha

Naděžda Stejskalová

VZPOMÍNKY PRARODIČŮ

4. 9. 2015

"Dobrý den"

Květa Pokorná

Pozdravení s přáním dobrého dne by mělo být samozřejmou známkou dobrého vychování a slušnosti. Pokud je spojeno s podáním ruky, je vskutku příjemné. Ovšem. Nabízí se otázka, zda při takto projevené" zdvořilosti" může mít jeden horkost ve tváři a nejraději by někam zmizel. Že ne? V mém případě tomu tak bylo. I když... Raději vylíčím příběh, který se do posledního písmene stal nechtěnou realitou.

2. 9. 2015

matka

Naděžda Stejskalová

Vzpomínky moji matky na mládí.

1. 9. 2015

PÉZETKY

Naděžda Stejskalová

O ČINNOSTI PÉZETEK

1. 9. 2015

Seznam soukromých tisků Josefa Brouska.

Naděžda Stejskalová

Titulní listy k soukromým tiskům

1. 9. 2015

Morava - Kunovice

Naděžda Stejskalová

Procesí do kláštera Hájek.

31. 8. 2015

klášter Hájek

Naděžda Stejskalová

Obnovení cesty do kláštera Hájek a oprava kapliček.Foto - stav původní kapličky,opravená kaplička a obnovená poutní cesta osázena stromky.Foto ing.Jiří Pergl a Naděžda Stejskalová

26. 8. 2015

Josef Brousek

Naděžda Stejskalová

Umělecký knihař Josef Brousek - (foto J.Brousek,Naďa Malá).

26. 8. 2015

L.Bradáč,J.Brousek

Naděžda Stejskalová

mistři knihaři, L.Bradáč, J.Brousek a udělena první cena.

26. 8. 2015

knihařkou

Naděžda Stejskalová

Učení u knihaře Josefa Brouska

24. 8. 2015

ŽIVOT JE DAR ...

Marie Ženatova

Je velikým štěstím, když se děti mohou alespoň občas stýkat se svými prarodiči - obohacení je určitě vzájemné... Tato povídka může být snad i trochu inspirací pro mnohé babičky a dědečky, kteří si mohou na své životní cestě užít jedinečných a nádherných dní se svými vnoučaty - protože všechna vnoučata a to v každém věku - jsou určitě perfektní...

23. 8. 2015

Hodová ...

Květa Pokorná

"Svatá Anna, chladno z rána", říká stará pranostika. Ovšem moje sv. Anna je spojená s krásným , bezstarostným dětstvím a hodovým veselím v rodné vesničce mojí mámy,kde jsem cítila celorodinnou pospolitost, bezpečí. Tyto pocity mě provází i dnes. Zlehka usedám ke psaní a mazlím se s každým slůvkem, které odnáší myšlenky do časů již minulých .....

18. 8. 2015

PEČOVATELKA

Marie Ženatova

Publikace Život je dar byla vydána vlastním nákladem v roce 1996. Je to líbezný deníček malé dívenky, která popisuje svůj život humornou formou "ich" od svého narození až do téměř šesti roků. V této publikaci jsou ještě další tři povídky, poslední jsem nazvala Pečovatelka... Narodila jsem se po válce a měla jsem štěstí prožít dětství a mládí bez větších životních katastrof, obklopena laskavými babičkami a tetičkami, které si se mnou rády povídaly - to byla má inspirace k této povídce.

16. 8. 2015

Vzpomínky

Dorota Janoušová

Vzpomínky na dětství v Protektorátu, na mládí za komunistů, ponejvíce v Praze.

23. 7. 2015

Prázdniny v Jeseníkách

Marie Ženatova

Od sedmé třídy Základní školy jsem vedla jiskřičky /děti 1. a 2. třída/, vymýšlela pro ně zajímavý program, chodili jsme hodně do přírody, pořádali soutěže, vedl se o všech aktivitách deník. Když jsem se ocitla na učňovské škole - kvůli špatnému kádrovému posudku jsem nemohla jít na moji zvolenou střední školu - tak i zde jsem měla podobný kroužek malých dětí a i tam jsem vymýšlela vždy nějaký zábavný program.

14. 7. 2015

O naší rodině II

Adéla Kašková

Pokračování vyprávění paní Milady Stuchlíkové z domova pro seniory v Jirkově o její rodině a jejím mládí .

13. 7. 2015

Bůh v mém životě..

Marie Ženatova

Je velice horké letní odpoledne a já mám trochu víc času si chvíli sednout k počítači a popovídat si tak prostě od srdce.. tyto zážitky už budou brzy dvacetileté.. Vím moc dobře z vlastní zkušenosti, co to je srovnání žebříčku hodnot. Projela a prošla jsem mnoho ústavů s tělesně a mentálně postiženými dětmi i dětské domovy..

4. 7. 2015

Veselý a převážně i nádherný život, na invalidním vozíčku, když vám slouží zdravíčko!

Josef Procházka

Čtyřicet povídek Josefa Procházky, které ve dvou stoletích odnesl čas.

22. 6. 2015

Chlapské vzpomínání

Josef Procházka

Kniha příběhů pana Josefa Procházky, držitele Ceny Senior roku 2014.

22. 6. 2015

Páté přes deváté

Josef Procházka

Kniha příběhů pana Josefa Procházky, držitele Ceny Senior roku 2014.

22. 6. 2015

Index

Květa Pokorná

Dětská duše je modrá jako nebe. Její upřímnost zcela bezprostřední. Někdy jen musíš změnit úhel pohledu, kterým se na věci díváš.

9. 6. 2015

NEJSEM ŽÁDNÉ BÉČKO

Libuše Münsterová

Teprve když člověk stárne, vlastně pardon-žena zraje, začne dávat do souvislosti události vlastního života. Vzpomínky na dobu,kdy neexistovaly lanové parky a prolézačky,lezlo se po stromech a hrálo na ulici.

9. 6. 2015

Dvě desítky let vedení orchestru po roce 1968

Radomil Eliška

Příspěvek pana Radomila Elišky do sborníku „Hudební minulost a současnost Karlovarského kraje".

4. 6. 2015

Všechno se mění, vzpomínky zůstávají

Daruše Burdová

Vzpomínková kniha paní Daruše Burdové.

4. 6. 2015

PRÁZDNINOVÉ ZÁŽITKY . .

Marie Ženatova

Tato vzpomínka se udála více než před 15 roky.. V krásném prázdninovém týdnu jsem měla narozeniny a vnoučata mi vlastnoručně vyrobila čepici s nápisem GENERÁL.. A tak máme doma přímo vojnu, kde "prý" já jsem generálem, vnučka prvním důstojníkem, vnuk druhým důstojníkem a nejmladší prostým vojínem. Má generálská čepice je sice krásná, ale často spadne, takže se ze mne stává kuchařka, chůva, pradlenka, uklízečka, kamarádka, ale především trpělivá, laskavá a nejvíc opatrná babička..

2. 6. 2015

Malý výlet do historie mojí rodiny (Příběhy praprarodičů)

Jan Havelka

Příběhy mých předků za a těsně po druhé světové válce, v komunistickém vězení a všude možně.

28. 5. 2015

Mlsání

Květa Pokorná

Mládí bylo mým krásným jarem se vším, co jen příroda může nabídnout.Vzpomínky mě obohacují dodnes. Přichází jedna z nich, otevírám jí a rozmlouvám s ní.

27. 5. 2015

JAK JSEM SE POTKALA S TELEVIZÍ ..

Marie Ženatova

Byla jsem od dětství pilnou posluchačkou rozhlasu - té malé staré skříňky.. Vždy když jsem v sobotu uklízela dům nebo něco vyráběla v kuchyni, tak byla ta kouzelná skříňka otevřená - v dětství mne nejvíc zajímaly sobotní odpolední rozhlasové hry.. Při nich jsem většinou gruntovala - byl to veliký úklid rozsáhlých místností.. A sobotní podvečery - to byly operetní melodie - přímo jsem se při nich vznášela do výšin.. Byla to nádhera, v kuchyni jsem dělala něco sama, nikdo mne nerušil, ostatní byli rozejití po větším hospodářství..

27. 5. 2015

Ohlédnutí za oslavami 875. výročí založení obce Žehuň a 130. výročím trvání Sboru dobrovolných hasičů ve dnech 6., 7. a 8. července 2012

Ludmila Tvrdíková

Co oslavám předcházelo

Pátrám-li dnes, 25. srpna 2012, kdy a kde  vznikla myšlenka slavit v  roce  2012 dvě výročí obce, musím začít   u nového zastupitelstva, které bylo zvoleno 15. a 16. října 2010.

22. 5. 2015

DĚKUJI ZA KAŽDÝ NOVÝ DEN

Marie Ženatova

Jana sedí v kavárně ve městě svého mládí na jihu Moravy. Ano, zde prožila svá čtyři léta v internátní škole a právě dnes jsou zde oslavy padesátiletého výročí založení této ekonomické školy, která už mnohokrát změnila svůj název. Čeká na svou kamarádku z Valašska, se kterou se neviděla od ukončení školy - a to už je víc než třicet let.

22. 5. 2015

Výpis z kroniky Josefa a Heleny Marečkových

Ludmila Tvrdíková

Tuto rodinnou kroniku zapůjčila kronikářce obce Žehuň etnografka Polabského muzea PhDr. Jana Hrabětová k pořízení výpisů. 

19. 5. 2015

Škola v Žehuni

Ludmila Tvrdíková

Počátky školy v Žehuni nelze přesně určit. Jeden z nejstarších zápisů o existenci farní školy v Žehuni z roku 1620 je uschován v archivu v Kolíně.

18. 5. 2015

Světoběžník s velkým, vřelým srdcem GianLuca Ratta v Žehuni

Ludmila Tvrdíková

V pátek 11. května 2012 za slunného dopoledne doputoval na obecní úřad v Žehuni cestovatel, Ital, GianLuca Ratta se svou věrnou společnicí a kamarádkou Shirou, kříženou fenkou haski.

18. 5. 2015

Choťovice v kronikách obce Žehuň

Ludmila Tvrdíková

Zpracováno na žádost starosty obce Choťovice Josefa Slavíčka v roce 2006 k oslavám šestistého padesátého výročí založení obce. 

18. 5. 2015

SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..

Marie Ženatova

Jak rádi se vracíme do kraje, v němž jsme prožili své dětství a mládí anebo tam už zestárli. Všichni starší jsou zde pro nás "tetičkami a strýčky" a svým krásným horáckým nářečím nás vítají a srdečně zvou: "Tož vitáme Vás ho nás doma, pojďte chvilko pobet k nám všeci - mladi aji ti starši.." A o to víc tato milá místa musíme milovat. Jak nádherně nám v této krajině zní v mysli slova: "Moravěnko, drahá máti, Ty jsi krásná Boží zem. Jak Tě nemá milovati, komu Ty jsi domovem.."

14. 5. 2015

SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..

Marie Ženatova

Jak rádi se vracíme do kraje, v němž jsme prožili své dětství a mládí anebo tam už zestárli. Všichni starší jsou zde pro nás "tetičkami a strýčky" a svým krásným horáckým nářečím nás vítají a srdečně zvou: "Tož vitáme Vás ho nás doma, pojďte chvilko pobet k nám všeci - mladi aji ti starši.." A o to víc tato milá místa musíme milovat. Jak nádherně nám v této krajině zní v mysli slova: "Moravěnko, drahá máti, Ty jsi krásná Boží zem. Jak Tě nemá milovati, komu Ty jsi domovem.."

14. 5. 2015

Výpisy z kronik obce Žehuň o Žehuňském rybníce

Ludmila Tvrdíková

...zachycují povodně,  rybolovy, úpravy rybníka, ale i  extrémní počasí 

14. 5. 2015

Střípky z Pamětní knihy žehuňské fary – „Gedenkbuch der Žehuner Pfarre“

Ludmila Tvrdíková

30. března 2007 jsem měla možnost nahlédnout v okresním archivu v Lysé nad Labem do  Pamětní knihy žehuňské fary – „Gedenkbuch der Žehuner Pfarre“ a ofotografovat si některé její stránky. Při pozdějším zpracovávání tohoto dokumentu z předminulého a minulého století jsem usoudila, že nebude nezajímavé seznámit vás s některými zápisy. 

13. 5. 2015

Řepařská dráha Radovesnice – Libněves

Ludmila Tvrdíková

Řepařská malodrážka Radovesnice – Libněves, která  ukončila provoz roku 1959 po dokončení úprav na Žehuňském rybníce, žije stále ve vzpomínkách pamětníků.  I ti už ale jen z vyprávění vědí, že její předchůdkyní byla drážka s koňským pohonem, která byla povolena pouze poděbradským hejtmanstvím v součinnosti s novobydžovským, ale nikdy ne  zemskými úřady. 

13. 5. 2015

Útěk

Bronislava Volková

Dramatický popis útěku matky paní Volkové za války.

12. 5. 2015

Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích

František Janouch

František Janouch, zakladatel Nadace Charty 77 a předseda její správní rady, vzpomíná na konec druhé světové války. 

12. 5. 2015

Žehuň v dokumentech kroniky

Ludmila Tvrdíková

Výpisy z  Protokolů obecního zastupitelstva z let 1878 až 1920

12. 5. 2015

Žehuň pohledem kronikářů

Ludmila Tvrdíková

Výpisy z kroniky pro Žehuňský zpravodaj. 

11. 5. 2015

Osudové a neosudové osmičky v historii naší obce v kronikách

Ludmila Tvrdíková

V našich dějinách představovaly osmičky na konci letopočtu  často významné události.  Zalistujme   v kronikách  obce Žehuň a nahlédněme i do nejstarších dokumentů a zjišťujme, co významného se událo v letopočtech   končících osmičkou. 

11. 5. 2015

Pohled vzhůru

Pavel Jajtner

Jak žili za totality ti, kteří hledali hlubší smysl svého života.

5. 5. 2015

Malé zastavení..

Marie Ženatova

Nedávno jsem měl cestu přes rodnou vesničku na Drahanské vrchovině. Řídil jsem sám a měl ještě kus cesty před sebou. Zastávky byly sice i dříve, ale zde jsem se chtěl zdržet déle. Moje vrchovina.. Jaro je tu vždy později. Nechal jsem auto na prostranství u hřbitova a vydal se úzkou silnicí do blízkého lesa. Kolem mne je nádherná příroda - tak bohatá a štědrá, že mi naplňuje všechny smysly a já si v kráse okolí připadám jako začínající mladý básník.. To pohádkové prostředí lesa mi připadá jako velebnost chrámu. A což teprve až vyjdu a vidím nádherné aleje rozkvetlých stromů. Zastavuji se a spolu s pilnými včeličkami okouzleně pozoruji tu běloskvoucí nádheru. Za celou tu dlouhou dobu na této postranní silnici neprojelo jediné auto - zdá se mi, že se v těchto končinách zastavil čas..

