V SOUČASNÝCH PODMÍNKÁCH KOMU NEJVÍC ZASALUTOVAT

Ota Ulč 15:13 0 komentářů

Člen Českého PEN klubu Otto Ulč, poslal 11 příspěvků Národní kronice. Přinášíme vám je na pokračování.

Ota Ulč
V  SOUČASNÝCH  PODMÍNKÁCH  KOMU  NEJVÍC  ZASALUTOVAT
Dostávám opakované otázky, proč popouzím  mohamedány tolik citlivé  či aspoň svou háklivost předstírající.  Odpovídám, že  OSN sice přijala deklaraci, zatracující  jakékoliv  nevlídné vyjádření o islámu jako zločin  rouhání (blasphemy),  což   naštěstí  aspoň prozatím mnohé státy ignorují.
Jakožto  nevěřící psi, v očích pravověrných  nemáme naději na slitování,    odsouzeni jsme k zániku   stejně jako následovníci Alláha, kteří se dopustili  neprominutelného zapochybování   o správnosti jakéhokoliv článku takové víry.
(Varianty potrestání:  nůž, oprátka, zásah kulí nebo kamenem, mnohými kameny - procedura  časově náročnější. Přednostní je řešení  dekapitací, neposlušnou hlavu uříznout, úkon budiž nejlépe svěřen  vhodně školenému duchovnímu,  velebnému pánovi.)
Prozatím - tak tomu v případě Ameriky - početnější budou disonance spíš praktického než teologického zaměření: víc než víra, bude to  záležitost pokožky, její pigmentace.  Taková je situace za  nynějšího, údajně prvního post-racial prezidenta s důsledně selektivním  mravním rozhořčením (Trayvon Martin ano,  přemoho jiných smrtí nikoliv). I když Nejvyšší soud bude s velikým váháním  umenšovat protiústavní privilegia některých menšin (černoši, Hispanics,  původní indiánské obyvatelstvo  s nynějším politicky korektním přejmenováním na Native Americans  , nikoliv však  pilní, pracovití Asiaté. Ti jsou bez  nároku na jakékoliv zvýhodnění - ba naopak, jak například potvrzují  diskriminační praktiky při přijímání autenticky kvalifikovaných zájemců ke  studiu na kalifornských uníverzitách), ale  učilitě ať už kdekoliv nacházejí cesty, jak zavedené praktiky preferenčního hodnocení  některých ke škodě jiných, při životě nadále udržovat.
Kdo že tedy jsou ti rasisté, ať  jen podvědomí, instinktivní, nebo  naopak záměrně "remediální"?  V kterém táboře  v dnešních době  je nejvíc rasistů?
Nejvíc  jich  ovšem  je  v černošských řadách, jak pravidelně potvrzují  volební výsledky. Jestliže víc než devadesátiprocentní většina černochů automaticky dá svůj hlas  zřetelně nekvalitnímu kandidátu jen s ohledem na stejné zabarvení pokožky, kdežto  v bělošských obvodech zvítězí kandidát jiné rasy, netřeba příliš důvtipu domyslet se pravé příčiny.
Potřebná je ale kuráž se ozvat.  S takovou integritou  například vyniká ekonom Thomas Sowell, pracovník Hooverova Institutu na stanfordské univerzitě v Kalifornii, vědec s dostatečným množstvím integrity a reputace, nijak snadno zastrašitelný. Tak znovu   prokázal svým esejem "Who Is Rasist?", Townhall.com, 10.července 2013. 
Bývalý  prezidentský kandidát , neúspěšný konzervativec Pat Buchanan se projevil s ještě čerstvějším (26.července 2013) esejem  "Black America's Real Problem Isn't White Racism" (Townhall.com), že bělošský rasismu  vskutku není  tím hlavním černošským problémem, vzdor úsilí Erica Holdera, Obamova Attorney General  (ministerská funkce podobná kombinaci generálního prokurátora a ministra spravedlnosti), Al  Sharptona, "profesionálního černocha", neudolatelného podvodníka, či vrcholného funkcionáře kdysi  solidní organizace NAACP, on s pozoruhodným jménem Ben Jealous.  V New York City,  kde  černoši  tvoří téměř čtvrtinu (24%) obyvatelstva,  spolu s Hispánci  mají téměř stoprocentní monopol (98%) ve spáchání  zločinů se zbraní . Stejně vysoké je procento  přepadů a vražd.
