ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

SOKOLOVÉ

Naděžda Stejskalová 17:10 0 komentářů

Prožila jsem na vlastní srdce a na vlastní kůži dva legendární slety – X. XI.. oba jsou nezapomenutelné nejen pro ty, kdo na nich cvičili, ale i pro ty co jen přihlíželi anebo naslouchali vzdáleni Praze

S O K O L O V É                                                                                                           Irena Bláhová
 
     Prožila jsem na vlastní srdce a na vlastní kůži dva legendární slety – X.  XI.. oba jsou nezapomenutelné nejen pro ty, kdo na nich cvičili, ale i pro ty co jen přihlíželi anebo  naslouchali vzdáleni Praze.
Dnes kdy začínají župní slety, abych ráda připomněla  X.  slet na něm němž 30 000 mužů ve své skladbě  přísahalo věrnost republice.  Svou přísahu v následujících létech splnili v míře vrchovaté.. A nejen muži , také ženy a dorostenci. Ale kdo dnes o těchto obětech ví ?

    Podle poválečných údajů bylo zatčeno 11 611 sokolů. Z toho jich 3 388 nacisté popravili nebo umučili ve věznicích či koncentračních táborech. (Bylo mezi nimi I 1200 žen a 41 dorostenců z nichž  někteří byli ještě v žactvu.) Zbývající byli vězněni. 8223. Další oběti přinesli pak sokolové v květnu 1945.palích  bylo  654 a raněných 164.

     Tryzna za mrtvé sokoly se konala koncem srpna  1945. President dr. Eduard   Beneš vyjádřil tehdy sokolským obětem  „pokorný dík a hrdý obdiv“, že svými životy přispěli k vítězství, jež charakterizoval jako  „Vítězství národní a demokratické myšlenky …. která byla  sokolstvu vlastní,“

 Tehdy dr. Beneš ještě  netušil, že právě pro tyto kvality bude zanedlouho Sokol opět likvidován. Tentokrát však již ne Němci, ale našimi komunisty.

 O sokolském odboji pak řekl, že mu patří Jedno z nejčestnějších míst mezi těmi, kdo dali od prvního dne „ své síly a životy národu“

   Bylo tomu tak , Sokolské ideje  patřily k těm, o niž  je možno říci,  že podrželi národ ve chvílích nejtěžších.