1. 5. 2015

"Oděv zakrývá tělo a odkrývá duši."

Květa Pokorná

Nejsem rozhodnuta, zda - li budu psát na téma "M'oda 50, 60 let, nebo současná"... Každopádně se chci dotknout toho, co je pro mě dobrým či špatným šálkem kávy.

28. 4. 2015

Nastěhování do nového bytu

žaneta konečná

Oprava nového bytu

21. 4. 2015

Party v Uhrách

Barbora Doleželová

Spa party v Budapešti

21. 4. 2015

O dnech radostných.

Květa Pokorná

Kroměřížská "Octárna" Dovol mi,čtenáři, vrátit se do dětských let roku 1946, kdy jsem poprvé navštívila příbytek své "chůvy" Josefky.Prožila celý život v chudých poměrech.Tato neobvykle moudrá žena vyplňovala moje šťastné chvíle, kdy se máma, kuchařka, starala celý týden o pracovní personál v Baťově domě Obuvi.Táta obuvník zde šil na zakázku krásné boty z pravé kůže.Doplňovaly sortiment obchodu v přízemí budovy pro náročné zákazníky.

18. 4. 2015

Májové zamyšlení..

Marie Ženatova

Šla jsem s vnučkou z návštěvy nedělní bohoslužby a ta držela v jedné ruce modlitební knížku a za druhou se držela mne. Vycházelo tak víc lidí svátečně ustrojených a také více dětí předškolního i školního věku mělo v rukou modlitební knížky. Nebyla to vždy úplná samozřejmost..

18. 4. 2015

Moje maturita

Pavel Jajtner

Jak jsem se připravoval a posléze složil maturitní zkoušku.

18. 4. 2015

Moji prarodiče Madla a Ludvík.

Pavel Jajtner

Životní příběh mé babičky Madly a mého dědečka Ludvíka, rodičů mé maminky Marie, rozené Rimešové.

16. 4. 2015

Jak jsem se vyučil - ilustrační fotografie

Pavel Jajtner

Jak jsem se vyučil - ilustrační fotografie

16. 4. 2015

Můj první mobil

Jana Stehlíková

Dneska mám telefon v kapse. Ale ještě pamatuji, jak jsem prstem v kolečku aparátu vytáčela číslo volaného.

8. 4. 2015

Padesátá léta našich rolníků

Pavel Jajtner

Jak totalitní režim v ČSR praktikoval nucenou kolektivizaci zemědělství a ničil svobodný rolnický stav na konci padesátých let dvacátého století. Povinné dodávky zemědělských produktů jako jeden z nástrojů represí a jejich konkrétní dopad na rodiny rolníků.

8. 4. 2015

Poutě na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Pavel Jajtner

Několik vzpomínek na poutě do Santiniho chrámu na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.

1. 4. 2015

Jak jsem se vyučil

Pavel Jajtner

Proč a jak jsem se vyučil v letech 1962 - 65 elektromontérem.

31. 3. 2015

Nová Báň podle výpisů z kronik obce Žehuň

Ludmila Tvrdíková

Vypracováno pro kronikářku obce Hradčany Lidmilu Brzákovou na přání starosty obce Hradčany pana  Noska v roce 2009. 

27. 3. 2015

Historie Staré Báně

Ludmila Tvrdíková

Vypracováno pro  manžele  Jiřího a Evu Svobodovy, majitele rezidence čp. 258 v Žehuni, vybudované  v prostorách bývalého dvora Stará Báň

27. 3. 2015

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Žehuni

Ludmila Tvrdíková

V  pamětní knize pro obec Žehuň čteme na  straně 82 tento stručný zápis: „V roce  1882 založen v Žehuni „hasičský sbor“. Protokoly  obecního zastupitelstva z let 1878-1920 sdělují, že snahy však uzrávaly už od roku předcházejícího. O činnosti prvního sboru však  doklady nemáme. Zápis  z 18. července1886 dokládá, že  spolek dlouho nevydržel: „Poněvadž se hasičsky sbor starý vzdal  sve činosti, bylo od obecniho zastupitelstva usnešeno, by se dalo oznámení že se bude zařizovat hasičsky sbor znova.“ 

27. 3. 2015

Horácké velikonoce...

Marie Ženatova

Jarní zamyšlení a dřívější vzpomínka na velikonoční období na Drahanské vrchoviny v době mého dětství...

24. 3. 2015

Historie domu čp. 11 a život některých jeho obyvatel

Ludmila Tvrdíková

Dnes kulturní dům v němž sídlí také obecní knihovna a poštovní úřad v obci Žehuň. 

23. 3. 2015

Historie kina v Žehuni

Ludmila Tvrdíková

Při členské schůzi hasičského sboru 9. ledna 1924 padl návrh na zřízení biografu. 

23. 3. 2015

Historie pošty v Žehuni ke 140. výročí jejího trvání

Ludmila Tvrdíková

Toto práce si klade za cíl nejen zaznamenat fakta vztahující se ke zdejší poště, ale také zachytit kolorit  a atmosféru místa, doby, proměny a využití  některých budov  a částečně i  života lidí  žijících v  naší obci. 

23. 3. 2015

Tragikomické lyžování...

Marie Ženatova

Malá vzpomínka na poněkud veselejší téma - Lyžování s vnoučaty před víc než 10 roky v Čenkovicích - Orlické hory...

22. 3. 2015

Vzpomínka pětileté Mařenky

František Schmíd

Po válce byli bez soudu popraveni tři Němci

22. 3. 2015

Odvod

František Schmíd

Odvod na vojnu absolvoval každý branec

21. 3. 2015

Krátce o historických a přírodních památkách Žehuně – I a II.

Ludmila Tvrdíková

Žehuň se nachází  ve Středočeském kraji, na okrese Kolín,   v rovinaté nížině v nadmořské výšce 204 m. Je obklopena několika historicky a přírodně zajímavými pahorky.  Obec leží u břehu Žehuňského rybníka, jímž protéká řeka Cidlina,  má   261 popisných čísel a kolem  425 stálých obyvatel. 

17. 3. 2015

Historie zvonů a věžních hodin na kostele sv. Gotharda – text pro věž

Ludmila Tvrdíková

Na věži pozdně barokního kostela sv.  Gotharda,  budovaného v letech 1753 – 1762, byly původně dva velké zvony a    umíráček zvaný Sanktus.  Hlavní, 24 q těžký barokní zvon na pérách, nese letopočet 1658. Je na něm vyobrazena Panna Maria, sv. Gothard, sv. Václav a kříž. 

17. 3. 2015

Kostel sv. Gotharda a kostnice v Žehuni - materiál k provádění

Ludmila Tvrdíková

Románský kostel sv. Gotharda v Žehuni byl vysvěcen r. 1137. Opatovický klášter  benediktinů  byl jeho   zakladatelem a   určitý čas  také majitelem   vsi, která kolem vznikala.
K původnímu románskému  kostelu sv. Gotharda patřily   kolaturou Žehuň se  Starou Bání a Novou Bání,  Dobšice,  Polní Chrčice, Dománovice   a Ohaře.  Kolem kostela se rozkládal rozsáhlý hřbitov, který sahal až do míst dnešní školy a školního dvora.

17. 3. 2015

Repechy u Protivanova... 2. část...

Marie Ženatova

Ve vyprávění píši vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy v roce 1960... V této oblasti Drahanské vrchoviny je typické milé horácké nářečí...

16. 3. 2015

Žehuňský masopust

Ludmila Tvrdíková

Žehuňský masopust 3. března 2012 oživil někdejší přes třicet let zapomenutou tradici maškarních průvodů, které se pravidelně  pořádaly už před  druhou světovou válkou.  

16. 3. 2015

Repechy u Protivanova

Marie Ženatova

Malá vzpomínka na rok 1951 na vesničku Repechy u Protivanova - některé postavy mluví krásným horáckým nářečím, které je typické pro Drahanskou vrchovinu

15. 3. 2015

Jak to bylo ve škole před 70 lety

František Schmíd

Školu jsme začínali za protektorátu a jak se tenkrát trestalo.

13. 3. 2015

Barevný střípek

Květa Pokorná

Pozvolna přicházející Velikonoce v mém dětství byly mimo svátků vánočních nejkrásnějším obdobím. Dnes k nim přistupuji se vší okázalostí, pokorou a úctou ke křesťanským svátkům  střípkem, který nazývám vzpomínkou

11. 3. 2015

Štěstí

Květa Pokorná

Příspěvek o výletu k Jaderskému moři. 

11. 3. 2015

Kronika 2014.

Ludmila Tvrdíková

Rok 2014 v Žehuni. 

10. 3. 2015

Kronika 2013.

Ludmila Tvrdíková

Rok 2013 v Žehuni. 

10. 3. 2015

Kronika 2012

Ludmila Tvrdíková

Rok 2012 v Žehuni. 

10. 3. 2015

Kronika 2011

Ludmila Tvrdíková

Rok 2011 v Žehuni. 

10. 3. 2015

Kronika 2004

Ludmila Tvrdíková

Rok 2004 v obci Žehuň. 

9. 3. 2015

Co se mi v módě nepovedlo

František Schmíd

Móda se někdy nevyvedla

9. 3. 2015

Kronika 2002

Ludmila Tvrdíková

Rok 2002 v Žehuni. 

6. 3. 2015

Přírodní památky v Žehuni a okolí

Ludmila Tvrdíková

Zajímavý text s obrázky doplňuje mluvené slovo s hudbou.

5. 3. 2015

Historie Žehuňského rybníka

Ludmila Tvrdíková

Zajímavý text s obrázky doplňuje mluvené slovo s hudbou.

5. 3. 2015

Centrum obce Žehuň

Ludmila Tvrdíková

Zajímavý text s obrázky doplňuje mluvené slovo s hudbou. 

5. 3. 2015

Historický střed obce s kostelem sv. Gotharda, barokní kostnicí a dalšími nemovitými kulturními památkami

Ludmila Tvrdíková

Zajímavý text s obrázky doplňuje mluvené slovo s hudbou. 

5. 3. 2015

Kronika 2010

Ludmila Tvrdíková

Rok 2010 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Kronika 2009

Ludmila Tvrdíková

Rok 2009 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Kronika 2008

Ludmila Tvrdíková

Rok 2008 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Kronika 2007

Ludmila Tvrdíková

Rok 2007 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Kronika 2006

Ludmila Tvrdíková

Rok 2006 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Kronika 2005

Ludmila Tvrdíková

Rok 2005 v obci Žehuň

5. 3. 2015

Kronika 2003

Ludmila Tvrdíková

Rok 2003 v obci Žehuň. 

5. 3. 2015

Vzpomínka s poučením.

Květa Pokorná

Je červencové ráno,vycházející slunce slibuje teplý den.
Vzduch provoněný po deštivé noci čerstvě omytými stromy, keři a květinami.
Zpěv ptactva ze zahrady pod zámkem doléhá do sousedící Ztracené uličky,
která připomíná jedno velké mraveniště.

2. 3. 2015

Můj dopravní prostředek – silniční motorový válec.

Květa Pokorná

/Čtenář, kterému moji vzpomínku nabídnu, si pomyslí své.
Holt mládí je mládí a provází ho různá dobrodružství./

2. 3. 2015

A všechno je cejtit jarem.

Květa Pokorná

/Ještě,že vzpomínky existují i když jsou mnohdy krátkodobé.
Mají schopnost přenést jednoho tam, kde bylo někdy i dobře. Pro mě jsou
hnacím motorem. S pokorou jim děkuji!/

2. 3. 2015

Kronika 2001

Ludmila Tvrdíková

Rok 2001 v obci Žehuň. 

16. 2. 2015

Kronika 2000

Ludmila Tvrdíková

Jaký byl rok 2000 pro obec Žehuň? 

21. 1. 2015

První auto v naší rodině

Dominik Špunda

Do Národní kroniky přispěli i studenti Střední školy automobilní a informatiky, Weilova 4, Praha 10 - Hostivař. 

15. 1. 2015

Kdy jsem byl nejvíc hrdý na to, že jsem Čech

Tadeáš Horký

Do Národní kroniky přispěli i studenti Střední školy automobilní a informatiky, Weilova 4, Praha 10 - Hostivař. 

15. 1. 2015

Dokumenty kroniky obce Žehuň IV

Ludmila Tvrdíková

Přírodní památky v Žehuni a okolí

14. 1. 2015

Dokumenty kroniky obce Žehuň III

Ludmila Tvrdíková

Historie Žehuňského rybníka

14. 1. 2015

Dokumenty kroniky obce Žehuň II

Ludmila Tvrdíková

Centrum obce Žehuň

14. 1. 2015

Dokumenty kroniky obce Žehuň I

Ludmila Tvrdíková

Historický střed obce s kostelem sv. Gotharda, barokní kostnicí a dalšími nemovitými kulturními památkami

14. 1. 2015

Nejstarší školní kronika

Ludmila Tvrdíková

Nejstarší školní kroniky: Das Gedenkbuch für die Schule zu Žehun. 

12. 1. 2015

Dívám se, dívám z břehu na břeh IV

Ludmila Tvrdíková

Střípky z druhého dílu rodinné kroniky, psané formou deníku, v němž se prolíná současnost s minulostí – IV. 

12. 1. 2015

Pocity a Přání

Květa Pokorná

Dvě básně Květy Pokorné - Pocity a Přání

2. 1. 2015

Dívám se, dívám z břehu na břeh III

Ludmila Tvrdíková

Střípky z druhého dílu rodinné kroniky, psané formou deníku, v němž se prolíná současnost s minulostí – III. 

29. 12. 2014

Sen o létu

Květa Pokorná

Zdál se tak dávno...

22. 12. 2014

Dívám se, dívám z břehu na břeh II

Ludmila Tvrdíková

Střípky z druhého dílu rodinné kroniky, psané formou deníku, v němž se prolíná současnost s minulostí – II. 

15. 12. 2014

Zvonky v nás

Jana Tvrdková

Báseň s vánoční tematikou. 

15. 12. 2014

Bílé Vánoce

Jana Tvrdková

Báseň s vánoční tematikou. 

15. 12. 2014

Na víkendu v Podhradí

Miloslav Šnajdar

Děti z PS Mládí ze Šumné /zleva Hana Svozilová,za maskou Marie Vychodilová,Jarmila Bonková a za ní Marta Kačuráková/ při víkendovém pobytu na turistické základě v Podhradí nad Dyjí.

6. 12. 2014

Učit se někdy i vyplatí

Libuše Münsterová

O nemocnici na kraji města a také trochu o lásce

5. 12. 2014

Dívám se, dívám z břehu na břeh

Ludmila Tvrdíková

První část z druhého dílu rodinné kroniky. 

3. 12. 2014

Pamětní kniha pro obec Žehuň 1932-39

Ludmila Tvrdíková

Krásná ručně psaná kronika obce Žehuň. 

