Vzpomínky na jeden úsek mého mládí
Helena Pohořalá
22.10.2020
Moje seznámení s profesorem E. J. Kossuthem.
P
sal se rok 1945 a den 14. únor. Vracela jsem ze školy domů k obědu, když v tom okamžiku, bez varování, začalo bombardování Prahy. Dům, ve kterém jsem bydlela, Perunova ulice č.7, Praha Vinohrady, byl jako zázrakem ušetřen, ale domy z obou stran dostaly přímý zásah. Nálet byl krátký. Zůstal po něm jen velký žal, bolest po zmařených životech a pláč. My dostali nové bydlení na Maltézském náměstí č. 1, v Nosticově palácí, kde bylo ministerstvo školství, Holandké vyslanectví, 4 byty a vrátnice. V 1. patře bydlel akademický malíř profesor Egon Josef Kossuth. Palác zabíral celý blok domu, proto jeho vnitřní uspořádání tvořil velký prostraný dvůr. Válka byla ukončena, ale skupiny německých vojáků pokračovaly v bojůvkách a zabíjení po celé Praze. Na Maltézském náměstí se stavěla barikáda a já pomáhala s ostatními lidmi, kteří bydleli v blízkém okolí. Přišel pomáhat i profesor Kossuth. Byl to už stařičký pán a jeden kámen, který přenášel, mu vypadl z rukou a zranil mi nohu na patě. Tím jsem se s profesorem Kossuthem seznámila. Potom se stalo to, že z bytu profesora, střílela mladá dáma, po našich lidech. Byla odvedena neznámo kam a profesor Kossuth byl umístěn na dvůr v paláci, kam byli odváděni němečtí zajatí vojáci. Přes den přebývali na dvoře a na noc byli nahnáni do rozsáhlého palácového sklepení. Nosila jsem mu čaj, kávu a k tomu nějaké pečivo. Když se situace uklidnila, vrátil se profesor Kossuth zpět do svého bytu v prvním patře. Někdy jsem ho potkávala a vídala i vzácné návštěvy, které k němu přijížděly, aby je maloval v životní velikosti. Čas plynul a profesor Kossuth se chystal odstěhovat do Ameriky. Na Silvestra 1946 se přišel rozloučit a popřát nám k novému roku 1947. Mně předal i písemné přání na fotografii obrazu, který maloval. Začátkem roku 47, přijelo několik velkých stěhovacích vozů, do kterých byla naložena všechna vzácná plátna a profesor Kossuth nadobro odjel. Za měsíc nás navštívil profesorův bratr, který se zmínil o tom, že obrazy zůstaly u nás v Československu. Jaké moudro projevil náš stát! Všechna ta plátna nám vlastně patří, protože profesor Kossuth se v Československu narodil (Opava), žil tu a tvořil. Jeho tvorba je vystavena například v Karviné ve Fryštanském zámku, Kostele sv. Kateřiny (v kapli) a na dalších našich zámcích.
obt
obr