Rozpad republiky

Naděžda Stejskalová

Okupace českých zemí byla posledním Hitlerovým činem před otevřeným vystoupením válkou. Už období Mnichova 15. března 1939 ukázalo, co českou společnost čeká od domácích přívrženců nového pořádku.

Odchod   presidenta Beneše, konec  parlamentní  demogracie, pronásledování demografické inteligence , konec závislého tisku, vystoupení domácích fašistů a nacionalistů, kolem  Národního sjednocení, vznik dvou stran,pracovní tábory pro nezaměstnané. K tomu připočteme i zklamání převážně většiny národa. Nad úlohou Anglie a Francie v Mnichově, jejich nátlak na přijetí v Mnichovské smlouvy.. Naštěstí němci si počínali v Čechách, jak ten příslovečný slon v porcenálu a nenechali nikoho na pochybách, že oni jsou tu pány a Čechy tu trpí jen dočastně.

První projevy odporu na sebe nedaly dlouho čekat. Již v říjnu 1939 to byli studenti pražských vysokých škol, kteří uspořádali demonstraci na oslavu výročí republiky 28. října. Důsledek poprava devííti studentských funkcionářů, zavření vysokých škol, deportace desítek studentů do koncentračních táboru.Domcí odboj vzrůstal tak, že Hitler rozhodl poslat do protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha, jednoho z vedoucích říše. Ten zavedl v protektorátu hrůzovládu. Denně byly vyvěšovány plakáty se jmény popravených vlastenců. Popravený byl i předseda vlády protektorátu generál Alois Eliáš. Teror vyvrcholil, když parašutisté z Anglie smrtelně poranili Heydricha. Odveta byla strašná. Celé rodiny byby popravovány.
  
V průběhu vyšetřování našli Němci falešnou stopu do vsi Lidice, kde se měli skrývat lidičtí občané důstojníci československé armády Josef Hodák a Joserf Stříbrný. Ti oba byli příslušníky RAF a neměli s atentátem nic společného. Přesto Němci postříleli všechy lidické muže, ženy poslali do koncentračních táborů  neváhali zabít lidické děti, které podle jejich zvrácených  rasových  teorii nebyly    vhodné k germanisaci.
  
Přes tento teror neustal proti okupantům. Po napadení SSSR komunisté pracovali v odboji.Bohužel nikdy nedošlo jednoznačně společnému postupu. Výhrady z obou stran se nepodařilo překonat. Představy o poválečném  uspořádaní republiky byly rozdílné, že se o ně rozbíjela jakákoliv snaha o sjednocení odboje. To pak v konečném důsledku vedlo k únoru  1948 a k čtyřicetileté pauze demokratickému vývoji republiky. Mnichovskou dohodu, okupací Československa ustanovení protektorátu a následující teror prováděli orgány a organizace třetí říše, tedy Německa  a  NSDAP, tedy nacionálně socialistická strana dodávala k tomu návod a odhodláné, ničeho se neštítící lidi,, ale nike pod dokumenty, ale nikde pod dokumenty  a  nařízených popravách o hospodářských krádežích o potlačování kultury, o omezování školství Pronásledování všeho, co jen vzdáleně připomínalo vlastenectví v duchu Masarykově nenařizovala NSDAP,ale  říšské soudní a policejní orgány.
 
                                                                                  Ing. Jiří Pergl