24. 11. 2014

Loučení a návraty – střípky z prvního dílu rodinné kroniky – závěr

Ludmila Tvrdíková

Závěr prvního dílu rodinné kroniky. 

24. 11. 2014

Totalitní režim vs. demokracie

Laura Říhová

Studentka Ope Gate v Babicích o rozdílech v jejímstudiu a studiu jejího otce

20. 11. 2014

Rekreace před listopadem 1989 a po něm

Matěj Rendla

Zamyšlení Matěje z Open Gate v Babicích. 

20. 11. 2014

Demokracie vs. totalita

Aneta Procházková

Zamyšlení studentky Open Gate z Babic. 

20. 11. 2014

Život dnes vs. život v době totalitního režimu

Matyáš Bosák

Zamyšlení Matyáše Bosáka z Open Gate v Babicích.  

20. 11. 2014

Jízda na běžkách

Markéta Malcová

Markéta Malcová z Open Gate o běžeckém lyžování...

20. 11. 2014

Vánoce v roce 1979 a 2012.

James Alexandr Carr

Příspěvek z Open Gate v Babicích s vánoční tematikou. 

20. 11. 2014

Vánoce za komunismu a nyní

Petr Bartoš

Petr Bartoš z Open Gate v Babicích píše o vánočních svátcích. 

20. 11. 2014

Loučení a návraty – střípky z prvního dílu rodinné kroniky – II

Ludmila Tvrdíková

Pokračování rodinné kroniky paní Ludmily Tvrdíkové. 

19. 11. 2014

Můj 17. listopad

Marie Vonášková

Příspěvek "čtecí babičky" ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most

18. 11. 2014

Moje nejmilejší dovolená

Marie Vonášková

Příspěvek "čtecí babičky" ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most

18. 11. 2014

Léta ve školních lavicích

Marie Vonášková

Příspěvek "čtecí babičky" ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most

18. 11. 2014

Vyznání

Milada Palusková

Příspěvekl "čtecí babičky" ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most

18. 11. 2014

Loučení a návraty – střípky z prvního dílu rodinné kroniky - I

Ludmila Tvrdíková

Úvod rodinné kroniky paní Ludmily Tvrdíkové. 

18. 11. 2014

Krátký životopis

Ludmila Tvrdíková

Krátký životopis kronikářky obce Žehuň. 

14. 11. 2014

Nejbližším.

Jan Kačer

Zamyšlení Jana Kačera k 17. listopadu. 

13. 11. 2014

17. listopad 1939

Vojenský historický ústav

Shrnutí událostí, které předscházely uzavření českých vysokých škol v době nacistické okupace. 

11. 11. 2014

17. listopad 1989

Vojenský historický ústav

Stručné shrnutí událostí, které předcházely magickému datu 17. 11. 1989. 

11. 11. 2014

Tenkrát to všechno bylo jinak

Květa Pokorná

/vzpomínka na dětství/

29. 10. 2014

Šumenští žáci v Bojanovicích

Miloslav Šnajdar

Na fotografii ,která je pravděpodobně z roku 1966,jsou žáci školy v Šumné na Znojemsku se svými učiteli na turistické základně v Bojanovicích u Jevišovic.

19. 10. 2014

„Odměna“ za slušnost a poctivou práci

Marek Prosser

„Odměna“ za slušnost a poctivou práci - Kulak Jakub Wirth - příběh z doby komunismu

13. 10. 2014

Můj Praděda Arnošt Knotek

Jan Ferbr

Vzpomínka Jana Ferbra na jeho pradědu Arnošta Knotka. Příspěvek studenta Open Gate. 

13. 10. 2014

Josef Rytíř – jak to tenkrát bylo

Adéla Brzobohatá

Vzpomínka Adély - jako další z příspěvků z Open Gate v Babicích - na pradědečka Josefa Rytíře. 

13. 10. 2014

Praha je zlatá loď

Libuše Münsterová

Vzpomínky na Prahu dávno minulou,kdy se vyskakovalo za jízdy z plošin tramvají a chodilo na chlebíček do Koruny

7. 10. 2014

Vojenské boty

Květa Pokorná

Vzpomínka 3 letého dítěte na dny 4. -5.května r.1945 "Vojenské boty"

6. 10. 2014

Bývalý vzpěrač Kverek Josef-nyní bere léky proti bolestem

Josef Kverek

Bývalý vzpěrač  Kverek Josef-nyní bere léky proti bolestem

28. 8. 2014

Moje devítileté působení v domě s pečovatelskou službou v Čechticích

Josef Kverek

Moje devítileté působení v domě s pečovatelskou službou v Čechticích

28. 8. 2014

Dům s pečovatelskou službou se mi stal domovem

Josef Kverek

Dům s pečovatelskou službou se mi stal domovem

28. 8. 2014

Můj tatínek byl skvost.

Josef Kverek

Vzpomínka Josefa Kverka na otce. 

28. 8. 2014

Moje maminka—Kverková Marie

Josef Kverek

Josef Kverek zavzpomínal na svou maminku. 

28. 8. 2014

Zajati v Angole

Lubomír Sazeček

Čechoslováci žijící v Alto Catumbela kteří budou zajati UNITA.

27. 8. 2014

Pomíjivost

Libuše Münsterová

Úvaha o pomíjivosti života

24. 8. 2014

Vážnější i nevážné vzpomínání na události kolem studia

ing.František Lhotský

Vážnější i nevážné vzpomínání na příhody kolem studia na gymnasiu, po maturitě a nakonec kolem večerního studia strojní fakulty ČVUT včetně brigád.

5. 8. 2014

Historické vzpomínky na Třebízského ulici ve Slaném

Marie Hůlková vzpomíná na dětství poznamenané okupací a 2. světovou válkou prožité v historické části města Slaného.

22. 7. 2014

Pro šťastný úsměv dětí

Jana Tvrdková

Poezie Jany Tvrdkové

14. 7. 2014

Ptáčátko na dlani

Jana Tvrdková

Poezie Jany Tvrdkové. 

14. 7. 2014

Kytička pro maminku

Jana Tvrdková

Poezie Jany Tvrdkové. 

14. 7. 2014

Ples s

Marie Maříková

Z litoměřického Domova U Trati poslala několik příběhů jeho úžasná obyvatelka, paní Marie Maříková. 

9. 7. 2014

Tanec s překážkami

Marie Maříková

Z litoměřického Domova U Trati poslala několik příběhů jeho úžasná obyvatelka, paní Marie Maříková. 

9. 7. 2014

Padáme, padáme

Marie Maříková

Z litoměřického Domova U Trati poslala několik příběhů jeho úžasná obyvatelka, paní Marie Maříková. 

9. 7. 2014

Jak pálila chlupy

Marie Maříková

Z litoměřického Domova U Trati poslala několik příběhů jeho úžasná obyvatelka, paní Marie Maříková. Je jí 83 let, vypadá na 55 a její optimistický přístup k životu je všem vzorem. Navštěvuje pěvecký sbor Bábinky, je zapojena do pletení obvazů pro malomocné, ve svých 83 letech se naučila pracovat s internetem, no prostě hvězda. 

9. 7. 2014

Štěstí

Dana Pivovarská

Paní Pivovarská z litoměřického Domova U Trati popisuje, jak na "stará kolena" našla štěstí. 

8. 7. 2014

Cestování - má láska

Marie Opršalová

Paní Opršalová z litoměřického Domova U Trati zavzpomínala, jak celý život ráda cestovala. 

8. 7. 2014

Moje taneční

Jindřiška Janečková

Paní Melanie Vyskočilová, aktivizační pracovnice Domova U Trati Litoměřice, začla do Národní kroniky posílat příspěvky obyvatel domova. Jedním z prvních je vzpomínka paní Jindřišky Janečkové. 

8. 7. 2014

Lacrum Znojmo

Miloslav Šnajdar

Na fotografii z doby kolem roku 1980 je kolektiv referentek odbytu tehdy významného znojemského mlékárenského podniku Lacrum.

29. 6. 2014

Dožínky na Hnízdě

Miloslav Šnajdar

Fotografie je z doby kolem roku1960 a zachycuje účastnice dožínek s dožínkovými věnci na hospodářství tehdejšího Státního statku Znojmě na Hnízdě.

29. 6. 2014

Dívčí klub na Floře Olomouc

Miloslav Šnajdar

Děvčata z Dívčího klubu PS Mládí ze Šumné na Znojemsku na jednom ze svých pravidelných výletů,tentokrát na známou výstavu květn Flora v Olomouci.

29. 6. 2014

Z táborového karnevalu

Miloslav Šnajdar

Fotografie z července 1987 zachycuje několik účastníků táborového karnevalu na letním táboře PS Mládí Šumná v Dobré Vodě u Pozďátek na Třebíčsku.

29. 6. 2014

Husy, husy, naše husy

Alois Košťálek

Pohled na husy ze všech stran.

5. 6. 2014

Hanácký šátek

Alois Kostalek

Co se našlo na půdě a ve skříni po tchánovi, stařence a tchýni.

5. 6. 2014

A zase je 5. květen....

Hana Novotná

Moje vzpomínky na konci války...

3. 6. 2014

Můj dům,můj hrad

Libuše Münsterová

Každý máme někde nějaké místečko,kam se rádi vracíme.Alespoň ve vzpomínkách.

2. 6. 2014

Příhody Jana Jurečka

Jaromíra Kalbáčová

Paní Kalbáčová sepsala pozoruhodné vzpomínky svého dědečka, pana Jana Jurečka z Lubníku u Lanškrouna. 

14. 5. 2014

Čarodejnice-Májka-Oslava práce

Libuše Münsterová

Malé zavzpomínání na jarní aktivity na vesnici

23. 4. 2014

VELIKONOCE

Libuše Münsterová

Doba,kdy se nesmělo mluvit o Velikonocích jako o největším křesťanském sváteku v roce.

13. 4. 2014

K akcích skutečně tradičním patří v Šumné na Znojemsku běh rodičů s dětmi "O perníkové srdce"

Miloslav Šnajdar

K akcích skutečně tradičním patří v Šumné na Znojemsku běh rodičů s dětmi "O perníkové srdce",který se zde běhá již od počátku 80.let minulého století.

12. 4. 2014

Žáci 4. a 5.třídy školy v Šumné v roce 1965

Miloslav Šnajdar

Žáci 4. a 5.třídy školy v Šumné v roce 1965 se svou třídní učitelkou paní Marií Honsovou.

12. 4. 2014

BRATR

Libuše Münsterová

Dámy a pánové,máte bratra? Bratr obecný je prý strašlivá a nebezpečná kopie Vaší osobnosti

2. 4. 2014

Žáci 4. a 5.třídy školy v Šumné na Znojemsku v roce 1965

Miloslav Šnajdar

Na fotografii jsou žáci 4. a 5.třídy školy v Šumné na Znojemsku v roce 1965 se svou třídní učitelkou paní Marií Honsovou.

19. 3. 2014

V Šumné běhají o perníkové srdce

Miloslav Šnajdar

O běhu rodičů s dětmi "O perníkové srdce" v Šumné na Znojemsku.

19. 3. 2014

Vsetínská ulice Jabloňová ve vzpomínkách

Mgr. Kateřina Janošková

Vzpomínky paní Jany Walterové a paní Jindřišky Bařinové/Gaspierikové/ na Horní město – ulici Jabloňovou v období kolem roku 1950

4. 3. 2014

Život s hudbou

Jitka topinková

Zasíláme zajímavý životní příběh naší klientky paní Květoslavy Klicmanové.

26. 2. 2014

Poezie

Věra Štefáčková

Poezie paní Věry Štefáčkové...

11. 2. 2014

Příběh Edy Jarošové - Ottové

Hana Juračáková

I v kriminále se dá prožít štěstí, ale jenom kousíček.

11. 2. 2014

DIVADLO A JÁ

Libuše Münsterová

PRKNA,CO ZNAMENAJÍ SVĚT

9. 2. 2014

Jako vlastní syn

Hana Juračáková

Setkání s Edvardem W. Kaskou vyvolalo u paní Juračákové vzpomínky na strýčka Jana a mládí v Trojanovicích...

6. 2. 2014

Setkání s olympioniky

Miloslav Šnajdar

Střelkyně Sabina Dajčarová ze Šumné se setkala se svými střeleckými vzory.

31. 1. 2014

Děkujeme,pane Rivolo

Miloslav Šnajdar

Děkujeme,pane Rivolo -rozloučení se zakladatelem sportovní střelby v Šumné na Znojemsku

31. 1. 2014

Vzpomínka na Jiřího Maria Veselého

Anna Dokoupilová

Od jeho narození v Protivanově uplynulo 15. listopadu 2013 celých 105 let. 

22. 1. 2014

Děti ze Šumné na Znojemsku na letních táborech

Miloslav Šnajdar

Letní prázdniny jsou a byly vždy ve znamení dětských táborů.Děti ze Šumné a okolí si každoročně vybíraly z několika,které pro ně připravili tamní organizátoři z PS Mládí.

12. 1. 2014

Školní výlet šumenské školy v roce 1969

Miloslav Šnajdar

Školní výlet šumenské školy v roce 1969,Pravčická brána.

12. 1. 2014

Jak jsme sbírali brambory v Šumné na Znojemsku.

Miloslav Šnajdar

Jak jsme sbírali brambory,školní brigáda v Šumné na Znojemsku.

12. 1. 2014

Vzpomínka na třídní učitelku,8.B školy v Šumné na Znojemsku v roce 1969

Miloslav Šnajdar

8.B třída školy v Šumné na Znojemsku z roku 1969,vzpomínka na třídní učitelku.

12. 1. 2014

Turistický výlet na hrad Šimperk

Miloslav Šnajdar

Turistický výlet na hrad Šimperk

12. 1. 2014

Sonet pro Honzíka

Jan Zelenka

báseň

6. 1. 2014

TŘETÍ SETKÁNÍ S REŽISÉREM....

Milena Tvardíková

Třetí setkání s režisérem Vignerem v KHD V pátek 27.12. se v „Domečku“ KHD sešel mladý režisér David Vigner, havířovský rodák, s členy KHD a především s těmi, kteří se dvakrát účastnili natáčení dokumentu o životě havířů. Tentokrát se nenatáčelo, ale na přátelském svátečním posezení promítl režisér tři své studentské práce. Dvě z nich dokumentují život havířských důchodců a vystupují v nich členové KHD. Dokumenty budou doplněny dalšími výpověďmi a dalšími osudy horníků. Vytvoří tak celovečerní film, který bude mít premiéru v roce 2015 v Havířově na setkání představitelů hornických a hutnických měst. Režisér si úmyslně vybral dokumentární tvorbu, protože podle něj je nejpřesvědčivější a nejvíce se hodí k jeho záměru podat dalším generacím určité svědectví o této době. Svým způsobem se chce tímto dílem také rozloučit se svým rodným krajem. Při rozloučení předal režisér předsedovi KHD panu Romanu Konopkovi DVD s pracovní verzí dokumentu. O tom, že toto téma režiséra Vignera přitahuje a že se nad ním zamýšlí , svědčí text na obalu DVD: „Já jsem horník, kdo je víc,“památná věta, která ve své době budila respekt. Dnes je hornictví na Ostravsku v troskách. Hornický průmysl končí a mnoho rodin přichází o zdroj obživy. Lidé postupně opouštějí hornická města, která se proměňují v „měsíční krajiny“.....Jaká je budoucnost statisíců lidí, kteří pracují v hornickém průmyslu?.....

