ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Povzdech

Naděžda Stejskalová 11:48 0 komentářů

Přestávám rozumět zcela jednoduchým věcem.

                                                                                                                                                       
Povzdech.
Už asi opravdu patřím do starého železa. Přestávám rozumět zcela jednoduchým věcem. Nerozumím už  ani  řadě věcí v běžném  denním jazyku. Že přeháním? Kdyby před mým otcem  někdo řekl při loučení namísto  dobrou noc – dobrý večer, určitě by si pomyslil, že se zbláznil. A přece jako na povel  to slyšíte ze všech stanic a kanálu televize. U nás už neošetřuje lékař, či jiný zdravotník. Ošetřuje zákon!  Neošetřuje jen věci nemocné i když také. Proč se do hovorové věci zatahuje právnický slang,  je mi záhadou. Oni právnici dovedou jinačí řeči, máme se na co těšit. Co teprve až proniknou do popředí myslivci- to pak budeme říkat: „ Ty máš tak krásná modrá světla“, To děvčeti barva a mléko. Fuj. Když tedy ne po myslivecku, proč po právnicku?
Kdysi někdo navrhl a bylo přijato, psaní názvů dopravních strojů – automobilů, létadel, lokomotiv, a celých vlakových souprav malými  písmeny . Z původu dobře míněného  úmyslu obohatit  jazyk výrazy pro typické představitele těchto strojů – ujalo se to jen pro několik málo případů v duchu  původní myšlenky, třeba pod pojmem  fordka se měl vybavit automobil jakékoli značky, který nesl znaky  nejrozšířenějšího vozidla na celém světě. Zdrcující většina lidí, ale  pod názvem tatrovka si představila konkrétní stroj. Snad původci toho návrhu podcenili Technickou vzdělanost lidu obecného.. Snad to vyhovuje intelektuálům, kteří nerozeznají Opla od bavoráka (vida, tady to sedí, ale to je přezdívka!)
Trvají na tom dodnes, takže můžete číst půvabné spojení opel Corsa! Je to hrubá i  neúcta k továrně, konsruktérům a nakonec i pracovníkům, kteří ten vůz postavili. I v oboru, který byl mým povoláním a zůstal celoživotním koníčkem. Marně pátrám, kdy bylo zavrženo krásné slovo pro bezmotorové létadlo. Už nemáme větroně, máme jen kluzáky! Okamžitě se mi vybaví školní  éro, bez trupy a lesem drátů pahýlu křídel a překližkovou sedačkou, pákami a pak už nic! Srovnám-li tuto hemelici s nádhernými stroji dneška, žasnu.
Že by ty náherné „orchideje“ opravdu jen klouzaly ? Vždyť ony plachtí – že je to vypůjčené z vody? Ta výpůjčka, ale sedí. V životě nenápíšu kluzák, nebude-li se jednat  o školní bezmotorové létadlo. Ovšem to tato létadla dopadla ještě velmi slušně. To ultralighty. Ano podle zákona o civilním letectví jsou super  lehká letadla (vida-  to je nepřípustné spojení!) žasněte - létající sportovní zařízení!
 Tak k tomu je už potřeba velké dávky  stupidity a jazykového  ne-  citu. Předevší snad  bylo myšleno létající zařízení -  tady určeno k létání, ne něco co právě létá. Jaká jazyková nemohoucnost! J.S.Pressl se jistě v hrobě obrací. Jak by asi vypadala odborná čeština, kdyby v jeho době byli u vesla  dnešní kazimluvové? Kde se tato dnešní ubohost bere? Asi je to snaha vyjádřit v normovaném názvu vše, co  předmět  charakterizuje. K našim ultaralajtům fuj), po první válce se jim říkalo aviety- proč né tedy létadélka? Nikdo by asi nepletl tento výraz  z  hračkami. Tak jako angličan(a po něm celý svět) neplete kokpit s holubníkem.Psáno v roce 2013.

2015 nsm                                                                             Ing. Jiří Pergl + 2015