Ray Kelly, s jménem irského původu, jak jméno káže, s nejvyšší policejní hodností  (New York Police Commissioner) zredukoval  stavy svého mužstva (v něm ovšem i ženy) z 41.000 na 35.000,  nichž většinu  tvoří příslušníci menšin.  Kriminalita v této metropoli je podstatně nižší než například v Chicagu.  A zločin ať už kdekoliv postihuje zejména černošskou komunitu.
Fernando Mateo,  předseda  unie taxikářů v New Yorku, naléhá na své členy taxikáře, aby de facto porušovali závazné předpisy , zakazující  ono tzv.racial profiling. Jeho slova: "Vždyť je to svatá pravda, že 99 procent těch, kteří  přepadají, okrádají a vraždí  naše taxikáře , jsou  černoši a Hispánci. "
Attorney General Holder si stěžoval, že ho ve Washingtonu zastavil  "rasistický"
policista. Tak se stalo v oblasti Georgetown, elitní oáze hlavního města, kde Obama  ve volbách zvítězil  s  86 procenty bělošských a 97 procenty černošských hlasů.
K dispozici jsou údaje FBI z roku 2007: černoši spáchali 433.934 zločinů proti bělochům,  osmkrát víc, než značně početnější běloši tak učinili vůči černochům.  V případě znásilnění , černoši znásilnili 14.000 bělošek.  V údajích FBI nebyl zjištěn ani jeden případ  s opačným rasovým obsazením. Závěr: " Podle oněch 2007 údajů, čtyřicetkrát větší byla pravděpodobnost, že černoch zaútočí na  bělocha, než by tomu bylo naopak".
-     .¨-      -
On je to přece jenom podstatný rozdíl  v intenzitě nenávisti jakož i nebezpečí, jemuž je dotyčná osoba vystavena. Rozhodně je míň averze než k nepříteli, u něhož se nepřátelství musí  předpokládast , než je tomu v případě  zrádce ve vlastních řadách. Z hlediska  oněch "profesionálních černochů", Buchanan   rozhodně nikdy nebyl jedním z nich,  ale mohl  by jim být Sowell, jenže on jím nebyl.
Jedna z osobností, které si velice vážím,  je Allen B. West, ročník 1961, čili stejně jako Obamův. Na rozdíl od míšence Obamy, syna bělošky,  je to stoprocentní černoch,  původně povoláním voják  s hodností plukovníka,  velmi populární velitel své jednotky v Iráku. Vyznamenával se svou iniciativou na bojišti, jeho řešení vedlo  k záchraně  několika jeho lidí, ,kteří ve vřavě bitky padli do zajetí. Westovi se podařilo  zmocnit se jednoho z nepřátel, z něhož se marně snažil vymámit informace o osudu zajatců..  Dotyčný odmital vypovídat, West vzal pistoli a vystřelil směrem k jeho rozkroku, s informací, že příště se už strefí.  Nebylo třeba,  potenciální eunuch se dovtípil, rozpovídal a zajaté Američany se podařilo najít a vysvobodit.
Za  záchranu životů svým neobvyklým ,  úspěšným a absolutně nekrvavým počínáním plukovník   neobdržel medajli, ale s odkazem na vojenské předpisy byl donucen z armády odejít.  Jako civilista se dal na politiku, docílil zvolení do Kongresu ve Washingtonu, kde  reprezentoval  voliče z oblasti na jižní Floridě.
Získal jsem video záznam s jeho vystoupením na konferenci Hudson Institutu.
Tam s uvedením přesných údajů přednesl  nepříjemné samozřejmosti. Doporučil podívat se na webové stránky  džihádistů a jejich tvrzení o nutnosti nesmiřitelné války proti nepříteli, jímž je každý  infidel. Islámský terorismus přece není  zrada, úchylka,  popření onoho údajného "náboženství míru".  Islámisté  činí jen to, co jim Korán nařizuje.  Víc než stokrát je v něm opakovaná  výzva, příkaz  k násilí  vůči křesťanům, židům, všem nevěřícím psům.