6. 1. 2014

Malované drobné portréty – špičková vědecká práce

Josef Krám

Před Vánocemi 2013 vydalo Národní muzeum ve spolupráci s nakladatelstvím LIKA KLUB nákladem 600 výtisků kvalitně vypravenou 288stránkovou knihu (váží přes 1 kg) Lubomíra Sršně Malované drobné portréty s podtitulem Sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea.

6. 1. 2014

Příběh paní Pejsarové

Jaroslava Pejsarová

Jsme Domov Pod Kavčí Skálou v Říčanech a naši obyvatelé jsou tedy osoby narozené staršího data. Přesto se mnozí zajímají o dění kolem a oslovila nás Vaše soutěž „Příběhy 20. století“ s tématem II. světové války.
Paní Jaroslava Pejsarová (roz. Bobková) narozena v roce 1924, mi vyprávěla svůj příběh a bylo to povídání opravdu velmi dojemné. Bohužel jí zrak neslouží a tak povídku do písemné formy přepisuji, ty vzpomínky z její paměti však už nikdo nevymaže a období válečné bylo skutečně dosti vyčerpávající.

6. 1. 2014

Školní lavice

Jan Zelenka

Studentská korespondence na jedné z lavic pedagogického institutu v Plzní v polovině šedesátých let

4. 1. 2014

Dovolená na Baltu

Jan Zelenka

Naše první dovolená u moře

4. 1. 2014

Přesně před čtyřiceti lety…

František Janouch

Vypomínka zakladatele Nadace Charty 77 na to, jak o vánocích 1973 opustil s celou rodinou na dlouhých 16 let Československo. 

3. 1. 2014

Práce v Pragovce

Jan Zelenka

Práce v pražské pragovce po absolvování gymnázia

2. 1. 2014

Ovčín

Jan Zelenka

Cesta proti proudu času

2. 1. 2014

Plzeňské majáles

Jan Zelenka

Jedno krásné majáles v Plzni

2. 1. 2014

Vzpomínka na Nezvala a na dvě třebíčská děvčata

Jan Zelenka

Oslavy narození básníka Vítězslava Nezvala Třebíč 1962

2. 1. 2014

Snítka olivy ze Země zaslíbené

Jan Zelenka

Cestování Svatou zemí

2. 1. 2014

Jeruzalém - svaté město?

Jan Zelenka

Cestování Svatou zemí

2. 1. 2014

Když se řekne Egypt - pokračování

Jan Zelenka

Cesta po Nilu

2. 1. 2014

Když se řekne Egypt

Jan Zelenka

Cesta po Egyptu. 2. část

2. 1. 2014

Putování za faraony

Jan Zelenka

Cesta po Egyptu

2. 1. 2014

Barcelona - nenaplněná vize podivínského génia

Jan Zelenka

Barcelona a architekt Gaudí

2. 1. 2014

Kazuistiky patologie života pod komunistickým panstvím

MUDr. Zdeněk Mraček

Stárneme, umíráme, poslední pamětníci minulých časů nenávratně ubývají. Pro další generace, i pro budoucí lačné historiky jsem stručně sepsal krátké události, zážitky, anekdoty, které snad budou názorným svědectvím o 42 letech totalitního komunistického panování, o době, v níž jsem prožil valnou část produktivního života.
Tento seriál kazuistik byl na pokračování v sedmi dílech publikován r. 2012-2013 ve Facultas Nostra, časopisu plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

MUDr. Zdeněk Mraček
emeritní profesor neurochirurgie
první svobodně zvolený primátor města Plzně

18. 12. 2013

Každý má svůj příběh...

Věra Štolcová

Vzpomínky paní Štolcové na dobu před druhou světovou válkou, dobu válečnou a osvobození. 

10. 12. 2013

Škola,o škole,se školou

Libuše Münsterová

Jak jsme se učili my, neznajíc internet, ba i televizi.V dnešní době nepochopitelné,ale bylo to tak.

5. 12. 2013

Rozhovor s Dominikem Lendackým

Knihovna Karla Hynka Máchy

Vzpomínky litoměřického rodáka Dominika Lendackého. 

29. 11. 2013

Rozhovor s Bedřichem Ježkem

Knihovna Karla Hynka Máchy

Rozhovor s litoměřickým rodákem Bedřichem Ježkem. 

29. 11. 2013

Ze života chudých přadlen

Bohumila Balážová

Vzpomínky paní Balážové. 

28. 11. 2013

Moje vzpomínky na 21. srpen 1968

Bohumila Balážová

Vzpomínky paní Balážové na významný mezník novodobých československých dějin. 

28. 11. 2013

Křest bulletinu Karel+ a rozhovor s Piou Búžkovou

Knihovna Karla Hynka Máchy

Na slavnostním večeru 20. 11. 2013 byl pokřtěn bulletin KAREL +. Neboli mimořádné číslo časopisu, které mapuje aktivity dvou seniorských klubů při Knihovně Karla Hynka Máchy v Litoměřicích.

25. 11. 2013

Američané ve Svincích

Václav Perník

Setkání s osvobozeneckou Americkou armádou ve vesnici Svince v Jižních Čechách

22. 11. 2013

Válka pokračovala

Miroslava Lišková

Za protektorátu byla na lid přísnost. Probíhaly časté kontroly. Lidé drželi pospolu. I malé děti dovedli pomoci rodičům, aby nebyli trestáni.

22. 11. 2013

Viděly jsme poprvé černocha

Miroslava Lišková

Na konci války jsme poprvé v u životě uviděli černocha - pilota spojeneckého letadla

22. 11. 2013

Když nastala ta smutná událost

Miroslava Lišková

Vzpomínky na setkání se smrtí. Dříve lidé umírali doma v rodině a ta se postarala o vše, co s úmrtím člověka souviselo.

22. 11. 2013

Vínobraní v Klubu hornických důchodců.....

Milena Tvardíková

Víno, ženy a zpěv ...takové bylo letošní VINOBRANÍ v „domečku“ Klubu hornických důchodců dne 24.10. Moravské vínečko bylo lahodné, ženy krásné a samozřejmě došlo i na zpěv. A co bylo na letošní akci mimořádné? Z nejmenované olomoucké spořitelny přijela se svým vedoucím skupinka krásných mladých poradkyň, která se v rámci projektu pomoci neziskovým organizacím postarala nejen o stylovou výzdobu sálu, ale zajistila i „vzornou“ obsluhu a druhý den po akci i úklid celého „domečku“. A tak „mládí“ přispělo k neopakovatelné atmosféře, ale taky k tomu, že se tentokrát mohly bavit i „kuchařinky“, které jindy tráví spoustu času v kuchyni před akcí, ale samozřejmě i během akce samotné. K vínu členky klubu napekly slané pečivo, „domečkem“ se linula vůně pleskanic a uzených klobás a pro milovníky sladkostí byly ke kávě i zákusky. Jako vždy si mohl každý vybrat podle chuti. V závěru VINOBRANÍ se nejen tančilo, ale s „naším muzikantem“ panem Rybou pak zpíval celý sál. „Olomoučáci“ se nestačili divit, jak se umí bavit naši senioři...... Navíc byla tato veselice „okořeněna“ maďarskými produkty firmy “ERLI“, které přišly nabídnout její zaměstnankyně. A tak odcházeli spokojeni a s dobrou náladou jak hosté - starosta obce Ing. Jan Lipner, předseda Kroužku krojovaných horníků obce Stonava pan Ladislav Kajzar a dopisovatel týdeníku Horník pan Jaroslav Břoza, tak i ostatní návštěvníci. Už teď se všichni těší na poslední letošní setkání, na oslavu svaté Barbory- patronky havířů, na kterou v úvodu pozval předseda KHD pan Roman Konopka. Mgr. Milena Tvardíková

11. 11. 2013

Paměti dvacátého století - druhý díl

Miroslav Stibor

Druhý díl pozoruhodných pamětí pana Miroslava Stibora. 

4. 11. 2013

Konec Českoslovanska a druhá světová válka

Miroslav Stibor

První část pozoruhodných pamětí pana Miroslava Stibora

4. 11. 2013

Výchova dívek v Čechách, kap. 7

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

24. 10. 2013

Výchova dívek v Čechách, kap. 6

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

23. 10. 2013

Výchova dívek v Čechách, kap.5

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

23. 10. 2013

Poezie všedního dne aneb výchova dívek v minulém století, kap. 4

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

23. 10. 2013

Dětství ve Staré Boleslavi

Věra Krajíčková

Vzpomínky na dětství ve Staré Boleslavi.

22. 10. 2013

Vzpomínky na dětství

Věra Krajíčková

Vzpomínky na dětství ve Staré Boleslavi

22. 10. 2013

Májka

Věra Krajíčková

Vzpomínky na Sudovo Hlavno

22. 10. 2013

Vzpomínky na dětství

Věra Krajíčková

Vzpomínky na dětství v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi.

22. 10. 2013

Moje první

Třída 3.A - obor sociální činnost

Moje první láska, cestování, pračka, džíny

18. 10. 2013

Můj pohled na současnost

Třída 3.A - obor sociální činnost

Pohled na můj život - dříve a dnes

18. 10. 2013

Televize

ing. Jiří Brožík

Posílám jen krátkou povídku, kterou jsem uveřejnil ve své knížce "Poslední perla" týkající se televize.

15. 10. 2013

Pozvánka na Pražský hrad

Josef Kverek

Životní příběh Josefa Kverka

8. 10. 2013

Bývalý sportovec:Chtěl bych být zdravý a pracovat ve Věznici ČR

Josef Kverek

Životní příběh Josefa Kverka

8. 10. 2013

Konečně z ulity ven

Josef Kverek

Životní příběh Josefa Kverka. 

8. 10. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-VII.

Sedmé pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

7. 10. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-VI.

Šesté pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

7. 10. 2013

PEJSKOVÉ V ROLI NENAHRADITELNÝCH SPOLUBOJOVNÍKŮ

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Otto Ulč, poslal 11 příspěvků Národní kronice. Přinášíme vám je na pokračování.

3. 10. 2013

V SOUČASNÝCH PODMÍNKÁCH KOMU NEJVÍC ZASALUTOVAT

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Otto Ulč, poslal 11 příspěvků Národní kronice. Přinášíme vám je na pokračování.

3. 10. 2013

O ZASLOUŽENÉM POHŘBÍVÁNÍ METROPOLE

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Otto Ulč, poslal 11 příspěvků Národní kronice. Přinášíme vám je na pokračování.

3. 10. 2013

Dopisy z Francie IX.

Hana Stašková

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. Matka získala stipendium francouzské vlády a studovala v St.Germainu u Paříže v dívčím lyceu, kde také odmaturovala. V celkem 99 dopisech vylíčila svá studia až k maturitě, internátní život, dojmy z cizí země, francouzské reálie, cesty po Francii…

3. 10. 2013

DNESKA 22

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

3. 10. 2013

DNESKA 21

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

3. 10. 2013

Poezie všedního dne aneb výchova dívek v minulém století, kap. 3

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

3. 10. 2013

Poezie všedního dne aneb výchova dívek v minulém století, kap. 2

Michaela Maxová

Paní Maxová zaslala do Národní kroniky vzpomínky, které vyšly v roce 2011 knižně s podtitulem Hořkosladká komedie - vzpomínky na mého otce v době mého dětství a mládí v souvislosti s mým rodným městem. 

3. 10. 2013

Vzpomínání

Veronika Jakowetzová, DiS.

Vzpomínky na dětství, život a práci v Hostomicích.

30. 9. 2013

Dneska 20

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

17. 9. 2013

Malé meditace – duben 2010.

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

17. 9. 2013

Nynější matoucí doba

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Ota Ulč pro Národní kroniku SENSEN.

17. 9. 2013

TAKOVÉ STAROSTI SI NEPŘÁTI

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Ota Ulč pro Národní kroniku SENSEN.

17. 9. 2013

Kolektivizace

Václav Perník

Pan Václav Perník vzpomíná na příběh z doby kolektivizace venkova.

17. 9. 2013

Jak jsem potkala televizi

Helena Kocourková

Vzpomínky paní Kocourkové na začátky televizního vysílání.

17. 9. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-V.

Páté pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

13. 9. 2013

Batelovští partyzáni v roce 1945

Jaroslav Dvořák

Vyprávění o tom, jak fungoval partyzánský oddíl v Batelově na Českomoravské vysočině

9. 9. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-IV.

Čtvrté pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

6. 9. 2013

Chvíle po západu slunce

Jiří Pilka

Malé rady seniorům - neobvyklé zamyšlení muzikologa, publicisty, dramaturga a literáta, bývalého ředitele Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK PhDr. Jiřího Pilky.  

6. 9. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-III.

Třetí pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

5. 9. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-II.

Pokračování Vzpomínek na rodné Zlonice zaznamenané Ing. Olgou Janíčkovou v Kronice rodiny Nedvědů.

3. 9. 2013

KRONIKA RODINY NEDVĚDŮ-I.

V letech 2001 až 2004 sepsala Ing. Olga Janíčková, roz. Nedvědová s pomocí svého bratra Karla Nedvěda Kroniku rodiny Nedvědů. Bratři Nedvědové se podíleli na záchraně stavebních památek slánského regionu. V sedmdesátých letech dvacátého století vznikla v Třebízi, vzdálené 8 km od Slaného, pobočka Vlastivědného muzea ve Slaném-Národopisné muzeum Třebíz. Ústřední budovou je Cífkův statek, restaurovaný podle návrhů stavitele Jana Nedvěda. Jan Nedvěd už od roku 1927, řídil stavební práce v Třebízi od roku 1970 do roku 1975, kdy zemřel. Jeho bratr, Karel Nedvěd, po něm stavební dozor v Třebízi převzal a dovedl skanzen do dnešní podoby. Oba bratři byli zakládajícími členy Vlastivědného kroužku Zlonicka, který vznikl při Památníku Antonína Dvořáka. Za aktivní účasti obyvatel Třebíze proměnil se nejen Cífkův statek č.l, ale i všechny chalupy a chaloupky na návsi včetně rodného domu kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského. Upravena byla i náves s rybníkem. Kopii Kroniky rodiny Nedvědů poskytla Ing. Olga Janíčková Vlastivědnému muzeu ve Slaném se svolením publikovat vybrané kapitoly v portálu SENSEN. Vlastivědné muzeum ve Slaném, Blažena Hrabánková

2. 9. 2013

Ing. Zíbar Zdeněk – úryvek z knihy Slepené střepy

Veronika Jakowetzová, DiS.

