ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

O rybnících

Naděžda Stejskalová 12:43 0 komentářů

V Unhošti, za mého života zmizely z města čtyři rybníky.

O rybnících.
Rybníky jako dílo lidských rukou a mozku proti přirozených vodních nádržích  jsou tu historicky vzato, od včera. Že nikoli? Počítáme-li dobu vzniku útvarům, kde se drží voda, jako jsou vnitrozemská moře, jezera, vysokohorská mořská oka, nestačí vám na určení jejich stáří cifry, které je člověk svojí zkušeností  může pochopir. První historicky doložený rybník v Čechách založil opat Winrich z kláštera Cisterciáků ve Valdsasích ve Zruči nad Sázavou v druhé polovině dvanáctého století. Cisterciáci
 byli nositelé pokroku v mnohých oborech tehdejšího života. Mlýny, orba, hnojení na zeleno a mnoho dalšího je jejich dílem. Patří mezi to i stavba rybníků. Zjišťujeme, že u nás měli cisterští mnichové své základny. Patřili jim Břve, zprvu Valdsaským, pak jejich dceřinému klášteru v Plasích u Plzně. .Možná, že to tvůrci nezamýšleli, ale dar to byl nad dary: břevské rybníky  dodnes chválí své stavitele, ač o nich už téměř nikdo neví  Byla-li zásluha Cisterciáků i množství rybníků v našem kraji není jisté. Je však fakt, že zaniklých rybníků je tu nepočítaně. Není to jen zasluha toho, že Unhošť leží na rozhraní tří povodí a v její nadmořské  výšce, že se tu voda vylévá z břehů jen vzácně, je to i utváření terénu s údolími a  svahy, které vodu neudrží. Jsou to také ony rybníky, jejichž zásluhou   pojmula krajina prudké nárůsty  srážkových vod i jarního tání.
Ve středověku byl rybník a jeho výnos mnohdy větší, než ze vsi, u které ležel.  To se změnilo v raném novověku, kdy ryby přestaly být  vyhledávanou, žádoucí  a jednou z mála masitých jídel a rybníky byly vysušovány a nahrazovány poli a loukami Zajímavý doklad o „rybníkářské“ minulosti našeho kraje přináší i erb místního zemanského rodu. Jeden je v místním kostele. Je na něm  něco, co je předmětem sporů historiků. Jedni v něm vidí ostruhu, jiní ho mají za člunek, kterým rybáři od starověku pletou a opravují svoje sítě: Primitivní tkalcovský ruční člunek.  Je-li to opravdu člunek, pak je to svědectví, že rybářství a tedy i rybníkářství bylo u nás tradičním povoláním.
Voda byla jedním z nejdůležitějších podmínek života lidských společenství .Předpokládáte-li, že ve vsi, která je na povrchovou vodu chudá, najdete v historii zmínku o potoku, či potůčku u kterého se zakladatelé zastavili nebudete daleko pravdy. Co se stane s takovým potokem, po kterém dnes není ani stopy  Hydrologové tvrdí, že se jen stáhne pod zem a teče k svému cíli dále. člověk kolikrát jakoby se styděl za  dobrodinství  vody . Nejenže vysušuje jezírka a louže na polích, předepisuje vodě kudy má téci a reguluje potoky a melioruje krajinu, Následky jsou tak dlouhodobé, že lidem uniká pravá příčina. Přijde snad jednou čas, kdy se lidé rozhodnout osvobodit uvězněné potoky ve stokách, které svádějí k nepořádku? Představte si jenom potok od Topolů k Bulharu. Kolik příležitosti vytvořit na něm koutky s kouzelnou parkovou úpravou, jako kdysi měla vyprahlá pustina vedle automotoklubu. Poskytnout příležitost vodním rostlinám, čolkům, žábám a ostatní havěti příležitost k životu.To ale  asi budeme přijmout tezi hledačům mimozemských civilizací: Totiž „počkat, až lidé opustí éru dětinského hašteření a připravit se na dobu mužné zralosti“ Myslíte, že se některá generace  potomků dočká? 
                                                                                                             Ing. Jiří Pergl