ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Seznam soukromých tisků Josefa Brouska.

Naděžda Stejskalová 17:01 0 komentářů

Titulní listy k soukromým tiskům

Mistr Brousek.
Josef Brousek se narodil 27. prosince 1882 ve Velkém Přítočně, jeho otec byl krejčí, matka pocházela ze šlechtického rodu Kfelířů ze Zašova. Školy a učení  na knihaře absolvoval v Unhošti
Nebyl spokojen s úrovní učení. Vydal se na zkušenou a zjistil, že vlastně nic neumí. Pídil se po informacích z oboru, zkoušel nové postupy, zlepšoval tradiční metody. V roce 1909 si otevřel v Unhošti dílnu. Jeho znalosti, píle a neselhavající vkus přinesly brzy ovoce. Přispíval do odborných časopisů, dělil se o své zkušenosti jako učitel odborných kurzů. Zdůrazňoval potřebu stálého vzdělávání a kultury zvláště výtvarného umění. Byl  vynikajícím  znalcem a sběratelem.
 Už  roce 1922 vytisl na zlaticím lisu po jedné stránce malou knížečku. Od Bedřicha Pešky: EPITAFY. Na konci knížky píše. Asi před deseti lety, při čtení spisu „Krásná kniha“ od K. Dyrynka, napadlo mě,  vytisknout  pro radost  svoji a svých přátel menší knížku. Od záměru jsem však opustil, neboť  zásoba písma knihařova byla skrovná. Ale k myšlence jsem se často vracel. Věděl jsem, že mi není možno vysaditi arch – měl  jsem obavy  zda  vysadím stránku. Zkusil jsem později vysaditi z písma „Bernhard“, kterého jsem užíval k ručnímu zlacení, jednu stránku. Šlo to špatně, bez sázítka, výplňků málo, takže často jsem si vypomáhal výplňky nařezanými z lepenky. Poznal jsem že z mravenčí píli a trpělivostí bych  cíle  vytčeného dosáhl. Místo chybějící litery č vysadím c a háček  přitisknu zvlášť ručně. Rozřešil  jsem  úpravu knížky, proložky mezi řádky nařezal z lesklé lepenky a začal s tiskem. Zvolil jsem EPITAFY. Na stránku je třeba  málo písma. A po večerech jsem potom láskypně na knížce pracoval. Při každé stránce chyběly jiné litery, tak že jsem na  příklad  místo scházejícího h tiskl n  a pak na přední nožičku přitiskl ručně literu l. Ani jedna stránka není bez oprav. Pokračoval jsem trpělivě, práce v tichu večerním mne těšila, až jsem měl všech 56 epitafů vytištěno. Pak jsem  otiskl předmluvu z  vydání dřívějšího  jehož bylo vytištěno pouze 15 exenplářů. Knížku na které jsem začal v říjnu 1919, jsem dokončil v dubnu 1922, neboť každé práci dá láska uzráti,  je- li větší než čas.
                                                                                                                                        N. Stejskalová-Malá
 
        Obrázek  -    stránka připravená pro tisk na ručním lisu.
                                                                                                               
        
 

 
 
 
 
SEZNAM SOUKROMÝCH TISKŮ, TIŠTĚNÝCH PO JEDNÉ STRÁNCE
 
NA RUČNÍM KNIHAŘSKÉM LISU.
 
1.     Bedřich. Peška. EPITAFY s  předmluvou Jana Herbena.
      Lept na titulu od Stanislava.  Kulhánka. 1922
 
2.      Fratišek Springer: DNY V PŘILBICI.
      Lept od akademického malíře  Františka   Horkého. 53 výtisků.  1928
.
Další tisky jsme tiskly už v době mého učení.
 
3.      Jan Ladislav Černý. KAPLIČKA VE ŽLÁBKU.
      Otištěno z časopisu pro  mládež „Zlatá mládí“ z roku 1887.
      Kresba Františka Langra 53 výtisků. L.Černý ,
      působil na měšťanské škole v Unhošti 1878-1888.
 
4.      Josef Brousek. MRAMOROVÁNÍ NA VODĚ A ŠKROBOVÉ PAPÍRY HVĚZDCOVÉ.
     53 výtisků na ručním losíńském papírě s jedenácti  přílohami a frotispicem vlastní výroby. Knihu napsal, vytisl a co mohl stačil svázal J. Brousek.
 
5.     1943  Václav Beneš Třebízký: MODLIDBA ZA VLAST.
      53 výtisků na ručním  losinském papíru. Čtyři listy, z modlitební
      kníhy  „POMNĚNKY“, 53 neprodejných výtisků.
 
 
  6.  1944  Jan Pravoslav  Koubek: ROKOKO v původním znění ze sebraných spisů
       na   holanském papíře. Kresba akademického malíře Karla Brouska.
 
   7     Ladislav Beneš Třebízský: KRÁLOVKA portrét J. Mukařovský
             z roku 1881 (28 stran 53 vítisků. Na desce klíče od Františka Langra.
 
8.     1944 Josef Brousek: MRAMOROVÁNÍ NA VODĚ 2. vydání malý formát. Slovesně upravil F. Springler. S třemi iniciálkami Stan. Kulhánka a ukázkami vlastní práce 80 neprodejných výtisků 53 na losinském a 27 na similijapanu.
 
9.     1946 František Jaroslav  Vacek –Kamenický:  ELEGIE HROBU MÉ MATKY.
      Lept a výzdoba Stanislav Kulhánek 53 neprodejných výtisků. (20 str. )
 
10.                 1946 Dr. Eduard  Beneš: VELIKONOČNÍ POSELSTVÍ. Jen 12 výtisků po jedné stránce na ručním losinském papíru.Lept na  titulu iniciála  a návrh vazby od Stanislava Kulhánka.
 
11.                  1947 Karel Jaromír Erben:  K Y T I C E, frontispic s iniciálkami, lept,
 portrét K. Erbena od Stanislava Kulhánka. 53 výtisků.
 
10 výtisků  „ MODLIDBY ZA VLAST“
Jsem tiskla na učňovskou výstavu v Praze.  Jako  ukázka  ve volném čase kterou jsem sama, vysázela a vytiskla na ručním knihařském lisu po jedné stránce.
Velmi mne potěšilo věnování  v třetím soukromém vydání „ Kaplička ve Žlábku“
kde jsem mu už statečně pomáhala.
Milé spolupracovnici v těžkých dobách sl. Naděždě Malé ,
na památku!    10. IX,1943    Jos. Brousek
Další věnování  u „Mramovování na vodě“ 12.6.1944.
Nevím proč jsem si nenechala podepsat další. V mládí člověk va to nemyslí.
 
 
Po roce 1957  jsem otevřela živnost pod komunálními službami. Posledy  oznámení jsem  tiskla mé  praneteři Báře, lis se nalézá v unhošském muzeu i s oznámením.
                                                                 Naděžda Stejskalová – Malá