Příběh ze studentských let

Jméno Příjmení 11:49 1 komentář

     Chci se podělit o jeden úsměvný příběh ze svých studentských let v Průmyslové škole strojnické v Písku.

     Byli jsme studenti čtvrtého ročníku a naše třída byla v přízemí starší části školy. Nová část byla právě přistavěna.

     Na    předmět   ,,stavba  strojů“  měl   každý   student   kreslicí   prkno   velikosti   A 1 (594 x 841 mm). Samozřejmě prkno takových rozměrů nebylo možno nosit domů, zvláště pro dojíždějící studenty. Zůstávala tedy ve třídě, za zadními lavicemi, ne vždy vzorně složená, spíše rozházená. Samozřejmě tento nepořádek vadil uklízečkám při jejich práci a často musely prkna rovnat.  A tak si stěžovaly školníkovi.

     Pan školník Nový byl asi padesátník, menší postavy a vždy trochu mrzutý. Několikráte nás na tento nešvar upozornil. Když se však situace příliš nezlepšila, došla mu trpělivost. Jednoho krásného rána jsme přišli do školy a naše třída byla zamčená.

     Měl bych nyní říci něco k naší třídě IV. C. Ve třídě nás, kteří jsme v roce 1957 maturovali, bylo 36.

     Většina studentů byla přespolních. Někteří z velké vzdálenosti bydleli v Písku a pak bylo několik Písečků. Téměř  polovina  třídy dojížděla  vlakem  z  Milevska,  který  odjížděl  již v 6 hodin. Takže ve škole jsme byli již pár minut po sedmé hodině. Když byla ten den naše třída zamčená, šli jsme se školníka zeptat, co se děje.  Se škodolibým úsměvem nám oznámil, že třídu zamkl záměrně, aby ten nepořádek mohl před vyučováním ukázat panu řediteli.

     Začalo přemýšlení, jak se do třídy dostat. V zámku byla normální ,,Fabka“. Kdo z nás měl již klíče  tohoto   typu   zkoušel,   zda  by  se některý  klíč nehodil  do  dveří  zamčené  třídy. A náhodou jsme měli štěstí. Klíč našeho spolužáka M. K. dveře otevřel. Dva, z nás dojíždějících studentů, tajně vnikli do třídy a všechna kreslicí prkna za lavicemi vzorně srovnali a třídu opět zamkli. Všichni jsme čekali v šatně, která byla na chodbě proti třídě, co se bude dít.

     Školník Nový si šel ráno postěžovat panu řediteli jaký nepořádek zase IV. C zanechala ve třídě. Pan ředitel Josef Pleskot, byl také menší postavy, měl pleš a vypadal a snad i byl dobrý člověk. Vzhledem k jeho vzezření mu studenti říkali ,,Kulička“.

     Školníkova stížnost zvedla nejen ředitele, ale i celý profesorský sbor a tak se do IV. C, před začátkem vyučování, vydala celá výprava. V čele kráčel školník, za ním ředitel a pak zbytek sborovny. Školník třídu obřadně otevřel a vkročil dovnitř, aby předvedl tu spoušť. Když uviděl  vše vzorně uklizené, nepříčetně zavolal: ,,Sem se někdo vloupal“. Nastalo vyšetřování, ale nic se nevyšetřilo a tak byla celá věc uložena ,,k ledu“. Domníváme se však, že nejen my, ale i celý profesorský sbor musel mít z toho případu velkou legraci a v duchu se museli spolu s námi zasmát. Ale my studenti jsme se o tom nedověděli. A nakonec dnes, po tolika letech, je tento skutek již promlčený.
 
Milevsko