SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..

Marie Ženatova

Jak rádi se vracíme do kraje, v němž jsme prožili své dětství a mládí anebo tam už zestárli. Všichni starší jsou zde pro nás "tetičkami a strýčky" a svým krásným horáckým nářečím nás vítají a srdečně zvou: "Tož vitáme Vás ho nás doma, pojďte chvilko pobet k nám všeci - mladi aji ti starši.." A o to víc tato milá místa musíme milovat. Jak nádherně nám v této krajině zní v mysli slova: "Moravěnko, drahá máti, Ty jsi krásná Boží zem. Jak Tě nemá milovati, komu Ty jsi domovem.."

Pokouším se znovu přeposlat textovou přílohu SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY a snad se mi podaří ji správně otevřít - psala jsem ji skutečně delší dobu, mám ji umístěnou na flešce..