U nás strojil stromek Ježíšek

František Schmíd 11:02 0 komentářů

Jaké jsme měli Vánoce

V našem dětství byl štědrý večer zásluhou matky vždy obestřen tajemstvím. Dárky jsme dostávaly od Ježíška a ten za pomoci mamky strojil i stromeček. Před tím jsme vyzvídali co asi dostaneme, protože jsme věřili, že Ježíšek předem donese dárky k nám a máti je schová. Dostávalo se nám ale nejasné odpovědi, že dostaneme "káblikyblikyblikyblik"což mohla být knížka a "hmpaťao" a to by byla hračka. Samozřejmě jsme se snažili dárek objevit, což se někdy podařilo ale stejně jsme projevovali překvapení.

O štědrém dnu jsme se postili a k obědu byl kuba s houbami a když půst dodržíme,uvidíme večer zlaté prasátko. K večeři mamka připravovala bramborový salát. Pak se zamkla do pokoje a na prosklené dvéře dala deku. Bydleli jsme pouze ve dvou místnostech a tak jsme v kuchyni napjatě sledovali, co se děje vedle. Volali jsme, jestli už je tam Ježíšek a už to začalo, ale nic jsme se nedověděli. Konečně se pootevřely dvéře a mamka nám sdělia, že už se strojí stromek a Ježíškovi upadlo cukroví a fontán a múžeme ochutnat.

Stmívalo se,máti konečně vyšla, hlásila, že už je hotovo a pokoj zamkla. Začala péci řízky. Přišel tatínek,který byl do odpoledne v krámě, převlékl se a v kuchyni se podávala večeře bramborový salát a řízek. Hrozbu toho, že já jako benjamínek spolknu rybí kost máti vyřešila tak, že mě a otci, který rybu nejedl upekla řízky vepřové a mě do něj zapíchla největší rybí kost.Já jí vítězně vyndal, ale maso probíral poctivě jako ostatní. S jídlem jsme chvátali a pozapomněli na zlaté prasátko, kvůli kterému jsme se postili. Matka umyla nádobí, starší sestry ho utřely a tatínek vyšel ven. V tom se ozval zvonek a od nejmladšího, což jsem byl já jsme konečně mohli vejít do pokoje.

Tam stál ozdobený stromek se zapálenými svíčkami a prskavkmi a pod ním zabalené dárky.Následovalo sborové Jéé a než došlo na dárky, zpívaly se koledy. Teprve potom došlo na rozbalování dárků opět od nejmladšího. A bylo tam to slíbené kábliky i to hmpaťao. Knížky byly vděčný dar, hodně jsme četli a i s hračkami jsme byli spokojeni i když se s dnešními nedají srovnat. Při prohlížení a hraní jsme si pochutnávali na vánočním cukroví. Když jsme byli větší, šli jsme na půlnoční, ta trvala do jedné, ale moc jsme toho nenaspali, protože od rána jsme si užívali dárků.

Prostě Vánoce byly báječné a takové jsme připravovali dětem a já je ještě vylepšil o to zlaté prasátko, kterého jsme se nedočkali. Stačila krabice od bot, do které jsem vystřihl prasátko a baterka a po stropé se proháněl zlatý pašík. Když ho uviděla dcerka, snad ani nedýchala, za to syn hned odhalil, jak se prasátko dělá. Do dnes vnoučata prasátko vyžadují i když je tajemství odhaleno.

V současné době už jsme na Štědrý den sami, ale tradici dodržujeme.Děti s vnoučaty přijedou na druhý den a s nimi si Štědrý večer zopakujeme. Bylo by hezké, kdyby i vnoučata až buou mít rodiny připravila svým dětem takové  svátky jako byly ty naše.