Pyžamové dny

Květa Pokorná 11:39 0 komentářů

Můj příspěvek se neshoduje s datem 8.3.,....i když?!

Ne, nepřicházím se žádným novým doporučením "pyžamových dnů", kdy náš organismus zvedne ukazováček s přísným:"A dost!"

Stalo se však skutkem, kdy posledním soustem bylo společné setkání naší rodinky při osmdesátinách mého muže.
Uvědomia jsem si veškerou náročnost přípravy. Jeho přání vyhověa a vystrojila hostinu se vším všudy včetně autorských pozvánek, pečení cukroví s připravenými výslužkami, organizaci celého odpoledne do večerních hodin. Spokojené tváře mi byly odměnou...!

Zůstal pouze jediný dluh. Vyrovnat se s ochotnou sousedkou, která mi pomohla a poradila při přípravě sněhových trubiček, kde jsem si nebyla jistá..

Druhý den navečer, vyzbrojena krabicí s materiálem dle domluvy, opouštím byt. Jde pouze o změnu patra společného devítipatrového domu.

Muž jako obvykle kouří na balköně, já povinně sděluji svůj odchod/ tyhle příjemnosti se u nás nosí/. Nutno podotknout,že si mé únavy s celkovou vyčerpaností nevšiml, ani že jsem nechtíc zavřela balkönové dveře zevnitř a odešla z bytu.

Zabrané v družném hovoru s paní sousedkou jsme si nepovšimly opakovaných zvuků na kov. Moje první myšlenka, když neustávaly, byla,že někdo ze sousedů projevuje nespokojenost s topičem v domě, což se stává. Ozývalo se i volání, ovšem z křižovatky u kruhového objezdu - nic nového!
Po půl hodině od mého návratu domů jsem zjistila pravý opak! Byt byl prázdný, já si kladla otázku, kde se muž zapomně?
Zjištění bylo skandální!!

Při pootevření balkönových dveří mě čekalo pozdvižení a řev muže:"Co jsem si to dovolila,...??

Moje vypnuté mozkové buňky rázem pochopily "moje dílo"! Omluva zcela zbytečná, horký čaj s teplou večeří? Marnost nad marnost!!
Holt hlava rodiny je hlava rodiny!
Pomalu, ale jistě jsem se vracela do reality.

Oblečený při své pobytu na čerstvém vzduchu byl dostatečně.Flanelová košile, vlněný svetr, tepláky, župan, kožešinkou vyplněné papuče a pokrývka na hlavě, večerní venkovní teplota nad nulou.
Nachlazení ze svého činu jsem zamítla. Silně uražený a vzteklý odmítnul na podruhé můj horký čaj, "Panadol" s potřebnou lítostí nabídnutý. Odkvačil do hospůdky na "horký čaj", který umí vařit pouze tam!
Pochpitelně se mi po jeho nepříjemném, hlučném odchodu, kdy výčitkami nešetřil, ozvaly křeče v žaludku. Následovala koupelna, prášek a postel.

Druhý den ráno mi jeho opakované komentáře vyvolaly silné bolesti hlavy, žaludek na zvracení. Opět pyžamo a postel.
Po řádném, hlubokém spánku, následovalo moje:"DOST!"
Zítra si jdu pro jarní kytici sama a poděkuji si za veškerou starost a práci s oslavami...!

 Skromná kytička sněženek mi přinesla "Jaro" i opožděný úsměv!


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.