Krátký úryvek z knihy Slepené střepy, vzpomínek pana Zdeňka Zíbara na zákulisí a práci v zemědělském družstvu na konci padesátých let

20. 8. 2013

Kronika rodu Starých II

Věra Štefáčková

Další část života rodiny Starých a potomků otcovy sestry Aničky v Kanadě.

19. 8. 2013

Jak to bylo?

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková. 

12. 8. 2013

Dopisy z Francie VIII.

Hana Stašková

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. Matka získala stipendium francouzské vlády a studovala v St.Germainu u Paříže v dívčím lyceu, kde také odmaturovala. V celkem 99 dopisech vylíčila svá studia až k maturitě, internátní život, dojmy z cizí země, francouzské reálie, cesty po Francii…
 

12. 8. 2013

POTŘEBA VYKROČIT UŽITEČNÝM SMĚREM

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Ota Ulč pro Národní kroniku SENSEN.

12. 8. 2013

Příběh vzniku „Povídky mikulášské, kterak Alois Semhle, básník, dělal Mikuláše“

ing. František Lhotský

Příběh vzniku „Povídky mikulášské, kterak Alois Semhle, básník, dělal Mikuláše“, jejímž autorem byl r. 1949 můj dávný spolužák Jaroslav Vedral.

9. 8. 2013

Řezbáři opět v Horní Suché...

Milena Tvardíková

Od 22.- 26. 7. se v Horní Suché v areálu u Klubu hornických důchodců konal 3. řezbářský plenér s názvem " Vtiskni stromu duši". Stejně jako dva předchozí i tento měl mezinárodní účast, vedle dvou českých řezbářů se zúčastnil jeden řezbář z Polska a jeden ze Slovenska. Během pěti dnů mohli návštěvníci plenéru sledovat, jak se z mohutných kmenů pomalu "rodí" postavy dvou horníků, myslivce a svatého Floriana. Témata byla předem určena. Současně s plenérem bylo možno zhlédnout výstavku ručních prací členů KHD, kde vedle obrazů byly výrobky ze dřeva, moduritu, hlíny a práce háčkované a vyšívané. Všechny tyto výrobky jsou důkazem zručnosti a neutuchající aktivity hornosušských seniorů.

7. 8. 2013

Zpověď - Cestovka - 2. část

Stanislav Mach

Unikátní svědectví a své mnohdy dramatické cestě životem pod názvem Zpověď - cestovka poslal do Národní kroniky 86letý Stanislav Mach z Králova Dvora. Ve své "celoživotní cestovní zprávě" se mj. "přiznává" k autorství návrhu na zřízení celospolečenské hry Sportka.

6. 8. 2013

Zpověď - cestovka - 1. část

Stanislav Mach

Unikátní svědectví o své mnohdy dramatické cestě životem pod názvem Zpověď - cestovka poslal do Národní kroniky 86letý Stanislav Mach z Králova Dvora. Ve své "celoživotní cestovní zprávě" se mj. "přiznává" k autorství návrhu na zřízení celospolečenské hry Sportka.

6. 8. 2013

Protivanovsky vzpomínáni

PaedDr. Alois Bartošek

"Protivanovsky vzpomináni" - jsou to vzpomínky našich rodáků, někteří se odstěhovali a někteří bydlí stále v naší obci.

5. 8. 2013

Manka Sedláčková

Antonín Mikolášek

JAKÝ TO BYL VLAK, KTERÝ VYJEL ONOHO KALNÉHO RÁNA Z BRNĚNSKÉHO NÁKLADOVÉHO NÁDRAŽÍ? MĚL ČTYŘI VAGONY, VE DVOU SE POHODLNĚ ROZVALOVALA OZBROJENÁ STRÁŽ, DO ZBÝVAJÍCÍCH DVOU DOBYTČÍCH VTĚSNALI 173 MUŽŮ A 34 ŽEN.

5. 8. 2013

Dopisy z Francie VII

Hana Stašková

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. Matka získala stipendium francouzské vlády a studovala v St.Germainu u Paříže v dívčím lyceu, kde také odmaturovala. V celkem 99 dopisech vylíčila svá studia až k maturitě, internátní život, dojmy z cizí země, francouzské reálie, cesty po Francii…
 

31. 7. 2013

DNESKA 16

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

31. 7. 2013

Moje pracovní zařazení a činnost v době německé okupace 1939 - 1945

František Novák

Vzpomínky plk. Františka Nováka, důstojníka letectva pozdějšího ředitele ČSA.  

31. 7. 2013

Přivezl jsem Tu-104 do Prahy

František Novák

Před 55 lety zahájily ČSA na svých linkách pravidelnou civilní dopravu proudovými letadly. Staly se tak druhou leteckou společností na světě, která vstoupila do kvalitativně zcela nové éry dopravního letectví. První let „našeho“ tůčka z Moskvy do Prahy pilotoval plk. František Novák, který dokumenty o své dlouholeté činnosti ve vojenském i civilním letectví vložil do Národní kroniky.

31. 7. 2013

OPRÁVNĚNÁ OBEZŘETNOST PŘED OCHRÁNCI PŘÍRODY

Ota Ulč

Ota Ulč, člen českého PEN klubu vzpomíná.

31. 7. 2013

VLIV DĚJINNÝCH UDÁLOSTÍ NA ŽIVOT JEDNÉ STŘEDOČESKÉ VESNIČKY

ing. Josef Smutný

Studie zahrnuje období středověku, důsledky roku 1848 - 1918, období industrializace
a světových válek. Dále popisuje všední dny a život občanů venkova v období 1900-1950, současnost.

30. 7. 2013

Kronika rodu Starých

Věra Štefáčková

Vzpomínky paní Štefáčkové na rodiče a sourozence...

26. 7. 2013

Zázrak

Ludmila Vlčková

Následující řádky by se mohly nazývat „válečné střípky“ nebo třeba „rodinná kronika“ a vydaly by na celý román. Jejich autorka – dnes 78-letá Ludmila Vlčková, rozená Haladová (vystudovaná akademická malířka)- si pomocí slov kreslila obrázky z doby svého dětství – portréty lidí, kteří ji tehdy obklopovali a črty krajiny, ve které zažívala, navzdory nepřátelství mocností, šťastné chvíle. Jsou to příběhy plné poezie a místy i humoru, ve kterých nechybí odvaha, láska, ale zrada a bolest. Některé tragické momenty souvisejí přímo s válkou, jiné by se mohly odehrát v kterémkoliv zákoutí časoprostoru. Tato koláž vzpomínek vypovídá o své době, přestože je psaná očima dítěte. Autorka je samozřejmě dávno poučená o historických souvislostech, ale vrací se ke svému dětskému pohledu a tím zpřístupňuje tuto dramatickou epochu i daleko mladším čtenářům, než jsou její pamětníci.

Ludmila Vlčková (dcera)    

24. 7. 2013

Dopisy z Francie VI

Hana Stašková

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. Matka získala stipendium francouzské vlády a studovala v St.Germainu u Paříže v dívčím lyceu, kde také odmaturovala. V celkem 99 dopisech vylíčila svá studia až k maturitě, internátní život, dojmy z cizí země, francouzské reálie, cesty po Francii…

24. 7. 2013

Lekce

Ludmila Vlčková

Následující řádky by se mohly nazývat „válečné střípky“ nebo třeba „rodinná kronika“ a vydaly by na celý román. Jejich autorka – dnes 78-letá Ludmila Vlčková, rozená Haladová (vystudovaná akademická malířka)- si pomocí slov kreslila obrázky z doby svého dětství – portréty lidí, kteří ji tehdy obklopovali a črty krajiny, ve které zažívala, navzdory nepřátelství mocností, šťastné chvíle. Jsou to příběhy plné poezie a místy i humoru, ve kterých nechybí odvaha, láska, ale zrada a bolest. Některé tragické momenty souvisejí přímo s válkou, jiné by se mohly odehrát v kterémkoliv zákoutí časoprostoru. Tato koláž vzpomínek vypovídá o své době, přestože je psaná očima dítěte. Autorka je samozřejmě dávno poučená o historických souvislostech, ale vrací se ke svému dětskému pohledu a tím zpřístupňuje tuto dramatickou epochu i daleko mladším čtenářům, než jsou její pamětníci.
 
Ludmila Vlčková (dcera)     

24. 7. 2013

OPRÁVNĚNÁ OBEZŘETNOST PŘED OCHRÁNCI PŘÍRODY

Ota Ulč

Ota Ulč, člen PEN klubu vzpomíná

24. 7. 2013

O POŠETILÉM FANTAZÍROVÁNÍ

Ota Ulč

Ota Ulč, člen PEN klubu, vzpomíná.

24. 7. 2013

DŘÍVĚJŠÍ CIKÁNÍ, NYNĚJŠÍ ROMOVÉ

Ota Ulč

Člen českého PEN klubu Ota Ulč vzpomíná.

24. 7. 2013

DODATEČNÉ PODUMÁNÍ O MINULÝCH ČASECH

Ota Ulč

Člen českého PEN klubu Ota Ulč vzpomíná.

24. 7. 2013

V RODNÉ ZEMI TÉŽ S LECČÍMŽ SE POTKÁVAT

Ota Ulč

Vzpomínky Oty Ulče.

24. 7. 2013

DNESKA 15 - Minulost, přítomnost, naděje

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

24. 7. 2013

DNESKA 13

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

24. 7. 2013

DNESKA 12

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

24. 7. 2013

DNESKA 11 - Náš čas pokračuje

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

24. 7. 2013

Váleční zajatci v Horních Svincích

Václav Perník

Pan Václav Perník vzpomíná, jak Vlasovci osvobodili transport s válečnými zajatci. Byli ubytováni na statku v Horních Svincích a místní se o ně po nějaký čas starali.

24. 7. 2013

Korespondence Josefa Macha s přáteli, Lužickými Srby

Stanislav Mach

Pan Stanislav Mach poskytl Národní kronice korespondenci svého mladšího bratra Josefa Macha, člena Společnosti přátel Lužice. O jeho smrti (ve věku 87 let) v dubnu 2012 informovaly téměř všechny lužickosrbské noviny a časopisy.

24. 7. 2013

Vzpomínka na "tatíčka"

Markéta Nemannová

Paní Neumannová poslala vzpomínku z roku 1928, kdy šla jako členka "delegace" za prezidentem Masarykem k 10. výročí založení republiky.

23. 7. 2013

Hrůza na sklonku války

Václav Perník

Václav Perník se ve své vzpomínce vrací k hrůzným událostem z počátku roku 1945.

19. 7. 2013

100. výročí školy Na Hájích ve Slaném – II.

3. června 1912 bylo ve Slaném započato se stavbou Dívčí školy Na Hájích. Již v následujícím roce byla dostavěna a nový školní rok 1913-1914 mohl být zahájen v nových prostorách. K 100. výročí trvání školy Na Hájích napsala paní Marie Hůlková pro Vlastivědné muzeum ve Slaném své vzpomínky na školní léta 1940-1949, kdy byla jednou z žákyní „Dívčí školy Na Hájích“. Její příběh navazuje na vzpomínku paní Věry Veselé, kterou paní Hůlková podle jejího vyprávění také zaznamenala.

16. 7. 2013

Dopisy z Francie V

Ivana Kolářová

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci.

15. 7. 2013

Máma, mátuška, mummy, mamička, mére, mutti...

Ludmila Vlčková

Ludmila Vlčková tentokrát vzpomínala k 50. výročí konce druhé světové války.

15. 7. 2013

VÝHODY NEPŘÍČETNOSTI, AUTENTICKÉ ČI JEN SIMULOVANÉ

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Ota Ulč vzpomíná na nepříčetné i na ty, kdo příčetnosti pozbyli, především v komunistické justici.

12. 7. 2013

Letní prázdniny jsou a byly vždy ve znamení dětských táborů

Miloslav Šnajdar

Letní prázdniny jsou a byly vždy ve znamení dětských táborů.

7. 7. 2013

Malá vzpomínka a úvaha.

František Janás

Měli v době normalizace, potažmo i v 50. létech, přístup ke zbrani jen osoby věrné režimu? Úvaha nad Mašínovci.

30. 6. 2013

Vzpomínky na zaměstnání a zkušenosti s nakupováním

Veronika Jakowetzová, DiS.

Studenti Střední školy sociální Perspektiva a vyšší odborné školy spolupracují s Domovem důchodců Bystřany na projektu SenSen. Ve čtvrtek 13.06.2013 k nám do Domova důchodců Bystřany zavítalo sedm studentů „Sociální Perspektivy“ s paní Mgr. Michaelou Brabcovou, koordinátou projektu SenSen ve škole, aby se ve spolupráci se seniory a se zaměstnanci domova podíleli na tvorbě Národní Kroniky. Po krátkém přivítání a zahájení se studenti posadili k připraveným počítačům, aby mohli zapisovat a zpracovávat získané informace. Senioři vyprávěli o svém mládí, odpovídali na zvídavé otázky, vyzradili nám, jak prožili své dětství, kam chodili do školy, kde pracovali, bydleli nebo nakupovali. Vzniklé příběhy pak studenti přepsali do závěrečné podoby a odevzdali vypravěčům, aby si je přečetli a případně upravili nedostatky. Svým podpisem každý senior souhlasil se zveřejněním svého příspěvku a zařazením do Národní kroniky. Na závěr setkání poskytl hostitel všem zúčastněným malé občerstvení v podobě čaje a sušenek. Příběhy, které při tomto posezení vznikly, vypráví o zkušenostech seniorů, zvláště pak ze svého zaměstnání nebo možnostech nakupování. Veronika Jakowetzová

28. 6. 2013

Televizor nebude

František Schmíd

Jak jsme se těšili na televizor

28. 6. 2013

Záložák na cvičení

Pavel Ševčík

Na podzim roku 1966 jsem ukončil základní vojenskou službu a byl jsem přeřazen do zálohy s hodností svobodník.

26. 6. 2013

Zpověď skauta

Jan Kratochvíl

Skaut, stejně jako tramp - vyjadřují svoji lásku k přírodě.

26. 6. 2013

Nezapomeň

Jan Kratochvíl

Kéž bychom si dovedli znovu vážit písně, která nás v různých formách a s různým obsahem provází staletími

26. 6. 2013

Příběh opravdového skauta-bratra Feryho

Jan Kratochvíl

Příběh skauta, který nezradil skautskou myšlenku ani v době druhé světové války, ani v hrůzách komunistických žalářů.

