Příběh opravdového skauta-bratra Feryho

Jan Kratochvíl 00:44 0 komentářů

Příběh skauta, který nezradil skautskou myšlenku ani v době druhé světové války, ani v hrůzách komunistických žalářů.

Příběh opravdového skauta – bratra Feryho.
   Tady jsem poznal Feryho. V městě, kde dlouhá léta působil jeden z našich největších mystických básníků Otokar  Březina. V Jaroměřicích nad Rokytnou.
   Bylo to krátce po skončení druhé světové války v roce 1945.   Na vývěskách se objevila zpráva, že Ferdinad  Höfer obnovuje činnost Němci zakázaného a pronásledovaného „skauta-junáka“.
   Ferdinand Höfer, kterého jsme oslovovali  „Fery“,  byl skautem tělem a duší. Sám vstoupil do Junáka 2.10.1927, postupně se vypracoval na zástupce vůdce střediska a v roce 1934 se zúčastnil Zemské lesní školy, kde  mu po jejím absolvování podepsali vysvědčení br. Fanderlík  a br. A.B. Svojsík. V roce 1935 pak převzal vedení střediska  Jaroměřice nad Rokytnou. Následně pak v roce 1947 se stává okresním náčelníkem Junáka.
   Bratr Höfer pracoval jak v protiněmeckém, tak v protikomunistickém odboji.  Když mu skončila v roce 1939  základní vojenská služba, již pod dojmem hnědého fašistického nebezpečí přivezl z vojny munici, kterou předal odbojové skupině, později nazvané Lenka jih, jejímž byl členem. Jeho odbojová protinacistická činnost byla oceněna Náčelnictvem Junáka v květnu 1947 udělením Junáckého kříže za vlast – stříbrný stupeň. V témže měsíci byl za svou odbojovou činnost oceněn též ministrem vnitra- ev. číslo ocenění 4594.
   Bratr Fery nás vedl, tehdy po válce sedmnáctileté, nejen slovy a poučkami, ale v první řadě vlastním příkladem. Poctivost,  pravdomluvnost a čestnost byly charakteristickými rysy jeho povahy.
   Dva nejkrásnější skautské tábory, kterých jsem se zúčastnil,  se uskutečnily pod jeho vedením, za kterého slova „lesní moudrost“ nabývala v praxi svůj pravý smysl.
   Jeho činnost byla však trnem v oku tehdejším „mocipánům“, kteří se únorovým pučem v roce 1948 dostali k moci. Bratr Fery byl 14.10.1949 zatčen a odsouzen za „velezradu“ na 14 let vězení. Jako vězeň prošel všemi uranovými pracovišti. Avšak i v těchto  nesmírně tristních podmínkách  zůstal neochvějně věrným skautským zásadám. Zejména pak v Leopoldově se podílel na vzniku a činnosti ilegálního skautského oddílu, jehož činnost se soustřeďovala především  na pomoc ostatním vězňům. Propuštěn byl na základě amnestie ze zdravotních důvodů po těžkém úrazu, který mu způsobil bachař.
   V roce 1968 obnovuje činnost Junáka, ta však neměla dlouhého trvání. Již o dva roky později byl předvolán spolu s  vedoucí skautek sestrou Terezií Ryglovou k předsedovi MěNV, který jim oznámil, že se Junák  „sloučil“ s  Pionýrem a že oni dva v Jaroměřicích nad Rokytnou mládež již dále nepovedou.
   Teprve v roce 1990 bratr Fery znovu obnovuje činnost Junáka v Jaroměřicích n/Rok. a téhož roku dostává junácký Řád čestné lilie  V roce 1998 pak obdržel nejvyšší junácké vyznamenání Řád stříbrného vlka a v roce 2002 byl kooptován  do Svojsíkova oddílu, určeného pro nejvýznamnější staré činovníky Junáka.
   Zajisté stojí za zmínku, že bratru Höferovi bylo zastupitelstvem města  Jaroměřic nad Rokytnou uděleno  v roce 1996 čestné občanství.
   Bratr Fery byl velikým obdivovatelem a znalcem díla Otokara Březiny.  Ještě ve svých  čtyřiadevadesáti letech  recitoval s obdivuhodnou přesností a hlubokým procítěním    dlouhé pasáže z Březinových básní. Musím uvést, že Fery byl též zakladatelem dosud trvající Společnosti Otokara Březiny.
   Měl jsem tu čest setkávat se s ním dosti často a vzpomínat na dobu našeho společného skautování, než nás osud rozdělil.
   A moje rozloučení se v roce 2009   s mým skautským bratrem a vzácným přítelem jsem se snažil včlenit do slov krátké básně, kterou jsem mu posmrtně věnoval.
 
Věnováno Ferdinandu Höferovi                              
                   
Čas roky potřísněný
Vteřiny zaniklé únavou žití
Tóny písně srdce náhle umlklé
 
Světlo poznání však na cestu mu svítí
a HLAS
laskavý a plný pochopení
přivítal ho na pláních nekonečna
kde odevšad zní hudba nadpozemsky krásná
kde vstříc mu vyšly bytosti milované
kde všude vládne Láska
Láska věčná
 
Kéž je tam navždy ve Tvé náruči -
ó Pane
 
(Zpracováno za použití informací od syna  br. Höfera – pana Ing. Jiřího Höfera.)
 
 


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.