Vzpomínky na vojnu v písničkách

Růžena Vanderková

Nevím, zda se můj příspěvek hodí k vašemu projektu, ale přesto píšu.Byla jsem holka z Prachatic, kde jsem se seznámila s s jedním četařem absolventem, se kterým už jsme skoro padesát let manželé. Před deseti lety jsme pozvali jeho nejbližší kamarády z vojny a od té doby se scházíme každý rok a vzpomínáme na "zlatá šedesátá". Na společná setkání jsem složila písničky, jejichž texty posílám.

Už vám, páni , není dvacet let, o vojně vám budu vyprávět,
dneska každý z vás vzpomene rád, i když vám už je přes šedesát.
Vzpomínek je moc a ještě víc, byl jsi tenkrát voják z Prachatic,
život jsi měl ale tolik rád, proto sis ho chtěl tak užívat.
          Uniformou kluci spoutaní na cvičáku dýchli do dlaní...
          ve stráži byls jako trosečník a jen mráz byl krutý společník.
          V duši každý z vás hrdina byl, každý si však sáhl na dno sil,
           ale potom zase hrdě vstal, aby mohl jít životem dál.
Tak uběhla léta v zeleném, dneska na ně rádi vzpomenem,
dílky na metru jste měřili, do civilu jste se těšili.
Dnes nemůžeš běhat úprkem, dnes tě bolí v kyčli, za krkem,
neustále ptáš se: proč jen proč neudržíš štětec ani moč...? 
          Čas, ten nelze ničím zastavit, osud nám napíše,co má být,
          ale život jenom jeden máš a je na tobě, jak ho užíváš.