ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Rod Bubeníčků

Naděžda Stejskalová 12:37 0 komentářů

Rod Bubeníčků na zámku v Unhošti

 Rod  Bubeníčků.
V roce 1995 pan Bubeníček přijel do Unhoště  byl v muzeu, ale to jsme nevěděli, že přijel. Po delším čase jsme dostali knihu  rodů  Bubeníčků a ještě psal,  že pošle druhý díl. Ten již nedošel.
Knihu jsme půjčili panu Ing. Papešovi, který dával dohromady brožůru o rodě Bubeníčků. Bohužel nebyla vrácena. Tím zde zbyly jen torza.
První Budeníček v Unhošti se jmenoval Josef Adalbert a se svou manželkou Magdalénou rozenou Dvořákovou, přišli do Unhoště  z Vodolky (Odolená Voda) kde byl Josef Adalbert  pravděpodobně správcem na panství, které  patřilo řádu Tovaryšstva Ježišova (Jezuitům). O jeho manželce se tradovalo , že patří do rodu z něhož vyšel Antoním Dvořák, hudební skladatel, což se však nepodařilo dokázat.
Nejstarší unhošťský Bubeníček koupil statek, kterému se po majiteli, rakouském mobilizovaném důstojníkovi Fellnerovi z  Feldeku říkalo Feldekovský. Patřilo k němu 50 ha úrodné půdy, něco lesa  a dvůr s rozsáhlým hospodářstvím dva rybníky.
V něm se 19. listopadu 1800 narodil Jan Bubeníček. Vedle Jana měli manželé Bubeníčkovi ještě dva syny Karla a Čeńka.
 Nejstarší Jan zdědil hospodářství v Unhošti. Byl osobou velmi váženou. V roce 1824 -26 byl radním, , purkmistrem v  létech  1830 – 31, znovu od 29 května 1832  do 12.5 1948 a opět v létech  1850 – 1859. Jeho manželka Karolína rozená Tupantová zemřela 18. 8. 1860- Měli  šest dětí:
Albertinu, Eduarda, Terezii, Jana, Dominika a Karla.
V kronice města je z míňka o tom, že  5. 8. 1833 navštíval Jana Bubeníčka francouský král Karel X. který žil v exilu v Praze. Jan Bubeníček zemřel  4.12. 1881.
 
Čeněk Bubeníček se narodil v Unhošti 4. prosince 1807, jeho kmotry byli Jan Urban, Jan Schürer, Alžběta Svážková.
Po bohaté historie rodu Bubeníčků  do  dnešního dnů zůstaly dvě stopy.
Čeněk nově postavil radnici v Unhošti (původní stav 2015). Dále vybudoval silnici Jenč, (Jeneč), Unhošť ,  Velká Dobrá.
V překrásném prostředí Šumavy na soutoku říčky Vydry a Křemelné stojí letovisko Čeňkova pila, býval to dřevařský závod a jedna z malých vodních elektrálen, kde je  známé  rekreační středisko, turistické, lyžařské a vodácké v jednom z nejkrásnějších koutů Čech. Nese jméno po svém zakladateli Čeňkovi Bubeníčkovi. Pražané znají hostinec u Bubeníčků v pražské Myslíkové ulici.
Obě tyto stopy nesou zlomek paměti na vzácného člověka, Čeňka (Vincence) Bubeníčka, vlastence kdy se nestávalo mnoho naděje na přežití českého národa, kdy byl  ohrožen  český jazyk,  kdy českému národu hrozilo utonutí v moři německého nacionalismu. Byl jedním z těch, kteří národní snahy  podporovali  ekonomickým  růstem, mecenáškou činností povzbuzováním seběvědomí  utlačeného národa.
Vracím se však ke kořenům rodu.
 
 
M“  MME   JEAN BUBENIČEK, 22  ALÉE DU  HAMEAU   FLEURI  78590 NOISY – LE- ROI  FRANCE. Tel. /I/34-62-94-79.