ČLÁNKY AUTORA
Dopis z roku 1938Byla jsem na Pražském hraděPandemie r. 2020Mít kde bydletKouřim roku 1930Co bylo a co nebyloJaromír Šmíd - učitelZvonyLitovická tvrz ožíváProfesor latinyNerozlučná dvojiceDopis od pravnučky v roce 2010Rozpad republikyBratrNe jeden strom, ale sto dvacet lipZe vzpomínek staré generace.Stříbrný JosefRodinné a dělnické domyPo MnichovuPečení chleba v roce 1922Papíry na vodě mramorovanéOsud sochy T.G. MasarykaLetiště HájekVzpomínka na tátuZákaz kouření vyšel už v roce 1860Profesor HajnVrátil se z Kounicových kolejíKdyž jsem se narodilStáříJeden den staré ženy1. Babička žurnalisty Ivana Kytky žijícího od roku 1992 v Anglii2. Babička žurnalisty píše svému vnukoviDopis prababičce z vojny v roce 198513 sjezdKnížka z roku 1866Opuštění PrachaticZe vzpomínek pamětniceK článku Josefa Hofmana z Horního BezděkovaJak přišly domky k hanlivému názvuLenostDopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Ze vzpomínek staré generace.

Naďa Malá 12:29 0 komentářů

Vypráví paní Julie Perglová… "Když mi bylo 10 let, dostala jsem záškrt. Tatínek jel do Liboce pro doktora, ten ihned nemohl, ale nakonec kvapně přijel a dal mi injekci."

"Toho dne rozezněl se zvon v kostele a všichni říkali, to je Julče Zábranských, ale mě si  neodvedl anděl  zvonili Pepíčkovi Šímů,  ale nade mnou se skláněl  doktor a zachránil ve svém  zázračném poslání a tím mi zachránil  život. o dalších sedmdesát  let. Který už dávno  umřel a  a  umřeli i  další jiní bližní,  babička  z  rodu Hudců. Obchodníků, co měli v Liboci sodovkárnu, maminka  Antonie  Pospíšilová z Drnova u Slaného  a  hlavně tatínek Josef Zábranský  který pocházel z Lidic  řezník a hostinský,  takový divoch  jací hostinští i řezníci  v Čechách bývali,  silák  i furiant. Dědek Pospíšil se bál o dceru,  nechtěl mu vyplatit věno, aby je mladý Zábranský  nepromarnil v kartách, ale kdepak  můj tatínek  byl z dobré rodiny a všechny nás  pohromadě udržel.
 
Z  Hostivice  ale nepocházím. .Narodila jsem se v Černčicích  u Loun a  křtěná jsem  v  Oborském  kostelíku, v tom kamenném,  venkovském, který stojí ve stínu lípy v chladivé vody řeky Oharky.. Tatínek který se  chtěl v Černicích  nebo v Lounech  usadit si nakonec věc rozmyslel  a tak jsme  přes příbuzné Hudce  přišli v roce  1910 do Hostivice a já tu žiji dodnes. ( * 1901  + 1991 nedožitých).

Zájezdní hostinec U koruny. Na dvoře stáje, přístřešky a dřevěné koryto pro koně. V patře sál a dva pokoje pro hosty. Ti nejchudší spali se zvířaty. Tuto hospodu měli naši  pronajatou od roku 1910  do roku 1918. Říkalo se tu také u Šoušů. Po nějakém dřívějším majiteli, ale ten krát před světovou válkou měl hospodu v držení  ing. Čermák, takový podivím.



Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.