Sonet pro Honzíka

Jan Zelenka

báseň

Sonet pro Honzíka

Po Ponte Rialto jdou nekonečné davy
Tvá ruka se schodů teď kyne mi a zdraví
Vítr od moře Ti zajel do vlasů
Dychtivým pohledem se díváš na krásu
Věžičky paláců polední slunce taví
V kafeterii v podloubí se zřejmě něco slaví
Slunce se po moři rozběhlo do dáli
Davem se prodírám a cítím kanály
Po břehu kanálu jdeš davem znavený
Na schodech usedáš na staré kameny
K slunci jsi hlavu zdvih a tiše nasloucháš
Jak v dáli mizí zvon a jak se zase vrací
Na Ponte Rialto se bezhlavý dav ztrácí
Ještě jsi s námi ještě se usmíváš