Vzpomínka na první republiku

František Schmíd

Narodil jsem se v roce 1938 a dětství prožíval za války. První republika, o které jsme slýchali od rodičů, byla pro mě pohádka o zemi, kde děti jedly čokoládu, banány, datle, fíky, pomeranče a chodily pěkně oblečené. Většina lidí spokojeně žila ve své Československé republice.

Bohužel se naše vlast násilně změnila na protektorát Čechy a Morava, vypukla druhá světová válka, nastala bída a lidé žili ve strachu, kdy pro ně přijde tolik obávané gestapo.

Vzpomínalo se na předválečné časy a večer jsme si prohlíželi svázané prvorepublikové časopisy, které rodičům půjčil rodinný přítel. V časopisech List paní a dívek, Hvězda a Eva byly fotografie a články o životě hvězd filmového plátna, senzační zprávy z celého světa a spousty inzerátů. Otec drogista nám vyprávěl, jak se na Moravě učil drogistou, po vyučení získal vůdčí list a jezdil u zaměstnavatele s Laurikou. Jednou vezl učitele na pěvecké vystoupení, za jízdy usnul a auto i s pasažéry skončilo v řece Moravě Naštěstí tam nebyla hloubka, ale dostal vyhazov. A tak odešel do Čech. Tam se oženil a zaměstnavatel mu doporučil, aby se osamostatnil. Poslechl a s manželkou si otevřeli drogerii v malém městečku. Přestože začínali od nuly, zadařilo se. Když se zbavili dluhů, otec si koupil motocykl s loďkou. Ten byl poruchový, a proto koupil Aero 662 cililink. Brzo vozítko vyměnil za tenkrát moderní limuzínu Aero 30. Toto skvělé auto nám sloužilo až do roku 1963 a stále nám připomínalo první republiku.

Po roce 1945, kdy skončila válka, byla naděje, že se Československo vrátí tam, kde bylo před válkou, ale vše pokazilo. Vítězný (jak pro koho) únor 1948 nastolil režim, který první republiku zavrhl, vše bylo zestátněno a z podnikavých lidí udělal nepřátele.