První světová

  Obětem 1. Světové války.
         28. října 1964   uplynulo 40 let od odhalení pomníku obětem 1. Světové války v  Unhošti.. Ano,již čtyřicet let zdobí tento hodnotný  a umělecký pomník  sad Obránců míru a je pěknou ozdobou našeho města. Chceme vás dnes  seznámiti  s jeho vybudováním.      
          Bylo to již v květnu 1917 tedy v době kdy , ještě neuntichla  děla na frontě a v Unhošti již byl slavnostně položen základ k novému městskému parku v severozápadní části města při silnici k Pletenému Újezdu. Slavnost se konala  za přítomnosti žactva i učitelstva, zástupcu městské rady a veřejných ústavů. Po vyčerpání programu odebralo se žactvo chlapecké i dívčí školy  se stromky na místo budoucího parku a vysázelo tu 30javorů. To ještě válka pohlcovala  tisíce životů. Ihned po jejím skončení vznikla myšlenka postaviti na tomto místě pomník k uctění padlým  ve světové válce. Za tím účelem bylo také ustanoveno komité   k  realizaci této myšlenky.  Jelikož tento sad neměl dosud  jméno bylo k 21. Březnu 1919 usneseno pojmenovat jej  „Sadem legionářů“  a přilehlou ulici  „U sadu legionářů“
         V únoru 1924 přejímá Tělovýchovná jednota Sokol od  komité veškerou akci pro postavení pomníku padlých součastně  s hotovostí 20.062.65 Kč. Zvolena zvláštní komise z bratří: V. Zeimana. Judr. Karla Karase. J.Seiferta, J. Černého aj. Helcla, která v říjnu  vypůjčila častku 16.000-Kč a z této částka  odepsala Městská spořitelna  10.000.Kč jako dar. Dalším větším darem bylo 10.000.-Kč věnovaných městským zastupitelstvem. Značná část výloh byla uhrazena sbírkou  od občanů.
        V předvečer odhalení pomníku tj. 27. Října 1924, byla dramatická jednota Tyl v režii Františka Veselého v sokolovně sehrána divadelní hra  R. Rable: ZVONY. Druhého dne  28. Října v den šestého výročí osvobození, byla slavnostně, za velké účasti občanstva a všech korporací provedeno odhalení pomníku. Slavnostní průvod vyšel z Pražské ulice a u sadu Legionářů byl již očekáván občanstvem. V průvodu šli i příbuzní a pozůstalí po padlích a členové zpěváckého spolku Lípa. Za zapění hymny přistoupil starosta Sokola V. Zeiman před starostu města Dr. Karla Karase, přednesl zprávu o vzniku pomníku a prosil jej araby tento pomník převzal v ochranu. Poté přečetl seznam 55 obětí.  Pomník uměleckého sochaře Vojty Zeimana představuje v životní velikosti vojína smrtelně raněného, vlevé ruce drží pušku a pravou rukou svírá ránu na prsou kácí se nad rovem svých padlých soudruhů.Socha je ulita z bronzu a stoí na žulovém podstavci , jež nese nápis „Obětem světové války a po stranách má bronzové tabulky  se jmény  55 obětí.Hlavní řeč při odhalení přednesl řečník  Graif a slavnost byla ukončena státní hymnou zapěnou  zpěváckým spolkem „Lípa“. Celá slavnost byla osvětlena paprský odpoledního slunce a žloutnoucí listí na mladých javorech tvořila rámec slavnosti.  
          A nyní pár slov o životě autora pomníku:  Vojtěch  Zeiman  se narodil 1. 5. 1896  v Mnichově Hradišti přišel se svým otcem do Unhoště asi v roce  1901 . Zde chodil do obecné i měšťanské školy a protože jako kluk měl skony k výtvarnictví, absolvoval v létech  1910 - -1914 kamenickou  školu v Hořicích , pak  s přerušením války  čtyři roky navštěvoval  Akademii  výtvarných v Praze. Byl žákem J.V. Myslbeka  a J,Štursy. Po absolvování pracoval soukromně, dva roky byl profesorem kreslení na reálce v  Lipníku  nad Bečvou, pak byl zaměstnán v Paříži u Italské firmy Orsini a po smrti svého otce se vrátil domů. Od  roku  1927 až do roku 1956 pracoval  v závodě Rako v Rakovníku jako výtvarník a později  až do roku 1959 pracoval pro armádu. Nyní je důchodcem.
          Svou sochu pro pomník padlých v Unhošti tvořil ve svém pražském atelieru téměř celý rok. Modelem mu stál jeho známý Dobroslav Zdrubecký, jinak známý pod jménem Ferda, syn sládka z blízkého Pavlova. Stejnokroj měl vypůjčený z kasáren Krále Jiřího v Praze. Pomník byl pak odlit z bronzu u bratří Bartáků v Libni a žulový podstavec vytvořil kameník Josef Volf z Kladna.
         Léta plynula a dne 2. Dubna 1940 byl z nařízení Oberlandratu v Kladně Legionářský park i  prostranství po obou stranách přejmenováno na Karlovo náměstí. O dva roky později 19.1.1942 podává  Unhošť okresnímu úřadu vyžádané hlášení o místním pomníku padlých, jemuž hrozil stejný osud jako kostelním zvonům- přeměna na válečný materiál. Hlášení bylo tak obratně stylizováno, že se jedná o vojína rakouské armády a tak dále a pomník byl zachráněn.
Počet obětí 55 uvedených na pomníku se však změnil v roce 1946 kdy se vrátil do Unhoště po 30 létech Karel Kodeš, dělník narozený v Unhošti 22.7.1895. Narukoval byl prohlášek za nezvěstného a jeho jméno uvedeno na pomníku. Tím se tedy počet snížil na 54.Také jméno bylo znovu změněno dne 25.10.1951 na Sad obránců míru. Pomník obětí je stále krásnou ozdobou, jako jedno z mála uměleckých děl zdobících naše město. Nemá tu ovšem ideální prostředí a navrhované přemístění do parku na  Tyršově náměstí by mu dalo teprve vyniknout. V poslední době se jedná o doplnění jmen obětí druhé světové války a s důstojnou úpravou celého sadu. Jeho udržování obstarávají ochotně obyvatelé okolních domů baráčníci i školní mládež.
                                                                                              
    autor :Jaromír Šmíd  -  článek ze Zpráv vlastivědného muzea v Unhošti.

                                                                                  Přepsala v roce 2014  nsm