ZÁMEČEK

 
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl                                                                               
 
 
  
 
Feldekovský zámek v Unhošti.
Této zajímavé stavbě v Unhošti  se dostalo jméno po Augustinu  Ferdinandu Fellnerovi z Feldeku původem z Rakouska . Nebyl přislušníkem staré šlechty, zásluhy jeho předků Matyáše Fellnera, mincmistra a jeho bratra podplukovníka odměnil král Ferdinand povýšením do rytířského stavu s přidomkem z „Felldeggu“. To bylo v roce 1622.
Teprve vnuk Augustina Augustin Ferdinand Fellner se objevil v Unhošti, vyženil majetek v Unhošti s vdovou Dorotou Terezii Račinovou  rozenou Chotoutovskou  z Nedovid. Dva domy v Unhošti (jeden z nich byla dnešní Obecnice) koupil  její syn Vilém Humprecht  Račín na Hluboši. Matka se s ním soudila o podíl na dědictví, který skončil šílenstvím a smrtí syna a Dorota vše zdědila.
Prim v manželství s Fellnerem hrála zřejmě Dorota. Z dvou domů v Unhošti neplatila městu poplatky. Její ovce škodily sousedům, odmítla ubytovat vojáky, jak bylo její poviností, neustále byla ve sporu s městem, protože se chovala jako vrchnost. Spory rovnaly vyšší úřady, vždy jen na čas. Kupovala další domy a dvory. Postavila roku 1677 na pozemku města mlýn a ani z něho neplatila. Dvůr který se stal  středem jejího „panství“ (nebylo to panství, byly to domy a pozemky, podléhajíci městskému právu a poplatků, kterým se řikalo šos) koupila roku 1870  od Barbory  z Wallenrode.
Roku  1685 chtěl Fellner  stavět „k okrase  města“( šlo o náš zámeček) a žádal město podle strarého zvyku o dříví na krov a o zapůjčení povozů k dopravě stavebního materiálu,  městské představenstvo odmítlo. K roku 1688 je v křivoklátském archivu listina o smíru Fellnera s městem.
Téhož roku Fellner zemřel. Dorota Fellnerová se asi ve svém podnikání odvážila příliš daleko a rozprodávala  postuně všechem majetek, aby zabránila úpadku.
Již roku 1690 byl zámeček s dvorem  odhadován před prodejem, kupující byl Jam Hartlieb, rada královské komory, jehož otec přišel do Čech z Bavorska.
 Roku 1714 koupil dvůr i ze zámečkem Josef Xaver Serafinský Packstroh. Prodal ho již roku 1721 a pak nastalo období až do konce  18. století, kdy tu vystřídalo 14 majitelů až konečně roku 1802 dvůr se zámečkem koupil Josef Bubeníček z Odolené Vody, kde jeho otec byl správcem dvora řádu Jezuitů.
Rod Bubeníčků vlastnil zámek a dvůr až do roku 1881, Jan Bubeníček, syn Bubeníčka v Unhošti byl několikrát purkmistrem.  Vedl honosný dvůr  přijímal  i korunované hlavy, jeho bratr Čeněk byl mecenáš a vlastenec. Zbohatl obchodem dřívím, vlastnil na dolní Vltavě pilu, která se dodnes jmenuje Čeňkova pila. Čeněk  byl  i  stavební podnikatel, Stavěl silnici z Unhoště  k Jenči, přestavěl unhošťskou radnici do dnešní podoby (teď muzeum). Potomci rodu Bubeníčků žijí dodnes  ve Francii i jinde ve světě. Na hřbitově je rodová hrobka  Bubeníčků.
Od syna Jana Bubeníčka koupil roku 1881 dvůr Jindřich Karpeles, který vedle hospodářství provozoval olejnu v objektech přiléhající k Hájecké ulici (dříve Feldekovské).
                                                                                                                                                    Jiří Pergl