Profesor latiny

Naděžda Stejskalová

Jiří Burián narozen 29.11. 1919 Unhošť (před sto léty). Zemřel 25.11. 1998 na paloučku pod svárovskou lípou při cestě z chaty, několik dní byl nezvěstný.

Navštěvoval obecnou školu v Unhošti,  gymnázium  na československém arcibiskupství  v Praze. Latinu a řečtinu studoval  na filosofické  fakultě Karlovy university.
 
Války a uzavření vysokých škol studie přerušila, teprve v roce 1945 studia dokončil aprobací, filosofie, latina. Po  složení  státních zkoušek v roce 1946-47 učí  na městském  dívčím gymnáziu v Praze  ve Vodičkově ulici a  na reálném gymnáziu v Žatci.
 
Na kladenském gymnáziu působí nepřetržitě od roku 1948 s výjimkou několika let kdy byl přeložen na základní školu pro podezřelý třídní původ ( syn kulaka). Kde učil češtinu a němčinu, práce na pozemku. Gymnázium na čas ztratilo jednoho z  nejlepších  pedagogů.  Od září 1963  učil na Střední  všeobecně vzdělávací škole v Kladně (jedenáctileté  s maturitou). Od roku 1964 učí opět na gymnáziu v Kladně latinu, filosofii, dějepis, pedagogiku, psychologii, český a německý jazyk. Odchází do důchodu v roce 1980., našel si zaměstnání jako  hlídač  v  kláteře  Hájek,  ve vojenském  objektu.
 
Na gymnázium v Kladně se vrátil v roce 1990 a v roce 1994 končí ve svých 75 létech.
Málo  kdy se setkate  s osobností, jejich vzdělání a odbornost mají tak velkou hloubku a tak široký rozsah.
Na studijních  setkání si získal sympatie  mnoha žáků.  Stale se zajímal o vše nové  co se objevilo  v  jim sledovaných oborech. Celý svůj život zasvětil výchově mladých lidí.
Oženil se  19. lednu 1947 s Marii Láblerovou  *  31. Března  1925  po všech  problémech  byla později učitelkou mateřské školy po roce 1970 ředitelkou. Bylo to v době kdy byla postavena nová mateřská škola za vlády tajemníka Stejskala, kterou  po dvaceti létech nic nedělání (soudruhů)postavil.
 
Měli jedinou dceru Evu vystudovala architekturu.
Rodiče Jiřího Buriána.

Otec Josef * 19. 3. 1853 v Satenicích okres Smíchov . Matka  Marie rozená Čtrnáctá z Malých Čičovic.  Měli  ještě  Martu a Josefa.
V padesátých létech byli  všichni  vystěhováni bez  nároků  na  bydlení  a důchod.  Děti  se  museli  o ně starat. Až syn Josef vstoupil do JZD. Byl  mu  umožněn  návrat do rodného statku. Kde žil se svou rodinou, dále tam žijí jeho potomci.