Takový zákonodárce  se pozvání k dýchánku od současného dočasného nájemníka  Bílého domu věru nedočkal.   Svými názory, s integritou se srozumitelně vyjádřit k řešení zapeklitostí,  perfektní tvor na správném místě - natolik perfektní, že přiměl mocnou, výtečně financovanou  mašinerii Demokratické strany k důkladné a nákladné kampani zabránit jeho znovuzvolení.  Snadno postřehnutelná  nenávist vůči takovému renegátovi, jehož se  velkým úsilím skutečně podařilo zlikvidovat.
Mezi ženskými publicistkami , svou razancí vyniká Michelle Malkin, dcera filipínského lékaře,  narozená ve Filadelfii.. Značnou dávkou  nebojácnosti se pravidelně prokazují autorky hispánského původu jako energická aktivistka Linda Chavez či perfektní bělošky jako Mona Charen  či Ann Coulter.  Tato značně nebojácná pilná autorka ve své prozatím nejposlednější (2012) knize"Mugged: Racial Demagoguery  From the Seventies to Obama". se zabývá  závažným tématem,  jehož se oficiální establishment media  netroufnou dotknout.
V prosinci před vánoci 1984, v onom Orwellově roku a za prezidentování Ronalda Reagana, v New Yorku došlo k incidentu ,s mediálním dopadem dost daleko v zámoří: čtyři mladiství  černoši si v metru jako vhodný cíl k oloupení vyhlédli mladíka jménem  Bernie Goetz. Ten ale místo kapitulace reagoval pěti výstřely  z ilegálně vlastněné  pistole a vážně zranil všechny čtyři.  Media včetně politicky tolik korektních New York Times okamžitě měly k dispozici potřebnou odpověď: rasistické ledví vyhlédnuté oběti. Toť přece jediná , politicky korektně správná logika, proč střílet. Nikoliv tedy snaha nebýt oloupen.  NYT  poslaly reportéra za matkou  jednoho ze zasažených tam do sousedství, kde převládalo mínění, že si ti mladí lumpové Goetzovu  říznou reakci nejspíš zasloužili.  Neméně politicky korektní The Washington Post  na místo  rovněž poslali svého člověka. Osmnáctiletá  Yvette  Green se netajila  s přiznáním své preference se do takových cílů rovněž strefit.  Zatímco bělošský , tolik liberální establišment  , spolu s Al Sharptonem posléze vykřikoval své protesty o rasismu, Andrea Reid, pasažérka  v témže metru během střelby, neváhala svědčit , že  these punks  were bothering the white man, they got what they deserved - že tihle lumpové dostali to, co si zasloužili.  U soudu, porotce Robert Leach, černoch autobusák z Harlemu, jeden  z vehementních obhájců Goetze, se velmi zasloužil o závěrečný  osvobozující rozsudek.
I Hollywood si pospíšil s natočením opusu s názvem "Murder Without Motive: The Edmund Perry Story." Na rozdíl od filmařů, údajně po příčinách zločinu  pátrajících, soudní porota neměla potíže  se zjištěním motivu. Však policista byl přepaden a oloupen a při té příležtitosti lupič Edmund přišel o život. Souzen tedy byl jen jeho na zločinu se podílející bratr Jonah . A v této vášnivé atmosféře v soudní síni, černošský svědek měl tu odvahu  vyjádřit své sympatie se střelcem Goetzem.
O takových se oficiální media nezmíní, tolik nepohodlní svědkové neexistují,  nesmí existovat. Ve floridském  případě  , zabývajícím se  smrtí černocha Trayvona Martina, černoška Elouise Dilligard, poslední svědkyně žalované strany a Zimmermanova  sousedka,  měla tolik odvahy, svědčit v jeho prospěch  v soudní síni a za okolností potenciálně natolik explozivních,  s vědomím  že za  vyřčenou pravdu třeba zaplatí životem.  Takovým musím salutovat, děkovat, obdivovat.  Slovy Ann Coulter ("Unsung Black People", Townhall,com., 25.červenec 2013 ).: "Běloši nemusí být tolik stateční. Určitě nebudou vystaveni nátlaku, aby fandili ve prospěch své rasy. Ve skutečnosti, časté jsou případy , kdy budou vystaveni nátlaku jednat proti zájmům své rasy."
Kolik Čechů  by  si za takových okolností trouflo poctivě vypovídat?
Končím s dotazem o stavu nynějších  romských předáků, kdo a kde že jsou, zda víc připomínají Martina Luthera Kinga nebo Al Sharptona.
KONEC


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.