ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Rybníky dílo lidských rukou

Naďa Malá 11:57 1 komentář

Rybníky jako dílo lidských rukou a mozku proti přirozených vodních nádržích jsou tu historicky vzato, od včera. Že nikoli? Počítáme-li dobu vzniku útvarům, kde se drží voda, jako jsou vnitrozemská moře, jezera, vysokohorská mořská oka, nestačí vám na určení jejich stáří cifry, které je člověk svojí zkušeností může pochopit. První historicky doložený rybník v Čechách založil opat Winrich z kláštera Cisterciáků ve Valdsasích ve Zruči nad Sázavou v druhé polovině dvanáctého století.

Cisterciáci byli nositelé pokroku v mnohých oborech tehdejšího života. Mlýny, orba, hnojení na zeleno a mnoho dalšího je jejich dílem. Patří mezi to i stavba rybníků. Zjišťujeme, že u nás měli cisterští mnichové své základny. Patřili jim Břve, zprvu Valdsaským, pak jejich dceřinému klášteru v Plasích u Plzně.

Možná, že to tvůrci nezamýšleli, ale dar to byl nad dary: břevské rybníky  dodnes chválí své stavitele, ač o nich už téměř nikdo neví  Byla-li zásluha Cisterciáků i množství rybníků v našem kraji není jisté. Je však fakt, že zaniklých rybníků je tu nepočítaně. Není to jen zasluha toho, že Unhošť leží na rozhraní tří povodí a v její nadmořské  výšce, že se tu voda vylévá z břehů jen vzácně, je to i utváření terénu s údolími a  svahy, které vodu neudrží. Jsou to také ony rybníky, jejichž zásluhou pojmula krajina prudké nárůsty srážkových vod i jarního tání.

Ve středověku byl rybník a jeho výnos mnohdy větší, než ze vsi, u které ležel. To se změnilo v raném novověku, kdy ryby přestaly být  vyhledávanou, žádoucí  a jednou z mála masitých jídel a rybníky byly vysušovány a nahrazovány poli a loukami.  Zajímavý doklad o „rybníkářské“ minulosti našeho kraje přináší i erb místního zemanského rodu. Jeden je v místním kostele. Je na něm  něco, co je předmětem sporů historiků. Jedni v něm vidí ostruhu, jiní ho mají za člunek, kterým rybáři od starověku pletou a opravují svoje sítě: Primitivní tkalcovský ruční člunek.  Je-li to opravdu člunek, pak je to svědectví, že rybářství a tedy i rybníkářství bylo u nás tradičním povoláním.

Voda byla jedním z nejdůležitějších podmínek života lidských společenství. Předpokládáte-li, že ve vsi, která je na povrchovou vodu chudá, najdete v historii zmínku o potoku, či potůčku u kterého se zakladatelé zastavili nebudete daleko pravdy. Co se stane s takovým potokem, po kterém dnes není ani stopy?

Hydrologové tvrdí, že se jen stáhne pod zem a teče k svému cíli dále. Člověk kolikrát jakoby se styděl za dobrodinství  vody. Nejenže vysušuje jezírka a louže na polích, předepisuje vodě kudy má téci a reguluje potoky a melioruje krajinu. Následky jsou tak dlouhodobé, že lidem uniká pravá příčina. Přijde snad jednou čas, kdy se lidé rozhodnou osvobodit uvězněné potoky ve stokách, které svádějí k nepořádku?

Představte si jenom potok od Topolů k Bulharu. Kolik příležitosti vytvořit na něm koutky s kouzelnou parkovou úpravou, jako kdysi měla vyprahlá pustina vedle automotoklubu. Poskytnout příležitost vodním rostlinám, čolkům, žábám a ostatní havěti příležitost k životu.

To ale  asi budeme přijmout tezi hledačům mimozemských civilizací: Totiž „počkat, až lidé opustí éru dětinského hašteření a připravit se na dobu mužné zralosti“ Myslíte, že se některá generace  potomků dočká? 
                                                                                                      
V Unhošti za mého života (* 1925 ) zmizely ve městě  čtyři  rybníky. Stejskalová.

 Ing. Jiří Pergl