Omnipol a Anglie

Jmenoval se  Mikuláš Berger, v Anglii si říkal Nikolas, Niky. Před válkou žil v Praze. A byl inertním referentem Lidových novin, znal se z Čapky, Bassem a s lidmi z pražské redakce LN ( hlavní byla v Brně).

V tom období je těžko se orientovat. Boxoval v BC Smíchov – seznámil mně později s jedním z „Heřmánkových hochů“ jak si mladí boxeři z BC Smíchov podle  trenéra říkali mám podezření, že to byl příbuzný paní Buchtelové ze skladu odbytu Motorletu.

Buchtela byl šéf party mazačů, protože mne už v mém vyhnanství vzkazovala pozdrav od  Bergera. Jan Drda psal svého časů, že  v  roce 1939 byl vyslán redakcí do pohraničí, aby připravil reportáž. Nabídl se mu člen administrace, že ho sveze svým autem. Drda píše, že auto  koupil  po úspěšném obchodu s ovocnými konservami to je přesně ve stylu Bergera.

Berger tvrdil, že studoval filosofii na Karlově universitě. Také říkal, že absolvoval letecký výcvik a měl nastoupit k letectvu. Protože už tenkrát byl jazykový fenomén,  zalasoval   ho šéf rozvědky legendární plukovník Moravec pro špionážní službu. Říkal, že byl v Německu uvězněn a jen šťastnou náhodou se mu podařilo utéci, že byl takový genius jsem si mohl ověřit mnohokrát za někdy velmi směšných situací, když se lidé před ním začali domlouval jiným nebo jinými jazyky a on je varoval, že to také umí a že je ještě řádka  řečí. Které by mohly se stejným efektem vyzkoušet.

Berger pocházel z velmi bohaté rodiny, slovenských židů ( tvrdil., že  po matce křesťance je hluboce věřící člověk – některé skutky tomu moc nenasvědčovaly). Říkal, že jim patřilo celé  Beckovsko. Po otcově smrti se matka podruhé provdala. Otčím se jmenoval Rožánek a rodina se přestěhovala do Třebíče. Berger strávil několik let v Budapešti u příbuzných.

Dál vím jen to, že Němci vybili celou jeho rodinu a on byl nesmiřitelný nepřítel čehokoli německého, jediný bratr ušel popravě. Doktor medicíny padl v slovenském národním povstání (Berger mne seznámil z jeho bývalou snoubenkou manželkou velvyslance v Maroku Brázdy).

Měl mnoho důvodů emigrovat. V Anglií se hlásil do RAF, ale pro jazykové schopnosti byl demobilizován  přidělen českému vysílání BBC do Československa. Tam působil jako hlasatel společně s Otou Ornestem, režisérem a hercem šéfem Městských divadel Pražských, s Jiřím Muchou, žurnalistou a spisovatelem jsem se měl příležitost se seznámit s Ornestovými. Jeho druhou manželkou byla  Jana Koulová (byli jsme s Libou přátelé).

Jak jsem se s Bergerem poznal.  Když  už bylo jasné,  že se dokončení M 701 nestihne. Berger sehnal přes Italské přátele možnost Vipera dovézt VZLŮ vyslalo k jednání jako technika Vladimíra Žáka. Ve Vídni se  Žák sťal a měl nějaké řeči, které se nelíbili fízlovi z STB a doma žaloval. Takže Vladimír dojel.  Nabídli to ing. Kontánovi. Když mu řekli o co jde, zděšeně odmítl, že je ženatý a má děti. Takže z  nouze Honza  dobrý – přišli za mnou Za pět minut dvanáct. Málem to ztroskotalo na švýcarském vízu pro mne, kde mně měli za Bergera. Letěli jsme do Curychu, já, ing. Oldřich Berhard  z Omnipolu a ing. Vít Svoboda z obchodního zastoupení v Londýně. Protřelí veltmani,  já kluk z vesnice. V Curychu v Seefeldstrasse 7 to bylo jako v Praze. Na stěně Hradčany a na čestném místě miniaturní  ( aspoň desetikilová) replika pomníku sv. Jiří z třetího nádvoří Hradu. To proto, že  zakladatel firmy začínal v Praze. Měl tu firmu EMACK, zkrátka Emil Ackermann. Když přišli Němci  firma, která dovážela do republiky  výrodky renomovaných hodinářských  a strojírenských firem,  se jim náramně hodila, jejich kšefty se Švýcarskem šly tudy za bukem a Švýcaři se vyhnuli malérům se spojenci.

Pan Ackermann přestěhoval hlavní firmu do Curychu V Praze  Karlině  filiálku ( proti servisu Ford, říkalo se tam  dlouho u Vobořilů po majiteli firmy). Paní Ackermannová byla Češka z Napajedel, dcera  hoteliéra. S Ackerrmannem  se seznámila v Praze, aby dostala společenský brus. Pracovala v Českém srdci, kde se seznámila s Hanou Benešovou, paní Preissovou, Hodačovou a dalšími  dámami  velké společnostmi V Praze chodily do školy obě její dcery. Po přestěhování do Curychu Ackermann  brzy zemřel a kormidlo firmy  převzala  ona. Celou válku jezdila do Prahy. Němci tolerovali i Švýcarům leteckou linku do Londýna. Ostatně mi říkali, že za  války  Curych  byl  ráj špiónů.

Ing.Jiří Pergl.