25. 6. 2013

Jižní Moravě

Jan Kratochvíl

Verše, věnované jižní Moravě.

24. 6. 2013

Rodnému kraji

Jan Kratochvíl

Báseň, ve které autor vzdává dík svému rodnému kraji.

24. 6. 2013

Zápisky mého dědy z první světové války

Pavel Ševčík

Můj děda v první světové válce bojoval a byl zajat na východní frontě. Do malého notýsku si zapisoval svoje prožitky.

23. 6. 2013

Spartakiáda

František Schmíd

Nácvik na spartakiádu.

23. 6. 2013

Otokar Březina miloval podzim

Jan Kratochvíl

Úvaha nad vztahem Otokara Březiny k podzimu.

23. 6. 2013

Noční poplach s výjezdem

Pavel Ševčík

Ve druhém roce mé vojenské služby jsme užili cvičných poplachů dost. Většinou končily kontrolou nastoupeného útvaru, zhodnocením a následným rozchodem. Jeden noční poplach s výjezdem byl výjimkou.

21. 6. 2013

Major Očko

Pavel Ševčík

Pokud se v areálu kasáren objevil náčelník posádky major Očko - prchali všichni vojáci z jeho dosahu.

21. 6. 2013

Posádková hlídka

Pavel Ševčík

Kontrolu chování vojáků na veřejnosti - to byl úkol posádkové hlídky.

21. 6. 2013

Gertrudy

Ludmila Vlčková

Úvodní slovo ke kronice paní Ludmily Vlčkové

Násedující řádky by se mohly nazývat „válečné střípky“ nebo třeba „rodinná kronika“ a vydaly by na celý román. Jejich autorka – dnes 78-letá Ludmila Vlčková, rozená Haladová (vystudovaná akademická malířka)- si pomocí slov kreslila obrázky z doby svého dětství – portréty lidí, kteří ji tehdy obklopovali a črty krajiny, ve které zažívala, navzdory nepřátelství mocností, šťastné chvíle.

21. 6. 2013

Pilot Čkalov

Pavel Ševčík

Odjakživa se na vojně vymýšlely všelijaké akce. Většinou proti vojenským předpisům.

20. 6. 2013

Ostré náboje

Pavel Ševčík

Ztráta ostrých nábojů do zbraně - to je velký průšvih!

20. 6. 2013

Cvičné střelby a kapitán Janský

Pavel Ševčík

Konec léta 1965 - vojenská střelnice u Bašky. Samopal, ostré náboje v zásobníku, v dálce terč - střílej, vojáčku!

20. 6. 2013

Dobrý člověk stále žije

Eva Halbichová

Jak nás "Němec" nevyhladověl

19. 6. 2013

Doktor řečený Rus

Eva Halbichová

Jak maminka přežila můj porod

19. 6. 2013

Nepál "Namasté"

Jan Kratochvíl

Jak působí tajemné horstvo Nepálu na citlivou duši člověka

19. 6. 2013

Návrat ke „kořenům civilizace“ –sen – intuice ?

ing. Zdeněk Kutílek

 

19. 6. 2013

Cvičný bojový poplach!

Pavel Šefčík

V prvních měsících na vojně se často nacvičovala činnost při vyhlášení bojového poplachu.

18. 6. 2013

První dny na vojně

Pavel Ševčík

Každý začátek je těžký - dvojnásob to platilo v prvních měsících na vojně. Už ne člověk - ale vojín - musel překonat své dosavadní zvyky a urychleně se přizpůsobit vojemskému životu.

18. 6. 2013

Moje vojenská služba

Pavel Ševčík

Jak se ze mne - venkovského kluka - stal voják lidové armády.

18. 6. 2013

Čas kosení trávy

Jan Kratochvíl

Zamyšlení nad ranní krásou louky

14. 6. 2013

Dopisy z Francie IV. (1937)

Ivana Kolářová

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci.

13. 6. 2013

Jestli jsem ti ublížil

Jan Kratochvíl

Lítost nad ukončením milostného vztahu. Možná má tato báseň svým obsahem obecnou platnost - kdož ví.

12. 6. 2013

1989 - rok nadějí a zázraků

Eva Hozmanová

Jjak ho zažila a pamatuje kronikářka města Lovosice Eva Hozmanová

11. 6. 2013

Vstup vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 ukončil všechny naděje

Eva Hozmanová

Jak ho zažila a pamatuje kronikářka města Lovosice Eva Hozmanová.

11. 6. 2013

Abychom nezapomněli, že jsme Češi....

Miroslava Lišková

Vzpomínky na období těsně před II. světovou válkou.

11. 6. 2013

Kapka rosy

Jan Kratochvíl

Též všednost skrývá mnoho krásy

11. 6. 2013

Žebř

Ing. Alois Košťálek

Žebř jako dosud málo popsaný fenomén. Zajímavosti kolem popsány již před časem v místních Kokorských novinách a v Hanáckém kalendáři. Vyprávění jednoho z těch, kteří ještě dnes umí klasický dřevěný žebř vyrobit, pana Josefa Fialy.

10. 6. 2013

Útržky vzpomínek na mládí - paní Vlasta Míčková

Veronika Jakowetzová, DiS.

Vzpomínky na mládí za protektorátu a v poválečném období.

10. 6. 2013

Střípky z loutkového divadla - MUDr. Jaromír Lédr

Veronika Jakowetzová, DiS.

Zážitky z gymnázia a zájmového kroužku loutkářů v Umělecké výchově.

10. 6. 2013

Hlas

Jan Kratochvíl

Duchovní báseň ze sbírky "Hledání pramenů" (2006)

10. 6. 2013

Otokaru Březinovi

Jan Kratochvíl

Báseň, věnovaná našemu snad největšímu mystickému básníku - Otokaru Březinovi

8. 6. 2013

100. výročí školy Na Hájích ve Slaném

V letošním roce oslaví škola Na Hájích 100. výročí svého vzniku. V kronice Královského města Slaného nalezneme o jejím založení stručný zápis: „16. září 1913 byla slavnostně otevřena dívčí na Hájích.“ V době svého založení byla tedy škola určena pouze dívkám. Vyprávění paní Věry Veselé, roz. Kemrové, jedné z nejstarších dosud žijících žákyň této školy pro Vlastivědné muzeum ve Slaném zaznamenala Marie Hůlková, rovněž bývalá žákyně školy.

7. 6. 2013

Podzimní večer

Jan Kratochvíl

Proč ne poezie? Vždyť ona je také obrazem naší doby, naší současnosti, která za chvíli bude také minulostí. Jsem tedy přesvědčen, že nejen příběhy, ale též básnické výtvory nás, seniorů, mohou být v mnohém zajímavé. A je možné, že i v nich se najde třeba jen zrnko pravdy, která bude mít i za mnoho let obecnou platnost, i když dnes se vztahjuje k současnosti. Já své příspěvky proto pošlu v básnické formě.

A pokud mluvíme o zachycení příhod z minulosti nebo z přítomnosti, které by snad mohly zajímat i budoucí generace, vyvstává filozofická otázka - existuje vůbec čas?

6. 6. 2013

Mlžné ráno nad řekou

Jan Kratochvíl

Proč ne poezie? Vždyť ona je také obrazem naší doby, naší současnosti, která za chvíli bude také minulostí. Jsem tedy přesvědčen, že nejen příběhy, ale též básnické výtvory nás, seniorů, mohou být v mnohém zajímavé. A je možné, že i v nich se najde třeba jen zrnko pravdy, která bude mít i za mnoho let obecnou platnost, i když dnes se vztahjuje k současnosti. Já své příspěvky proto pošlu v básnické formě.

A pokud mluvíme o zachycení příhod z minulosti nebo z přítomnosti, které by snad mohly zajímat i budoucí generace, vyvstává filozofická otázka - existuje vůbec čas?

5. 6. 2013

Píďalka-Michelangelo-Baryk a Rex

Ludmila Vlčková

Děvčátko proti nadutosti a psům kolaborantů, kteří ale nakonec stejně špatně skončili...

4. 6. 2013

Tunel za císaře pána aneb jak jsem byl přiraven o kulacký původ.

ing. František Lhotský

S použitím části textu rodné sestry Věry napsal František Lhotský

3. 6. 2013

Vzpomínky z rodinné kroniky Anastázie Kolářové

Anna Dokoupilová

Životopis paní Anastázie Kolářové

Anastázie Kolářová se narodila 21. 6. 1911. Její maminka Josefa Štěničková pocházela z Protivanovského mlýna. Byla provdaná za rolníka Josefa Trundy čp. 13 a celkem se jim narodilo pět dětí. Nejstarší Stanislav, Anastázie, Jarmila, Marie a Růžena. Maminka Anastázie v mládí pomáhala při hospodaření na poli. Provdala se v květnu 1933 za Františka Koláře, domácího krejčího, se kterým měli celkem devět dětí. Jelikož v té době byla úmrtnost novorozenců poměrně veliká z tohoto počtu dva chlapci a dvě holčičky brzy po narození zemřeli. Zbylých pět dětí se jmenují: Josef, Jiřina, Alena, František, Vladimír. Většinu života pracovala v JZD v živočišné a rostlinné výrobě. V roce 1970 ovdověla.
Dožila se 80 let a 12. Listopadu 1991 zemřela.

Paní Anastázie Kolářová si psala kroniku a několik úryvků z této kroniky vám teď přikládáme.

3. 6. 2013

Rozbuška

Zdeněk Křemen

 

3. 6. 2013

Bowling

Milena Tvardíková

Přátelské utkání

1. 6. 2013

Hornosušská pouť

Milena Tvardíková

Pouť a pochod vlajek

1. 6. 2013

Kladení věnců

Milena Tvardíková

Kladení věnců

1. 6. 2013

Havířský bál

Milena Tvardíková

Havířský bál

1. 6. 2013

Pražské průvody

Libuše Pilařová

Účast v pražských průvodech

31. 5. 2013

Kořeny z Hanáckého pivovaru

Ing. Alois Košťálek

     Hanácký kalendář zpravidla hned na počátku nového vydání pravidelně vytyčuje, či aspoň naznačuje, určitou oblast vhodných témat pro další období. Před časem byl v ohnisku zájmu kalendáře i známý hanácký pivovar Litovel. Zdálo se mi tehdy, že to pro nás, co jsme vyrůstali s přerovským „Zubrem“, je tak trochu daleko. Čas ale ukázal, jak je ta naše Haná malá a jak jsou jednotlivé regiony pospojovány a provázány a jak tedy litovelský pivovar a lidé kolem něho „zaklepali“ svým příběhem i u nás, v Kokorách u Přerova. Snad tento, možná i zajímavý příběh, doložený fotografiemi, zaujme také naše čtenáře.

31. 5. 2013

Náš školní výlet

Miloslav Šnajdar

Náš školní výlet

28. 5. 2013

Vzpomínka na Lidice u Kladna

Při vernisáži výstavy Někomu život, někomu smrt vyprávěla paní Marie Hůlková o seznámení s paní Hejmovou z Lidic v kladenské nemocnice v roce 1941. Paní Hejmová byla manželkou starosty Lidic, zemřela při transportu do koncentráku. Její manžel, dva synové a dědeček byli zastřeleni u zdi Horákova statku v roce 1942, kdy byla obec Lidice ve Středních Čechách v důsledku heydrichiády vypálena.

28. 5. 2013

Snít je dovoleno

Ludmila Vlčková

Druhý příspěvek paní Ludmily Vlčkové ze seriálu pro Národní kroniku.

27. 5. 2013

Konec druhé světové války v Janovicích nad Úhlavou

Ludmila Vlčková

Ludmila Vlčková ve svém příspěvku vzpomíná na konec války v Janovicích nad Úhlavou. Sugestivním literárním stylem líčí dramatické okamžiky odchodu německých armád a příjezdu amerických jednotek, okamžiky, které se neobešly bez ztráty na životech, o to těžších, že se tak stalo v posledních chvílích dlouholetého válečného konfliktu. Detailní znalost reálií a láska k rodnému kraji - to jsou hodnoty, kterými se tento příspěvek řadí k nejpozoruhodnějším svědectvím doby v Národní kronice.

22. 5. 2013

TELEVIZE I VOJNA V JEDNOM PŘÍBĚHU

Ivan Kopecký

Vzpomínky Ivana Kopeckého, člena Českého centra Mezinárodního PEN klubu

21. 5. 2013

Exil vniřní a vnější

Bronislava Volková

Bronislava Volková
Indiana University,
Bloomington, IN, USA
(členka Českého centra
Mezinárodního PEN klubu)

21. 5. 2013

Jak jsme utopili Hitlera

Jan Lubojacký

Obsazení Sudet znamenalo změnu chování lidí. Jako čtrnáctiletý kluk jsem nechápal, proč jako Češi, a zvláště lidé s židovským původem najednou nemají stejná práva jako němečtí sousedi. Mé reakce byly spontánní a dětské.

5. 5. 2013

Konec války1945 ve vzpomínkách 10letého kluka

Ing. Jan Podracký

Vzpomínky 10letého chlapce na události koncem druhé světové války.

5. 5. 2013

Tajemné šifry z Kokor staré 100 let

Ing. Alois Košťálek

Šifrovaný text na sokolské pohlednici odeslané bratrovi na vojnu 1913, sokolské rodinné tradice až do současnosti, autentická příloha pohlednice. Text dává nahlédnout do osobního i společenského života dvou bratrů ze selského rodu a sokolské tradice v této rodině v obci Kokory na Hané.

3. 5. 2013

Řeka Bečva a její okolí v úseku Dolního Města Vsetín v 1.pol.20.století

Mgr. Kateřina Janošková

Slovy pana Vladimíra Vévody

17. 4. 2013

Hodiny klavíru Břetislava Rokyty

Mgr. Kateřina Janošková

Jak se Břetislav Rokyta začal v roce 1943 jako 11ti letý učit hře na klavír a poznal Mirku Pokornou, klavírní virtuosku.

16. 4. 2013

Vzpomínky Jana Volčíka ze Vsetína

Mgr. Kateřina Janošková

Vzpomínky na mládí a Štěpánskou ulici Vsetín – pan Jan Volčík, roč. 1916 Pan Volčík nezapomíná zmínit i setkání s prezidentem Masarykem.

16. 4. 2013

Moje rodina a práce

Veronika Jakowetzová, DiS.

Rodinný život a práce.

16. 4. 2013

Soutěž Šumenská diabolka

Miloslav Šnajdar

dětská soutěž ve sportovní střelbě

10. 4. 2013

Naše paní učitelka

Miloslav Šnajdar

O naší paní učitelce

10. 4. 2013

Jarní úklid v Šumné

Miloslav Šnajdar

Děvčata z PS Mládí v Šumné při úklidu své tehdejší klubovny.

10. 4. 2013

Jarní úklid

Miloslav Šnajdar

Děti z Milíčovic v osmdesátých letech minulého století po jarním úklidu své klubovny a jejího okolí.

