Reálný příběh o nesmyslném zatknutí příslušníky StB.
V 80.letech minulého století bylo slovo demokracie nahrazeno slovem socialismus, a to, že nešlo jen o slova, ukazuje i příhoda, která se mi stala zhruba v roce 1985. Protože byl můj táta a posléze i celá naše rodina postižená režimem, byl jsem do té doby – tehdy devatenáctiletý – řízen k mlčení na veřejnosti a nevyjadřování se k jakýmkoliv politickým diskuzím.
Tehdy byl podzimní den a my jsme spolu s kamarády uspořádali sportovní utkání v tělocvičně, kde jsme si po odehrané hře dali i nějaké to orosené, abychom zapili hru. Poté jsme se vydali domů. Jel jsem v tramvaji s jedním kamarádem, byla už tma a chtěli jsme přestoupit na náměstí Rudé armády – dnešním Moravském náměstí. Protože tekutin byl přece jen přebytek a veřejných záchodků minimum, rozhodli jsme zaběhnout do přilehlého parčíkového křoví. Jaký byl však náš úlek, když se v křoví objevila silueta, která nás oslovila...a posléze i zatkla. Tehdy jsem se poprvé ocitl z oka do oka příslušníkům STB, kteří mě odvezli na stanici a provedli výslech. Měl jsem hodně nahnáno, už kvůli mé situaci, nicméně nakonec vše dobře dopadlo a byl jsem propuštěn. Skončil jsem jenom se zápisem.
A víte z čeho jsem byl potenciálně obviněn? Byl jsem podezřelý z hanobení socialistických hodnot, protože jsem prý chtěl zneuctít rudoarmějce, který zde stál poblíž sošně na podstavci. A skrytý příslušník byl v parku proto, že bylo 17.11. což bylo významné datum, které jistě znáte.
Myslím, že jsem se tehdy zachránil hlavně tím, že bylo zřetelné, že jsem neměl ponětí, co je za důležitý den.