Vánoce před rokem 1900, 1932, 1942.

Kateřina Sodomková 15:13 0 komentářů

V Á N O C E  Růženy Stejskalové – Slánské * 5. 9. 1891 v Unhošti

Jako děti jsme se těšívaly na  vánoce, tenkrát jsme měli vždy stromeček smrček, laciné pěnové cukroví, ozdoby jsme  dělaly ve škole z hedvábného papíru třepení a deštníčky. Bratr udělal řetěž a byly také svíčky.

Cukroví  vánoční pekli jen  v zámožných rodinách. Rybu jsme nikdy neměli, tatínek chtěl jen kubu. Byli jsme vždy čistě ustrojeni a do pokoje byl přinesen větší stůl, čistý ubrus, my jsme se těšili na závin, ten byl jen o vánocích a čaj byl též vzácností. Tatínek  měl z punčem, obyčejně darovaný od kupce u kterého jsme nakupovali.

Pod stromečkem žádné dárky neb maminka nám koupila obuv a šaty kdy jsme potřebovali.

Před večeří jsme se všichni pomodlili a byli jsme spokojeni. Popřáli jsme rodičům  a navzájem  příjemné  svátky , jenže maminka někdy chyběla , byla za svým povoláním jako  porodní bába.

Sestra  Anda šla vždy k tetě  kde byl dědeček a babička. Dědeček vždy před večeří oloupal 12 plátků cibule do  každého  plátku  stejné množství soli. Po večeři prohlížel plátky, někde zůstala sůl suchá a dědeček určil, že ten měsíc bude suchý a kde zvlhla, že bude ten měsíc mokrý. Vždy prý se to osvědčilo. Když jsem si přála panenku, jezdíval  muž  z  vozíkem,  sbíral staré hadry a dával za to panenku , kus placatého dřeva na něm byla namalovaná panenka. Sestra říkala, co je lepší mám na záplaty  a ostatní mám na mytí. Maminka  zabalila váleček a měla jsem panenku. Tak chudé vánoce bývaly před rokem 1900.

                                                                             Přepsala 2015 N. Stejskalová