ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Rok 1939

Naděžda Stejskalová 10:48 0 komentářů

Bublina samostatnosti zmrzačeného Československa praskla 15. března 1939. Nemocný Hácha „státní“ president pod drogami, za pohrůžek zničení národa podepsal žádost Čechů o ochranu Říše.

15. březen 1939.
 
Bublina  samostatnosti   zmrzačeného  Československa  praskla 15. března 1939. Nemocný Hácha „státní“ president pod drogami, za pohrůžek zničení národa podepsal žádost Čechů o ochranu  Říše. Součastně s přispěním  Hitlera byl vyhlášen Slovenský „Štát“ Hácha jako  dlouholetý soudce nejvyššího soudu a tuhý  byrokrat, který prožil v monarchii Rakouska – Uherska  větší čas života, než v republice, musel vědět, že tento akt, ke kterému byl donucen, je protiústavní a že nemá ve společnosti, která ctí právo od samého počátku platnosti. Bohužel taková společnost v Evropě nebyla a tak „ protektorát“ strávila bez protestu, ačkoli signatáři mnichovské dohody se zavázali garantovat integritu okraje republiky.
15. března 1939 bylo příšerné počasí, které se  k  aktu, který následoval  po podpisu žádosti o ochranu Adolfu Hitlerovi dobře hodil. Všemi směry se do zbytku státu valily kolony německých vojsk. Někde přišlo k přestřelce. V kasárnách byli jen nováčci – chlapci, kteří se, snad jako první vojáci republiky narodili již za její existence. Odpor byl naprosto nesmyslný, protože byl bez jakéhokoli efektu.

Probuzení toho dne bylo hrozné. V chumelenici sněhu s deštěm jeli před kolonami motocyklisté, následováni nákladními otevřenými auty s pěchotou. Nebylo těžkých zdraní, ani pancéřové vozy. Naprostá jistota kapitulace překvapovala i urážela. Wermacht obsadil v  Hostivici Sokolovnu a  místní kasárna. Ještě ten večer hlásil velitel posádky, že někdo střílel po stráži a že vezme rukojmí, bude-li se to opakovat. Spíše to byly velkém oči v tom pekelném počasí. Druhý den bylo krásně.  ( v  Unhošti byly odstraňovány závěje sněhu, přes které se do Unhoště nedostali).

Na letiště přilétala Luftwafe. Kromě Lufthanzy tu civilní provoz zcela ustal. Vzdor vtipkování o  „plechovém cirkusu“ jsme museli uznat, že letecký a automobilový park nesnesl srovnání s tím, co měla naše armáda.  Zvláště letadla převyšovala i obdobné typy pozdějších spojenců.

Zatím se v ulicích Prahy  i  jinde odehrávaly scény, které i přes slzy v očích byly k smíchu. Němečtí vojáci bloudili  ulicemi a vyhledávali  řeznické a uzenářské krámy, cukrárny, plnili restaurace od prostých hospod  po Savarin,od hospůdek na Malé Straně  až po Pelikána. Dostali od fýrera a nejen oni, královský dar. Zatímco ve směnárnách ještě včera byla marka za sedm korun, oni ji podle nařízení měnili za korun deset!
 
                                                                                                                                                                                       Stejskalová, Pergl