10. 4. 2013

Malí hasiči v Šumné

Miloslav Šnajdar

malí hasiči v hasičské zbrojnici

10. 4. 2013

Dětští turisté ze Šumné

Miloslav Šnajdar

turistické výlety a činnost v Šumné

10. 4. 2013

Děti ve školce

Miloslav Šnajdar

děti ve školce

10. 4. 2013

Velikonoční hrkání

Miloslav Šnajdar

velikonoční hrkání v Šumné

10. 4. 2013

Běh vítězství v Šumné

Miloslav Šnajdar

sportovní běh v Šumné

10. 4. 2013

Práce v pracovních táborech

Jan Lubojacký

Práce v pracovním táboře nebyla snadná a mnoho lidí zde zahynulo.

6. 4. 2013

Šumavská vyhlídka ve Strážově

Josef Kodym

Spolek strážovských turistů vybudoval v roce 2009 na Vinném vrchu nad Strážovem vyhlídkové místo a zasvětil je průkopníkovi strážovské turistiky - Zdeňkovi Hodkovi.

3. 4. 2013

Vzpomínání

Josef Kodym

Mé osobní vzpomínky na osobnosti, které stály u založení galerie na hradě a zámku Klenová, u příležitosti blížícího se 50. výročí této události.

2. 4. 2013

Dojmy a skutečnosti

Antonín Mikolášek

Vzpomínky Antonína Mikoláška a jeho spolužáků na působení na gymnáziu v Litomyšli a učitelském ústavu v Chrudimi za druhé světové války II.

27. 3. 2013

Násilná kolektivizace v Porubě u Ostravy

RNDr. Jiří Bárta

Se zájmem jsem si přečetl v Národní kronice příspěvek paní Hany Pospíšilové o kolektivizaci vesnice v 50. letech 20. století. Nedá mi to, abych se k popsaným událostem nepřipojil rovněž životním příběhem, který jsem obdržel od mého jmenovce Jiřího Bárty z Ostravy - Poruby (naši dědečkové Adolf a Josef byli bratry). Jiří Bárta se narodil r. 1934 v Ostravě – Porubě . Na gymnáziu v Opavě maturoval v r. 1953. Na vysokou školu z politických důvodů nebyl přijat. Nastoupil povinnou vojenskou službu, odkud se vrátil předčasně s podlomeným zdravím, doplnil si odborné vzdělání a začal pracovat jako stavební technik. Po další léta persekuce řešil sociální problémy ovdovělé maminky i celé širší rodiny ( starší bratr zemřel r. 1987). Od roku 1989 vedl restituční agendu o navrácení rodinného majetku. Po několik let i hospodařil na vrácené půdě. V té době pracoval na obnovení činnosti TJ Sokol Poruba a řadu let byl i starostou Jednoty Sokol v Porubě.

23. 3. 2013

Důl František - hornická tradice nebude zapomenuta

Evžen Kiedroń

I když v červnu 1999 Důl František ukončil svoji činnost a důlní prostory i povrchové objekty byly zlikvidovány, v povědomí široké veřejnosti udržují členové Klubu hornických důchodců Dolu František v Horní Suché i nadále hornickou tradici regionu, shromažďují a uchovávají dobové fotografie, různé artefakty v podobě specifických pracovních nástrojů a také dodržují hornické tradice.

19. 3. 2013

Dopisy z Francie III. (1936)

Ivana Kolářová

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci.

19. 3. 2013

Dojmy a skutky ze škamen staroslavného gymnázia v městě L.

MUDr. Antonín Mikolášek

Vzpomínky Antonína Mikoláška a jeho spolužáků na působení na gymnáziu v Litomyšli a učitelském ústavu v Chrudimi za druhé světové války.

19. 3. 2013

Jak se co dělalo

Zdeňka Charvátová

V dobách mého dětství se mnoho věcí v domácnosti dělalo jinak než dnes, i to naše hraní bylo trochu jiné… O tom všem vám chci něco povědět, abyste věděli jak to v těch starých časech chodilo.

19. 3. 2013

Studium za války

Jan Lubojacký

V Protektorátu bylo pro položidy velmi těžké sehnat práci. Toto je svědectví z té doby.

17. 3. 2013

O sto let staré fotografii

Jiří Bárta

Nedávno jsem si přečetl povídku Ilji Hurníka TOTOFOTO, v níž vzdává čest našemu dědečkovi Josefu Bártovi, otci devíti dětí, z nichž nejstarší Slávka je autorovou maminkou a nejmladší Lumír mým tatínkem. Předlohou pro tuto povídku se stala sto let stará fotka.

14. 3. 2013

Poklad na chaloupce - díl pátý

MUDr. Antonín Mikolášek

Žofie Mikulecká zaznamenala tuto autentickou příhodu z doby Rakousko-Uherska, kdy někteří chudí Čechové odcházeli do českých vesnic v CHorvatsku, aby tam nalezli lepší podmínky k životu. 

14. 3. 2013

Jak nám válka ovlivňovala obyčejný život

Veronika Jakowetzová, DiS.

Vzpomínky na dětství v meziválečném období.

7. 3. 2013

Kolektivizace země zemědělství pod heslem “Sovětské Rusko – náš velký vzor.“

Hana Pospíšilová

Hospodářská situace v Československu po roce 1948 a průběh kolektivizace na Litomyšlsku v 50. letech 20. st. se zaměřením na obec Sloupnici

5. 3. 2013

Život plný hudby

Jarmila Rýznarová

Historie rodu Urbanů a Život plný hudby popisují život významné, ale dnes už zapomenuté koloraturní pěvkyně Národního divadla Vlasty Urbanové a jejího manžela, dirigenta ND Jiřího Jirouše.

1. 3. 2013

Zima v Krušných horách

Naďa Kimlová

Vzpomínka na zimu v dětství v Krušných horách

21. 2. 2013

Lékařka s "pěti Pé"

RNDr. Jiří Bárta

Ve svém životě jsem vystřídal péči mnoha lékařů a na většinu z nich vzpomínám jen v dobrém. I nyní, v seniorském věku, se stále častěji objevuji v nejedné ordinaci, kardiologickou počínaje a urologickou konče, a s péčí každé z nich jsem vcelku spokojen. Pokud bych měl ale vybrat jediného lékaře, ze všech minulých i současných se mi ihned vybavuje jméno MUDr. Ilony Dvořáčkové, mé dlouholeté praktické lékařky, která působí ve Fakultní nemocnici v Ostravě – Porubě. Proč zrovna ona ?

18. 2. 2013

Jak jsem pracovala v divadle

Veronika Jakowetzová, DiS.

Práce gardeobiérky v ústeckém divadle

8. 2. 2013

Loutkové divadlo v Hasičském domě ve Slaném

Vyprávění pana Bosáka, které poskytl Vlastivědnému muzeu ve Slaném, je zaměřeno na období druhé světové války, kdy skaut oficiálně neexistoval a mladí skauti se scházeli v Hasičském domě ve Slaném, aby hráli dětem i dospělým loutkové divadlo.

8. 2. 2013

Jak jsem se setkala s režisérem Vávrou

Veronika Jakowetzová, DiS.

Příběh z mládí, setkání s režisérem Vávrou.

29. 1. 2013

Němečtí kluci

Jan Lubojacký

Ne všichni Němci byli krutí nacisté. Tímto příběhem se pokusím ukázat povahový kontrast mezi samotnými Němci.

27. 1. 2013

Poklad na chaloupce - díl čtvrtý

MUDr. Antonín Mikolášek

Není divu, že se v Pokladu na chaloupce tety Žofie nalezly dopisy venkovských hochů a děvčat, kterým byla dána možnost praktikovat ve světě. Ukázalo se, že ve Sloupnici byly dvě ženy stejního jména, jejichž přátelství vyvolalo tuto korespondenci.

15. 1. 2013

Janowitz – Janovice nad Úhlavou

Ludmila Vlčková

Vzpomínky na dětství za 2. světové války, krátce před a krátce po ní.

4. 1. 2013

Dopisy z Francie II. (1935)

Ivana Kolářová

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. 

4. 1. 2013

Místo mého dětství

Li Pen

- vzpomínky na domov

31. 12. 2012

Babeta šla do Prahy

Li Pen

Na studiích v Praze

22. 12. 2012

Pracovní povinnost

Jan Lubojacký

V roce 1944 jsem byl se svým otcem odvezen na práci do Kasselu v Německu. Bylo to velmi těžké období.

19. 12. 2012

Dopisy z Francie I. (1935)

Ivana Kolářová

Uchovávám po své matce, ing. arch. Haně Staškové (1920 - 2001) dopisy z jejích studií ve Francii z let 1935 - 1938, psané většinou jednou týdně domů do Bechyně u Tábora, kde žili její rodiče a sourozenci. 

17. 12. 2012

Karel Janoušek ve vzpomínkách blízkého člověka

Anna Stará

Anně Staré z Lovosic se podařilo zachytit dosud neznámé svědectví o jedné z největších osobností našeho západního odboje za II. světové války Karla Janouška. Maršál Karel Janoušek byl za 2. světové války nejvyšším nadřízeným letců v RAF ve Velké Británii a je jediným maršálem v historii naší země. Ačkoliv historikové tvrdí, že o soukromí maršála Karla Janouška není toho mnoho známo, Anna Stará našla v Lovosicích pamětnici z okruhu jeho blízkých, která poskytla fotografie a dokumenty a poodhalila vedle svého životního příběhu i cípek soukromí osobnosti Karla Janouška. Anna Stará shromážděné svědectví vložila do útlé ale velice poutavé knížky Můj strýček maršál, o které právem říká, že je „bojem proti ztrátě národní paměti“ a „svědectvím o zločinnosti dvou režimů: nacismu a komunismu“.

16. 12. 2012

Šumenská soutěž v počítačové grafice

Miloslav Šnajdar

Žijeme v Evropě Děti soutěžily v počítačové grafice

13. 12. 2012

Martinský lampionový průvod v Šumné

Miloslav Šnajdar

Martinský lampionový průvod v Šumné

13. 12. 2012

Vánoční prodej v Šumné

Miloslav Šnajdar

Prodejní výstava výrobků Chráněných dílen Charity Znojmo v Domě dětí a mládeže v Šumné.

13. 12. 2012

Mikuláš v Šumné

Miloslav Šnajdar

Mikuláš s andělem a čertem z Domu dětí a mládeže v Šumné

13. 12. 2012

Učitel, na kterého nikdy nezapomenu

RNDr. Jiří Bárta

V mém životě ve mně zanechalo viditelnou stopu několik učitelů, základní školou počínaje a vysokou konče. Pokud mám ale z této velké škály jmenovat pouze jednoho z nich, je to bez váhání můj pan profesor chemie a biologie ze střední školy (v době mých studií SVVŠ Šmeralova, nyní Matiční gymnázium v Ostravě) Mgr. Karel Halfar. Není proto divu, že díky tomuto vynikajícímu pedagogovi se právě chemie stala mým celoživotním posláním a v mém pedagogickém působení byl vždy mým příkladem a velkým vzorem. Tuto vzpomínku věnuji panu profesorovi Karlu Halfarovi, který oslaví 22.12.2012 významné životní jubileum – 80 tiny.

12. 12. 2012

Vánoce přicházejí

Libuše Münsterová

Jak je možné, že dříve nebyla reklama jako již dnes od listopadu, žádné velké nákupy, a přesto ty Vánoce byly tak nádherné. Ono to má všechno něco do sebe. I ten konzumní život je napínavý; obchody se předhánějí, kdo vytvoří lepší předvánoční atmosféru, a kdyby na sůl nebylo, Vánoce musí být ve vší parádě!

24. 11. 2012

Proč té "lidušce" nefandit ?

Marie Porubčanová

Šedesáté výročí Lidové školy umění v Lounech

22. 11. 2012

Nezapomenutelný zážitek

Wiki Wagnerová

Vzpomínka na první školní den

22. 11. 2012

Bylo tam krásně

Eva Kučerová

Veršované vzpomínání na trempování v kraji Oty Pavla

22. 11. 2012

Poklad na chaloupce - třetí díl

MUDr. Antonín Mikolášek

Poudačka třetí: SMETANOU ZDOBENÉ vyprávění o zaujetí vesnické dívky pro zpěv před 60 i více lety.

15. 11. 2012

Podzim roku 1938 v Jistebníku

Jan Lubojacký

V roce 1937 se v Jistebníku (obec poblíž Ostravy) vyostřovaly vztahy mezi Čechy a Němci. Došlo také k nešťastnému úmrtí mého bratra a následující pohřeb byl událostí při níž truchlili nejen Češi, ale i Němci. Můj bratr byl jednou z prvních (ne-li vůbec první) obětí německého záboru.

11. 11. 2012

Jistebník 1939

Jan Lubojacký

V roce 1937 se v Jistebníku (obec poblíž Ostravy) vyostřovaly vztahy mezi Čechy a Němci. Došlo také k nešťastnému úmrtí mého bratra a následující pohřeb byl událostí při níž truchlili nejen Češi, ale i Němci. Můj bratr byl jednou z prvních (ne-li vůbec první) obětí německého záboru.

11. 11. 2012

Podzimní výlet

Naďa Kimlová

Vzpomínka na výlety v dětství a dnes

5. 11. 2012

Pavlačový dům Vsetín Smetanova - vzpomínky Jany Mikuláškové Kozlové

Mgr. Kateřina Janošková

Vzpomínka paní Mikuškové, rodilé Vsetiňačky na pavlačový dům, ve kterém žila. Zachyceno v rozhovorech paní Jany Rokytové

3. 11. 2012

Svědectví současníka

Zdeněk Trinkewitz

A tak mne napadlo, dnes již důchodce a pamětníka, když jsem se probíral starým rodinným albem a mým písemným dílem, vzniklým od konce 50. let minulého století,  že bych mohl a snad i měl také vydat svědectví o své době. 

1. 11. 2012

Děti bez dětství

Romana Junkova

Děti za druhé světové války

1. 11. 2012

Poklad na chaloupce - druhý díl

MUDr. Antonín Mikolášek

O PRAJZÍCH A VOJNĚ NA VSI VŮBEC. ANI SLOUPNICE SE NEVYHNULA KONTAKTŮM S  C. A K. „OKRESNÍ VOJENSKOU SPRÁVOU“ V MÍRU, BA ANI VÁLEČNÝM UDÁLOSTEM. ODVODY BRANCŮ I PŘÍCHOD VOJSKA DO VSI BYLY VŽDY VZRUŠUJÍCÍ UDÁLOSTÍ, V NÍŽ PŘEVAŽOVAL PŘEDEVŠÍM STRACH Z REKVIZICE DOBYTKA I ZÁSOB POTRAVIN, NE-LI I O ŽIVOT. TETĚ ŽOFII O TOM VYPRAVOVALI STAŘÍ SLOUPNIČANÉ A ONA TO ZAPSALA, JAK SLYŠELA.

