Svátek matek

Naděžda Stejskalová

Svátek matek našeho mládí.

SVÁTEK MATEK
 
        Jestli něco za našeho života  téměř zaniklo a je toho velká škoda,   je  Svátek matek našeho mládí. Týdny před druhou májovou nedělí měli školáci plno práce. Malovala  se  blahopřání... Děti se učily básničky, připravovaly drobné dárky, těšily se na maminčino překvapení. Dodnes, když vidím kresby paní Fišerové – Kvěchové, vzpomenu na její srdíčka pro maminku Byli to spontánní, nevynucené, radostné. Těsně před onou nedělí byla obléhána zahradnictví. I ti nejchudší sehnali kytičku, kdyby to měly pampelišky být. Byly přijaty jako nákladné orchideje.
Kde se jeden z nejkrásnějších svátku vzal? Byl to jeden ze tří , kterými nás obdařila Amerika. Vedle Prvního máje, je to ještě svátek svatého Valentina.  Zatímco první máj byl významným počinem ve snaze přiznat dělnictvu úlohu ve společnosti, Valentin je dovezen trochu nevčas ze země, která je v době našeho sněhu a ledu plná prvních květů a je vlastně tím, čím byl u nás první máj, lásky čas, než se z něj stal bojovný svátek pracujících.
Nebyl to první den, kdy se uctívala dárkyně života – matka..Skoro by se chtělo říci, že je to kult starý, jako lidstvo samo – dokonce je to jeden z projevů lidství. Věstonická Venuše není sexysymbol, je to matka.
Již v 16. století měla Anglie svůj Mathering  Sunday (Mathering Sandy). - mateřskou neděli. Slavila se po Velikonocích. Do světa nepronikla. Teprve v roce  1872 v USA   navrhla Den matek v roce Julia Ward Howeová. Nápad se neujal.   Až na sklonku 19. století Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, matka 11 dětí, se začala angažovat za práva matek. Když zemřela, pokračovala v jejím započatém úsilí její dcera.
 Roku1907 Anna Jarvisová ) zahájila kampaň za ustavení Dne matek jako národního svátku. Dočkala se v roce 1911. V roce 1914 byl Den matek prohlášen oficiálně za národní svátek - den veřejného vyjádření lásky a úcty matkám. Druhou květnovou neděli matky nepracovaly, nevařily, neuklízely. Všechno obstarávaly děti, které navíc maminky ochotně obsluhovaly. Dospělí posílali matkám pozdravy a blahopřání. Občané USA se zdobili květinou - bílou ten, kdo maminku už neměl, a červenou ti ostatní.
Den matek do Československa přišel kolem roku 1918, zřejmě s vlnou vděku  za zásluhy USA na vzniku samostatného státu. "Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech, proto půjdeme slavit pod heslem Hold matkám," tak začínala výzva v Českém slově z roku 1924. Noviny zvaly na oslavu do Stromovky, kde se konal jeden z prvních Dnů matek u nás.
Svátek matek měl   velkého příznivce v prvním prezidentovi   republiky. T. G Masaryk si matky velmi vážil a oceňoval ji. "Matka na mne měla větší vliv než otec. Matka byla chytrá a moudrá. Matka byla zbožná. Ráda chodila do kostela, ale neměla k tomu kdy, protože musela dřít na rodinu." 
 Prakticky se o zpopularizování Dne matek v  Československu   zasloužila jeho dcera Alice Masaryková. Její americké kořeny po matce měly na ní i sporný vliv. Její puritanizmus, s kterým svého otce hlídala,  udělal z T.G.Masaryka, plnokrevného muže ze Slovácka se všemi lidskými přednostmi i vadami (o čemž se pamětníci s překvapením dovídají až dnes) vysušenou mumii - tatíčka Masaryka.
 Zmiňme se, že Alice Masaryková měla jistý vztah i k Unhošti. Unhošťský lékař - vizionář MUDr Daníček vypracoval revoluční program zdravotní péče, který Alici Masarykovou natolik uchvátil, že plánovala s Daníčkem akci, kterou nazvala Unhošťsko -Lánskou podle míst, kde se měly Daníčkovy ideje ověřovat. Vše ztroskotalo – jak jinak – na penězích i na politické nevůli. O Alici Masarykové sem tam slyšíme, Dr Daníček nemá v Unhošti ani ulici.
 Den matek nikdy nebyl u nás oficielně státním svátkem. Byl něčím více – projevem vděčnosti a lásky.
Úplně jiné kořeny má Mezinárodní den žen. Je to svátek politický. Vznikl přibližně ve stejné době jako Den matek, jedním z motivů bylo úsilí žen o volební právo a jeho iniciátory byly socialistické ženy.  Vcelku šlo o práva žen, o zabránění válce atd. Jistě to jsou úctyhodné pohnutky a také se u nás dnes dělí o popularitu, ostatně nijak hromadnou,  s Dnem matek. Obávám se ale, že důvodem k oslavě MDŽ je spíše stesk mužú po příležitosti se  zadarmo napít a najíst  a ulevit si v práci. nadto minulí mocipáni přivítali možnost vymazat z paměti lidí 7. březen, den narozenin T.G.Masaryka, který se slavil den před MDŽ .
 Dodejme pro úplnost. Nejen matky měly svůj svátek. V různých zemích světa byl a dosud je slaven i Den otců. Zatímco svátek matek vznikl z čistého citu a úcty, Den otců je převážně vzpomínkou na muže, kteří položili své životy v té události, která je skvrnou na lidství – ve válkách. Není divu, že je slaven převážně v zemích, které se obyčejně v konfliktech nejvíce angažují. Nejmladší je asi v USA z roku 1966 a je slaven třetí neděli v červnu, v Německu je slaven při svátku Nanebevstoupeni Krista čtyřicátý den po Vzkříšení. V Anglii je  to 11. listopadu na paměť ukončení první světové války (v 11 hodin, 11 dne 11 měsíce 1918). Říkají mu Rememberance Day, ale obecně je znám jako Poppy Day – den polního máku. V ten den se zdobí angličtí školáci květem planého máku. Prý podle básně o bitevních polích ve Flandrech, které nebyly obdělávány za války a byly plné rudých květů. Myslím, že by nebyla žádná škoda, kdyby tento svátek zanikl, kdyby nebylo koho oplakávat.
                                                              Zpracoval v roce 2009  ing. Jiří Pergl