Podzimní výlet

Podzimní výlet.
 
Je konec října a venku napadl první sníh. V Krušných horách dokonce řádila pěkná fujavice. Ani se nechce věřit, že jsme tam ještě před týdnem byli na krásném výletě. Příznivé podzimní počasí nás zlákalo užít si vybarvené přírody. Z Mostu jsme vyrazili tramvají, v Litvínově přestoupili na autobus a za pár minut jsme obdivovali nádherně zbarvený bukový les. Do Krušných hor jezdím už víc jak šedesát let a stále  les obdivuji. V každé roční době má jinou barvu, na jaře nádherná světlá zeleň, která do léta trochu ztmavne, na podzim všechny odstíny žluté a hnědé a v zimě jsou bezlisté kmeny nádherně stříbrné. Také tentokrát nás v malé obci Klíny přivítaly žlutohnědé barvy a kromě toho modrá obloha bez mráčku. Co si člověk může přát víc. Po modré značce jsme se vydali do hamerského údolí, kde je malá kamenná přehrada, postavená ještě za Rakouska-Uherska. Pominu-li některé unikátní technické parametry, tak je to především nádherná atmosféra, která nás sem už mnoho let láká. Údolí je hluboké a slunce je v této době už poměrně nízko, takže první část cesty byla studená a vlhká. Později ale slunce dosáhlo i sem a užívali jsme si  teploučka. Cesta nejde až k přehradě,  ale odbočuje nahoru nad přehradu, odkud mezi stromy před pár lety probleskovala zelenomodrá hladina vody. Momentálně se přehrada opravuje a je vypuštěná. Podle dostupných informací se opravy už chýlí ke konci a příští rok bude  opět voda tam kde má být. Je to nádherné místo, moc lidí sem nezavítá, takže sem utíkáme před vymoženostmi civilizace.
V mládí jsme sem chodili každý rok o Vánocích. Na Štědrý den jsme se přejedli a tak jsme druhý den vyrazili. Tenkrát byla ještě přístupná cesta kolem domu hrázného, který je na skále jako orlí hnizdo. Šli jsme pěšky z Hamru za každého počasí a skončili jsme buď na Klínech, nebo na Křižatkách, pochopitelně v restauraci. Jak nám chutnal horký čaj a později grog, si určitě umí každý představit. Mezitím restaurace na Křižatkách vyhořela a na Klínech byla zbořená, takže nám zbyly jen vzpomínky, ale velmi krásné.
Tentokrát jsme si  užili jiné radosti, kolem cesty jsme našli plno hub. Nebyli jsme na tu úrodu připraveni a tak  jsme sebrali jen pár kousků, aby bylo na smaženici.
Doma jsme udělali všem radost, smaženice chutnala tak, že druhý den jsme se vydali do hor znova, tentokrát vybavení košíky a noži. Houby se na nás smály ze všech stran a do hodiny jsme měli plno. Protože auto bylo daleko, mohli jsme si ještě jednou vychutnávat krásy zdejšího lesa, jen košíky byly stále těžší. 
Za tři dny napadl sníh, takže jsme výlet i houby stihli v pravý čas. Teď se budeme těšit na pravou zimu v Krušných horách a na výlety na běžkách.
 
Nová Hana, Most
2.11.2012