ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Rozhlas po drátě

Naďa Malá 13:56 0 komentářů

14. června 1953 byla v Unhošti velká sláva.

ROZHLAS PO DRÁTĚ.
 
14. června 1953 byla v Unhošti velká sláva. Ten den zahájila předsedkyně Barbora Čadková vysílání rozhlasu po drátě. Unhošť byla pokusným králíkem, byla totiž první obci v celé tehdejší Československé republice, kde byla tato vymoženost zavedena. Šuškalo se , že to bylo přičinění tehdejšího ředitele státního rozhlasu Rudolfa Šervicla, unhošťského občana se pak stala cílem návštěv z obcí. kde se  chystali rozhlas po drátě zavést a stáli o zkušenosti. byl to důvod k oslavě?
 
Mělo to svoje  klady. Například odpadla spotřeba proudu a tak při stejném poplatku, byl náklad poněkud menší. Také pořizovací náklad aparátu byl nízký , navic jej  bylo možno splácet po neuvěřitelných malých splátkách. Posluchači v Unhošti jako průkopníci měli instalaci zadarmo. Největší předností byl nerušený čistý poslech. Skutečnou vymožeností  bylo místní studio, které prostřednictvím  rozhlasu po drátě oslovilo občany doma. Na druhé straně těch pár  wattů proudu! Fanouška hifi by kvalita poslechu na primitivní reproduktor s velmi omezeným frekvenčním rozsahem těžko uspokojila. Místní vysílání - to byla prodloužená ruka strany a vlády. I lovec exotických  stanic přišel zkrátka. Namítnete, že stejně posloucháte  jednu stanici? A je to šidlo z pytle venku! O to právě šlo!
 
 Pěkně přivázat ke drátu, toho domácího hlídače Luxemburgu, Beromünsteru, Mnichova se vám zachtělo holenkové! Už tak leze do peněz rušení toho západního jedu! Jak jinak zavřít všechny ty kohoutky, kudy proudí protistátní propaganda a shnilá kultura! Však si to soudruh  Šavilov z Leningradu pochvaloval, když byl  v závěru příprav na zavedení vysílání na návštěvě v Unhošti. Napsal chválu i do unhošťské kroniky.    9.8. 1953.  
 
Přes všechno se ukazalo, že o výsledku  věcí nerozhodují stranické fermany a usnesení. Nakonec se rozhlas po drátě vžil natolik, že lidé netrpělivě čekali na jeho vysílání. Pro každé úterý totiž Václav Šefčík a učitel Jaromír Šmíd připravovali vlastivědné besedy a tak zajímavým způsobem, že Unhošť bývala v době vysílání vylidněna a lidé přilepeni k reproduktoru. Za dest let jich bylo kolem stovky! Předtáčel je  další učitel Karel Prikner. Jmenujeme-li je, uveďme i další - šéfredaktorem byl J. Černý, technici Karel Jupa a Anna Paterová.  Rozhlas po drátě skončil 31. července . Techniček se tu vystřádalo několik, o bezporuchový chod na venkovním vedení se staral  Jaroslav Hudený.
 
Jednou se stalo, že jedna manželka si naříkala, že jí špatně hraje radio, byla to jen dřevěná bedýnka kde byl anplión. Jarda Hubený jí otevřel a co nenašel, manžel si tam schovával peníze a měl už našetřeno 30 000,-Kč.Byl vášivým rybářem.Jméno raději neuvádím.Bydlel v 1.patře u Lípy.
 
Pomineme-li užitečnou úlohu v informovanosti občanů, není čeho litovat. Doba je jiná, tempo narostlo, času při záplavě informací ze všech stran je  málo. Tak snad až v lepších časech při sledování televize z místního studia!                                
  
                                                                                                             nsm