ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

První světová

Naděžda Stejskalová 07:11 0 komentářů

Nemohl jsem se smířit s myšlenkou na odjezd bez rozloučení

  1. Světová
V kročejích osudu. Josef Hofman narozen v Horním Bezděkově narukoval k 28. pěšímu pluku do Prahy. Přeložen k 75 pěšímu pluku  do Jindřichova Hradce. V roce 1914 byl spáchán  atentát na  následníka trůnu Ferninanda de Este a jeho ženu. V  neděli  26. července  o svátek svaté Anny vyvěšena mobilizační vyhláška  kde jeho veličenstvo  František Josef I. Vyzývá záložníky do 36  roků, aby se do 24 hodin dostavili k svým plukům  - je válka.

Nemohl jsem se  smířit  s myšlenkou na odjezd bez rozloučení. Měl jsem u setniny kamaráda z Unhoště  Františka Zikána  spolužáka kterému jsem se svěřil s úmyslem  odjed domů, on se zlákat nedal. A tak jsem  jel  sám, otec se doma zhrozil, že nemám dovolenou a že jsem utekl v době války. Věděl  dobře co  znamená utéct v době války- byl to trest smrti. Ihned jsem se musel vrátit. Při návratu mi Franta sdělil, že se nic nestalo, opozdit se jen o půl dne bylo by zle. Odjezd  stanoven na 25. srpna  1914. Každý z nás dostal 120 ostrých patron, dvoje prádlo teplé, 4 krabice masových konzerv, 2 komisárky (CHLÉB), dále  rum, kávu, tabák a pod.

Po nezbytné přísaze nastoupili jsme do vágonu za řízné hudby, po zaznění trubky dal se vlak do pohybu.Nikdo nevěděl kam se jede na Rus nebo do Srbska, velitel mlčel jako hrob. V Jihlavě jsme se dozvěděli že jedeme na Brno a dalo se tušit , že jedeme na Rus.. Když vlak zamířil  k Opavě  měli jsme opět strach že jedeme na  Srbsko  odtud byly zvěsti, že je tam válka strašná.. Až do Slezka bylo chování obyvatelstva přátelské. Horší byla Halič, tam se už muselo sahat hluboko do kapsy, ještě abychom nebyli okradeni za úplné tmy. Vlak zastavil mezi Novou Vsi  Kadářábovkou? Vystoupit.
Paní která mi půjčila deník chtěla ho okamžitě zpět tak jsem pokačuvání nemohla dokončit.