29. 10. 2012

Není balvan jako balvan

RNDr. Jiří Bárta

Porubský rodák, hudební skladatel Ilja Hurník, reagoval na mé předchozí příspěvky takto : „…našel jsem na Internetu několik Tvých statí, moc mě potěšily, jak jsou přesné. I to, žes pojednal o paní Sylvě. Je to opuštěná žena a asi sotva kdy čekala, že se takto octne na veřejnosti. Měl bych k Tobě ale jednu prosbu. Až se zase dotkneš našeho rodného kraje, upozorni, že je to Slezsko, že má přesné historické hranice, o čemž mnozí nevědí nic a označují proto Slezsko jako „severní Moravu“. Musí se s tím něco udělat ! Žasnu, co všechno se o historii Poruby zachovalo, o ničem z toho jsem neměl ponětí, ale ani můj otec a asi ne ani náš dědeček. To se ví, člověk je takto připraven o jisté představy. Teď se dovídá, jaké machinace, spory a kravály provázely stavbu porubského kostela, tak podobné našim současným. Já jsem, jak jsem kdysi slyšel, napsal, že ten kostel vystavěli zedníci bez plánu, jen ze zbožnosti… Tím víc však vynikají případy jako bylo porubské eratikum " (švédská žula).

15. 10. 2012

Vzpomínky vojenského leteckého mechanika

Pplk. v zál. Antonín Potecký se narodil ve Zvoleněvsi na Slánsku. Od roku 1953 až do odchodu do důchodu v roce 1989 působil v Československé armádě jako letecký mechanik. V roce 2000 obdržel od Slovenské republiky odznak a diplom „Zasloužilý technik letectva“. Jako amatérský historik se zabývá historií letectví. Spolupracuje s několika vojenskými muzei na Slovensku a Vlastivědným muzeem ve Slaném. Koncem roku 2011 předal muzeu vzpomínky na svého strýce por. let. Stanislava Zeinerta ,který po německé okupaci Čech odešel do zahraničí a působil jako pilot R.A.F. 311. čs. bomb.Sq. v Anglii, kde 25. 5.1941 zahynul. Vzpomínka na Stanislava Zeinerta jeho prostřednictvím byla zveřejněna na webových stránkách Paměti národa.

15. 10. 2012

Hudba mého života s Doc. PhDr. Ivanem Měrkou

RNDr. Jiří Bárta

Univerzitní klub seniorů společně s Charitním střediskem Gabriel v Ostravě – Zábřehu uspořádal 9. října 2012 setkání s jednou z nejvýraznějších osobností ostravského kulturního života, panem Doc. PhDr. Ivanem Měrkou na téma : Hudba mého života. Jako hosta si pozval známou hlasatelku a dlouholetou kolegyni z Ostravského rozhlasu paní Evu Mudrovou.

14. 10. 2012

90 let od založení hlučínského gymnázia

RNDr. Jiří Bárta

Nechce se tomu ani uvěřit. Je to poprvé, co jsem byl už i já osloven coby pamětník. Dvacet let jsem posílal prosebné dopisy jiným, teď jsem ho dostal sám, abych přispěl nějakou vzpomínkou do připravované jubilejní zprávy. Není ale vůbec jednoduché vybrat z těch mnoha desítek událostí pouze jednu či dvě. Snad mi bude prominuto, když se zde zmíním zejména o těch, při nichž jsem měl možnost prožít onen velice příjemný pocit hrdosti na školu, kterou jsem měl tu čest řídit.

14. 10. 2012

Rozhovor s kronikářem Gymnázia Josefa Kainara v Hlučíně

RNDr. Jiří Bárta

Když jsem musel ze zdravotních důvodů předčasně ukončit výkon funkce ředitele hlučínského gymnázia a odešel do invalidního důchodu, požádal mne můj kolega, Mgr. Martin Rostek, o rozhovor, který zaznamenal do školní kroniky.

14. 10. 2012

Vzpomínky porubského kronikáře

RNDr. Jiří Bárta

Paměť je zrádná, proto už 30 let vpisuji a vkládám do kroniky všechny důležité střípky z životů členů našeho rodu, abych je tak zachoval pro jeho budoucí generace. Životní cestu mého bratrance Ilji Hurníka, který letos v listopadu oslaví své 90. životní jubileum, sleduji již velmi dlouho a vložil jsem také do Národní kroniky příspěvek z jeho dětství ve Slezsku. Protože mých posledních dvacet pracovních let je úzce spojeno s Hlučínem a jeho gymnáziem, zmíním se zejména o těch osobních setkáních s ním, která se uskutečnila právě zde.

14. 10. 2012

Vzpomínka s trochou nostalgie

Naďa Kimlová

Vzpomínka na dětství s babičkou

4. 10. 2012

Skotsko a angličtina

Naďa Kimlová

Dovolená ve Skotsku a kurzy angličtiny pro seniory

4. 10. 2012

Tip na výlet

Ludmila Holubová

Tip na výlet

3. 10. 2012

Děda Alois

Marie Szottková

Vzpomínka

3. 10. 2012

Nejsilnější vzpomínka z dětství

Vzpomínky na maminku.

3. 10. 2012

Strom života

Romana Junkova

Zasazení Stromu života

2. 10. 2012

Čtyři generace kantorů

RNDr. Jiří Bárta

V našem rodu Bártů se vyskytují již čtyři generace učitelů, kteří působili, resp. působí v Ostravě a jeho blízkém okolí. Jejich záslužné poslání však nebylo nikdy honorováno, jak by si zasloužili. Neodpovídalo a dosud neodpovídá heslu : Škola, základ života.

29. 9. 2012

Ze staré Poruby

RNDr. Jiří Bárta

O porubské obecné škole se najde mnoho zajímavého nejen ve staré místní kronice, ale také v některých rodinných kronikách místních rodáků. Nahlédněme dnes alespoň do jedné z nich, kterou založil dlouholetý ředitel ( rechtor, řídící učitel) této školy pan Josef Bárta (vzpomněli jsme jej také v článku "Počátky porubské sokolovny") , a zároveň také do "pamětí" jeho vnuka, prof.Ilji Hurníka, DrSc., které vyšly tiskem pod názvem "Dětství ve Slezsku".V této knize vzpomíná na svého otce Josefa Hurník (vzpomněli jsme jej také v článcích "Není balvan jako balvan" a "Po dětských stopách Ilji Hurníka"), který rovněž na porubské škole pod řízením svého tchána působil.

29. 9. 2012

Po dětských stopách Ilji Hurníka

RNDr. Jiří Bárta

25. 11. 2012 oslaví hudební skladatel, spisovatel a pedagog prof. Ilja Hurník, Dr.H.c. své významné životní jubileum – devadesátiny. Rozhodl jsem se proto najít pamětníky, kteří by mi přiblížili tohoto porubského rodáka trochu blíže, zejména z období jeho dětství, které strávil v Porubě a Svinově.

29. 9. 2012

Čtverylka

Ludmila SUCHÁ

Tančíme čtverylku na náměstí v Českých Budějovicích

27. 9. 2012

Honba za větrem - vzpomínky Svatopluka Slavíka

Svatopluk Slavík

„Když větší díl života pominul a ten zbytek, který je snad ještě před námi, je stále a stále menší, tu člověk najednou zpozoruje, že se nějaký děj již poněkolikáté opakuje a že je to stále podobné,“ říká v úvodu svých unikátních vzpomínek Svatopluk Slavík. „Potom snad začne trošku uvažovat o tom, co bylo, co vytvořil, co zná a nebo umí a chtěl by si z toho možná postavit jakýsi pomník, protože pochopí, že je již na konci. Zanechat nějakou trvalou památku, že tady byl a žil. Ani já nejsem výjimkou.Ten můj pomník, toto moje vyprávění, nebude tvořit jakýsi ucelený děj, ale jen popis událostí možná hodně na přeskáčku, tak jak vzpomínky jdou.“
 
Svatopluk Slavík

26. 9. 2012

Vzpomínky na rodný dům

Mgr. Kateřina Janošková

Vzpomínky paní Ireny Krchákové-Moravcové /roč.1933/ na rodný dům v Zahradní ulici ve Vsetíně, zachycené v rozhovorech s paní Janou Rokytovou

14. 9. 2012

Škoda, že nevlastním stroj času

Libuše Münsterová

Škoda, že nevlastním stroj času. Ve sci-fi filmech běžná věc, ale co takhle doopravdy? Naprogramuji nějaký rok a už jsem tam. Moc ráda bych se vrátila do minulosti a stačil by opravdu jeden jediný den. Raději však začínám pátrat v paměti a vynořují se mi šedesátá léta minulého století.

10. 9. 2012

DNESKA - Náhody v životě

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

30. 8. 2012

DNESKA - Čtu Ivana Klímu

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

30. 8. 2012

Šumenská florbalová liga ve finále

Miloslav Šnajdar

Tradiční celoroční žákovská soutěž ve florbalu v obvodu Domu dětí a mládeže v Šumné.

19. 8. 2012

O POKLADU NA CHALOUPCE

MUDr. Antonín Mikolášek

SLOUPNICKÁ PATRIOTKA ZAP 

12. 8. 2012

Dům dětí Šumná na pomoc dětem se zdravotním postižením

Miloslav Šnajdar

Své ovoce přináší spolupráce, která se rozvíjí od roku 2007 mezi Domem dětí a mládeže v Šumné a KONTEM BARIÉRY "Nadace Charty 77".

10. 8. 2012

Desátý díl kuchařky Dámského klubu Domu dětí a mládeže Šumná je na světě

Miloslav Šnajdar

O Dámském klubu v Domě dětí a mládeže v Šumné-klubu pro seniorky.

10. 8. 2012

V Šumné se běhalo o perníkové srdce

Miloslav Šnajdar

Běh o perníkové srdce,tradiční akce Domu dětí a mládeže v Šumné na Znojemsku.

9. 8. 2012

Šumenské „Vánoční malování“ celostátně.

Miloslav Šnajdar

Další ročník celostátní dětské výtvarné soutěže,kterou vyhlašoval Dům dětí a mládeže v Šumné na Znojemsku. Nad projektem „Děti malují pro Konto BARIÉRY“ převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje.

9. 8. 2012

Náš dětský karneval v Šumné

Miloslav Šnajdar

Jak pořádal Dům dětí a mládeže v Šumné na Znojemsku tradiční dětský karneval

9. 8. 2012

9. květen 1945 v Praze

Paní Mikulová ze Slaného předala Vlastivědnému muzeum ve Slaném zápisky své maminky, paní Marie Pešičkové, rozené Kaupové, která se narodila 27. 4. 1909 v Telči na Moravě. V roce 1945 žila se svým manželem a dětmi v Praze. Následující vzpomínku napsala 31. srpna 2001 ve věku 92 let.

6. 8. 2012

Profese „porodní báby“ se v naší rodině dědí

Paní Jiřina Červenková se narodila 27. února 1920 ve Slaném. Až do odchodu do důchodu působila jako porodní asistentka v slánském regionu, později v slánské nemocnici. 16. června 2009, ve věku 89 let poskytla Vlastivědnému muzeu ve Slaném své vzpomínky na období 1. poloviny 20. století.

6. 8. 2012

Dneska - Dětství v Úvalech

Věra Rysková, Václav Dobiáš

Vzpomínky ze série DNESKA píše Věra Rysková (vdova po Janu Ryskovi, autorovi dětských knížek - např. Táto, sežeň štěně, Anička jde do školy) a Václav Dobiáš. Jsou to úvahy a vzpomínky z korespondence, kterou si tito dva sourozenci zpestřují seniorský svět a čas. Mezi Hradcem Králové a Kytlicí putují dopisy minimálně jednou týdně. Korespondenci s jejich svolením zaznamenala moje maminka. Lenka Suchánková.

31. 7. 2012

Květen 1945 v Plzni

Spolupráce skautského oddílu na Plzeňsku po osvobození Československa v roce 1945 s vojáky americké armády.

19. 7. 2012

Nikdo není zapomenut

RNDr. Jiří Bárta

V roce 1972 se nám narodila dcerka Monička Bártová. Netušili jsme, že i s nevyléčitelnou nemocí - cystickou fibrózou, nebo-li mucoviscidózou. Netušili to ani ostravští lékaři, na základě jejích zdravotních potíží určili mylně diagnózu - celiákii. V té době se u novorozeňat neprováděl jednoduchý tzv. potní test, kde zvýšený obsah NaCl v potu novorozeněte neomylně určil správnou diagnózu. Naše Monička, která nebyla správně léčena, se dožila jen šesti let. Její poslední měsíce života, které jsme s ní prožili, však podle mého názoru, stojí za zaznamenání. Je to jediné, co mohu pro uchování světlé památky na naši milovanou dcerušku udělat.

18. 7. 2012

...a klíč je pod rohožkou

Libuše Münsterová

Malé dílko, kde vzpomínám na své dětství v 50. letech.

25. 6. 2012

Vzpomínka na Švýcarsko

Miroslava Stará

SPLNĚNÝ SEN. Vzpomínka na dovolenou ovlivněnou zdravotním stavem před a po operaci.

19. 6. 2012

Memoriál Bohumila Nekuly v šachu žáků

Miloslav Šnajdar

Boje na 64 černobílých polích. Mladí šachisté se opět sešli v Šumné

6. 6. 2012

Zápisy do České knihy rekordů

Při setkáních absolventů Základní školy v Předlicích vznikly 3 rekordy, které byly zapsány do České knihy rekordů.

29. 5. 2012

Teta Míla

Eva Tichá

Vzpomínka na tetu Mílu

29. 5. 2012

Ten srpen 1968

Helena Šarounová

Vzpomínka na vlastní zážitky

29. 5. 2012

Setkání napříč generacemi Základní školy v Ústí nad Labem-Předlicích

SenSen

Jedná se o tradiční setkávání absolventů napříč generacemi, kteří navštěvovali Základní školu v Ústí nad Labem-Předlicích.

28. 5. 2012

Vzpomínky na dětství

František Janouch

Vzpomínky na dětství (Blanka)

23. 5. 2012

Slovo úvodem

Zdeněk Mahler

Jsme hodni svých předků ? Padesát pokolení dokázalo tuto kotlinu proměnit v zahradu - v křižovatku obchodních cest a myšlenkových výbojů - v geopolitický střed lákající mocenské expanze - život zde nikdy nebyl snadný, vyznačoval se dramatičností - údobí svobody byla vzácná - umění přežívat porobu se stalo základním rysem české povahy - i bezčasí zde probíhalo překotně - nucený exodus provází celá naše staletí - dobří odešli, nejlepší zůstali ?...

23. 5. 2012

PŘISPĚJTE
I VY DO NÁRODNÍ
KRONIKY